RECENZE: Julien Baker překračuje hranice spotřební hudby

Nejprve něco faktů, pro uchopení a pochopení alba Little Oblivions dost zásadních. Julien Baker je členkou americké dívčí indie rockové kapely Boygenius, vyrůstala v silně nábožensky založené rodině a je lesbička. Víceméně všechny nástroje na svou novou sólovku nahrála sama, s doprovodnými vokály jí vypomohly spoluhráčky z kapely Phoebe Bridges a Lucy Dacus.

Julien Baker píše o hodně osobních věcech, nebojí se, slovy Bédi z druhého filmu básnické série, „odhalit své nitro“ a nadto je velmi dobrá skladatelka.

4 fotografie

V porovnání s jejími předchozími sólovými počiny přináší Little Oblivions změnu, od akustických aranžmá se posunulo k hutnějšímu, plnějšímu zvuku. V jeho centru ale stále stojí to nejdůležitější – Juliin srdce lámající zpěv a texty.

Little Oblivions je silně osobní nahrávka, čemuž je podřízeno vše. Julien Baker nepodlehla pokušení písničky zahltit, moc dobře ví, co která skladba potřebuje. Deska je díky tomu velmi pestrá, zároveň ale sevřená. Osciluje mezi indie rockem a melancholickým post rockem. Písničky mají lehce rozpité kontury, vzbuzují dojem vzdušnosti a zároveň bezpečí.

Little Oblivions 80 % Julien Baker

Dokážou potěšit, posílit, aniž si lacině a křiklavě říkají o pozornost. Nejsou to „hity“, které si okamžitě oblíbíte a budete si je prozpěvovat. Desku můžete samozřejmě poslouchat jen tak na půl ucha a bude vám znít jako příjemná kulisa, ale mnohem užitečnější je ponořit se do ní, nacházet další a další okouzlující nebo k zamyšlení vybízející pasáže, melodie a slovní obraty.

A Juliin zpěv? Kapitola sama pro sebe. Vějíř emocí, je v něm smutek, ale ne rezignace. Zní soustředěně, přesto uvolněně. Julien Baker přemýšlí o věcech po svém. Náboženská výchova zřejmě udělala své, když ve skladbě Ziptie zpívá „Dobrý Bože, kdy už to odvoláš?/Sestup z kříže a rozmysli si to“. A přesně díky těmto momentům se v případě Little Oblivions dostáváme daleko za hranice běžné spotřební hudby.