Aischylos: Prométheus. Starořecká tragédie o smyslu utrpení

6. březen 2021

Odmítl sloužit Diovi a nehodlá ustoupit za žádnu cenu, není muk, která by nedokázal vytrpět, aby nakonec došel k poznání. Poslechněte si rozhlasovou hru podle Aischylova dramatu s prologem a epilogem Ferdinanda Stiebitze. Najdete ji on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Rozhlasová úprava a režie: Jan Berger
Hudbu složil Otmar Mácha, řídí Jiří Váchal, sbor řídí Pavel Kühn
Osoby a obsazení: Prométheus (Jiří Samek), Člověk-vůdce (Viktor Vrabec), Muž (Ivan Gübel), Žena (Zora Kostková), Hermés (Václav Neužil), Okeános (Pavel Pípal), Íó (Vanda Švarcová), Héraklés (Pavel Pavlovský), Héfaistos (Jaroslav Konečný) a další
Dramaturgie: Josef Řeřicha
Překlad: Ferdinand Stiebitz
Natočeno: v plzeňském studiu Českého rozhlasu v roce 1977

Prométheus (také Upoutaný Prométheus nebo Spoutaný Prométheus) je prostřední část trilogie řeckého dramatika Aischyla, jejíž první a třetí část neznáme. Čerpá z mýtu o trpkém údělu titána Prométhea, který kdysi pomohl mladému Diovi svrhnout z trůnu jeho otce Krona. Když se však Zeus stal všemocným vládcem na Olympu, znepřátelil si ho Prométheus, protože pocítil lítost nad bídou lidí živořících v nevědomosti. Svými dary, především darem ohně, pomohl smrtelníkům na cestě k poznání, Zeus ho za trest nechal přikovat ke skále na Kavkaze. I když má Prométheus před sebou věky trápení, přesto zůstává nezlomený, má dar vidět daleko do budoucnosti a tak ví, jaký bude konec Diovy tyranie, kterého jednou podle titána také svrhne vlastní syn…

Aischylovo drama Prométheus v překladu Ferdinanda Stiebitze a ve vlastní rozhlasové úpravě nastudoval v roce 1977 režisér Jan Berger v plzeňském studiu Českého rozhlasu. V titulní roli účinkuje Jiří Samek.

Aischylos

Aischylos
(525–456 př.n.l.)

Nejstarší z trojice velkých řeckých tragiků (po něm přišli Sofoklés a Eurípidés) pocházel z bohaté rodiny. V mládí byl svědkem athénské tyranidy, jeho zralý věk byl poznamenán řecko-perskými válkami, v nichž bojoval u Marathónu (jeho bratr tam byl zabit) a pravděpodobně u Salaminy. Většinu života strávil v Athénách a jeho dramatická tvorba je spjata s rozvojem athénské demokracie. Podle tradice byl pohnán před soud, protože prý ve svých hrách prozrazoval některá mystická tajemství, byl však osvobozen. Napsal kolem 90 her, bývá považován za otce řecké tragédie, protože zavedl druhého herce, čímž umožnil skutečný rozvoj dialogu. V dramatických kláních zvítězil nejméně třináctkrát. Byl velmi vážen a po smrti se mu dostalo ojedinělé pocty: bylo stanoveno, že kdokoli bude chtít uvést jeho hry, dostane přidělený chór.

Napsal 90 tragédií, z nichž se dochovalo v plném znění pouze 7, mezi nimi i jeho nejslavnější trilogie Oresteia. Dalšími Aischylovými hrami jsou Peršané, Prosebnice, Upoutaný Prométheus, Sedm proti Thébám.

Spustit audio