Bez této znalosti se žáci těžko budou učit o všem ostatním v souvislostech. Zástupci Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy už v této věci kontaktovali ministerstvo školství (MŠMT).
„Jakkoli je výuka informatiky důležitá, považujeme za nutné, aby se tak zásadní úpravy dělaly s rozvahou a v rámci odborné diskuse všech zúčastněných stran!“ stojí v dopise ministerstvu, který mají Lidovky.cz k dispozici. Zástupci biologie, chemie, geografie a geologie se tak přidali k připomínkám fyziků, kteří své požadavky formulovali veřejně v otevřeném dopise ministrovi školství Robertu Plagovi (za ANO).
  |
I jim vadilo, že ministerstvo s nimi změny nekonzultovalo předem. Na základě dopisu vyšlo ministerstvo fyzikům vstříc a už s nimi jedná. Jejich podněty uváží při další, takzvané velké revizi, kterou plánuje do roku 2023.
Přírodovědci nejsou vyloženě proti škrtům. Vadí jim ale to, že se na úkor informatiky snižuje počet hodin věnovaných tematickému celku Člověk a příroda, jenž zastřešuje fyziku, chemii, přírodopis a zeměpis. Pak nemají tolik času například na badatelsky orientovanou výuku a experimenty, při kterých se děti nejefektivněji učí.
Je potřeba udělat maximum pro návrat dětí do škol, i za cenu přísných opatření v průmyslu, míní Plaga |
Zástupci biologie po ministerstvu požadují, aby se místo základů spíše vypustila látka, která se překrývá v různých předmětech, a časová dotace zůstala stejná. Třeba ochrana životního prostředí se teď probírá třikrát – v biologii, chemii a zeměpise. Naopak nově už žáci nebudou muset rozeznat eukaryotickou buňku, která je například základem lidských těl, od prokaryotické, což jsou bakterie. To pak vysvětluje složitější věci, například proč antibiotika zabíjí bakterie, ale lidem zásadně neublíží.
„I když možná na problematiku buňky ve své výuce žáci narazí během vyšších stupňů vzdělání, dost pravděpodobně nebudou mít základní znalosti, které by jim jinak učitel předal na základní škole. Středoškolský učitel je to bude muset naučit ,od základů‘ a tím mu již nezbyde čas na probrání potřebných souvislostí. To v důsledku bude znamenat zhoršení kvality výuky biologie,“ vysvětluje proděkanka Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Markéta Martínková.
Zbyde jen memorování
Vyškrtnutím duplicitní látky, jak zástupci biologie a chemie chtějí, by měli žáci více času zaměřit se na důležitá témata, pochopit je a experimentovat. Když jim ministerstvo sebere hodiny, nezbyde jim už čas na nic jiného než na memorování informací bez hlubšího vhledu.
Kritické a analytické myšlení jsou vzývané hodnoty, ale u závěrečných a přijímacích zkoušek jsou stále požadovány spíše encyklopedické znalosti. Ministerstvo tak v praxi jde proti své hlavní myšlence, tedy upustit od memorování dat a dát žákům prostor využít časově náročnějších, avšak efektivnějších metod k učení. Jinými slovy, méně biflovat a více experimentovat.
Přírodovědci chápou potřebu digitální gramotnosti a informačního myšlení, které v praxi znamená, že student si na řešení přijde sám, a to navrhováním a ověřováním hypotéz. Mnohem efektivnější by podle nich bylo tento styl výuky začlenit napříč předměty. Tím by se zároveň posílila provázanost oborů a žáci by tak viděli látku v souvislostech, které překračují hranice jednoho předmětu. Ostatně právě o tohle ministerstvo usiluje.
Vláda probírala i uzavření mateřských a základních škol. Měly by se zavírat jako poslední, varuje Plaga |
Revize osnov je součástí plánu MŠMT začlenit do výuky více informatiky. Z původní jedné vyučovací hodiny týdně by se měly vyučovat minimálně čtyři. Žáci se pak v těchto hodinách mají naučit například i programovat.
„Od zavedení rámcových vzdělávacích programů pro informatiku uplynulo více než patnáct let, přičemž od té doby došlo k významným posunům ve vývoji pro život potřebných kompetencí. Rámcové vzdělávací programy byly upraveny s cílem snížit přetížení žáků množstvím vzdělávacího obsahu,“ uvedlo ministerstvo. Naráží tím mimo jiné i na postupné zavádění Průmyslu 4.0, který už funguje například v Německu.
Ministerstvo se kritice brání mimo jiné argumentem, že rámcové vzdělávací programy jsou jen orientační a každá škola si své školní plány sestavuje podle sebe. Pokud tedy zvládne vyučovat informatiku dle resortních požadavků, ostatní předměty může nechat beze změny, reaguje ministerstvo.
Na konkurenceschopnost zapomeňte
Základy, které se žák nenaučí na základní škole, už pak těžko dohání. S každým dalším rokem se díra v učivu prohlubuje. To se pak s ním „veze“ až na vysokou školu. A netýká se to jenom biologie, ale i ostatních oborů. „V současnosti mají studenti, kteří nastupují na vysoké školy, takový handicap v matematice a fyzice oproti naší generaci, že se to během bakalářského a magisterského studia prakticky nedá dohnat. Kořeny některých problémů se dají vystopovat až v osnovách pro třetí třídy,“ uvedl pro Lidovky.cz děkan Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Martin Kubala.
Akademické prostředí po vysokoškolácích principy informačního myšlení přímo vyžaduje. Bez základních znalostí ho však plně využít nejde. Studenti tak místo toho musí dohánět právě ty encyklopedické znalosti, co by se měli naučit na základní a střední škole.
Potřebu vstupních znalostí zdůrazňuje i proděkanka PřF UK Markéta Martínková. „Na chemii se můžeme podívat jako na cizí jazyk, také se nejdříve musíte naučit slovíčka, abyste s nimi mohli mluvit. Když se dorozumíme jazykem, pak můžeme kriticky myslet. Dobří kantoři umí tyto dvě věci vyvážit. Celé to stojí na kvalitních kantorech, kteří třeba umí ukázat experiment,“ vysvětluje Martínková.
Newtonovy zákony vypadly ze školních osnov. Odborníci si lámou hlavu, jak učitelé vysvětlí dětem fyziku |
Mezery v učivu u čerstvých vysokoškoláků si všímá i rektor Českého vysokého učení technického Vojtěch Petráček. „Přicházející studenty je třeba doučit mnohé, co dříve bylo standardem po střední škole. Již dnes vidíme menší schopnosti v kritickém myšlení a analýze problému. Naopak bych přidal v těchto směrech a redukoval ve směru memorování dat historických, geografických a podobně. Tam by myslím měly být vysvětleny principy a souvislosti,“ uvedl Petráček.
Čeští studenti mají potenciál, musí se jim ale vyjít vstříc a dát čas a prostor pro experimentální učení. Podle akademiků by přírodovědným oborům pomohlo naopak navýšení hodinové dotace exaktních věd.
„Redukce hodin pro výuku nejen přírodovědných předmětů je alarmující. Především v době, kdy se často hovoří o ne úplně nejlepších výsledcích českých žáků v mezinárodních šetřeních a v odborných kruzích se vedou široké diskuse o tom, že výuku přírodovědných předmětů je nezbytné spíše posilovat, pokud chceme být v Evropě i ve světě konkurenceschopní. A to opravdu nejsme!“ uvádí Martínková.
