Mezi lety 1737 a 1756 Marie Terezie přivedla na svět šestnáct dětí, z nichž pouze dvě zemřely v útlém věku, což bylo ve své době poměrně vzácným úkazem. Zřejmě i díky sňatku s mužem "jiné krve", Františkem Štěpánem Lotrinským, její potomci netrpěli rodovými deformacemi, i typický habsburský ret se jim vyhnul.

Císařovnin rodinný život by se dal označit za šťastný, protože svého manžela upřímně milovala a hodně dětí si vždycky přála. František Štěpán se neubránil občasným záletům, nicméně svou ženu ctil a vždy se k ní zase vrátil.

V roce 1761 se však nad štěstím císařské rodiny začala stahovat mračna. Začalo to tím, že 15letý syn Karel Josef zemřel na pravé neštovice. Druhý rok zákeřné nemoci podlehla i 12letá dcera Johanna Gabriela. Život musel jít dál a Marie Terezie se upnula na plánování svatby dospívajícího syna Leopolda s Marií Ludovikou Španělskou. Velkolepá událost se konala v létě roku 1765 v Innsbrucku. Františkovi Štěpánovi se do Rakous ale moc nechtělo, protože na něj v horských oblastech padala melancholie. Musel se však podřídit přání rodiny.

Celý dvůr s hosty po několik týdnů hodoval, jedna večeře byla bohatší než druhá, a císař jednoho večera při návratu z divadla klesl mrtev synovi Josefovi do náruče. Skolila ho mrtvice.

Marie Terezie se zahalila do hlubokého smutku. Nechala si ostříhat vlasy a už nikdy neodložila černý šat. (Zdroj: www.ceskatelevize.cz)

Její zdraví oslaboval jak stres vyvolaný náhlou ztrátou manžela, tak silná nadváha způsobená nezdravou tučnou a sladkou stravou. Císařovna navíc trpěla chronickým astmatem a vysokým krevním tlakem. Přesto v roce 1767 přežila nákazu neštovicemi. Její dcera Marie Josefa to štěstí neměla a nemoci podlehla. Těžký průběh potrápil i starší Marii Alžbetu, která se sice jako zázrakem uzdravila, ale tvář měla zohyzděnou natolik, že se už nikdy nemohla provdat.

Nešťastná císařovna dokázala vládnout dalších 13 let a prosadit zásadní osvícenské reformy, včetně zavedení všeobecné vzdělávací povinnosti. V listopadu roku 1780 vyrazila na lov bažantů, při kterém prochladla. Nachlazení přerostlo v zápal plic doprovázený vysokými horečkami. 29. listopadu Marie Terezie vydechla naposledy.

Pitva odhalila, že jedna její plíce vůbec nebyla funkční. To by vysvětlilo, proč byla císařovna tak náchylná k plicním chorobám a trpěla dušností. Její tělo spočinulo vedle manželova v rodinné kapucínské kryptě. Tak zemřela "tchýně Evropy", která po sobě zanechala sedm potomků na sedmi evropských trůnech. (Zdroj: pubmed.ncbi.nlm.nih.gov)