Výročí 6. března

   1475 Michelangelo Buonarotti (+1564), jak již v renesanční době obvyklo, i on znalý a činný v mnoha oborech, Sochař, malíř, architekt, básník, skoro jako včera Pasolini. V tomto smyslu zcela srovnatelný s Leonardem. Nebojím se vyjádřit názor, že jde o jednoho z největších uměleckých géniů všech dob. Sám se považoval především za sochaře, přesto prokázal velkou dovednost i jako malíř a obdivuhodně se uplatnil i jako architekt. Za nejznámější díla se označuje gigantický David, dnes na volném prostranství ve Florencii, originál pod střechou. Já osobně považuji za vrchol světového sochařství podmračeného a přísně hledícího Mojžíše (řekl bych, že zcela správně, však víme, jaké problémy měl se svými Židy a jak mu nakonec bylo do zaslíbené země vstoupit zapovězeno) v kostele sv. Petra v řetězech jako součást nikdy nedokončeného náhrobku papeže Julia II. Za nejkrásnější ženské tváře mám obě Madony. Tu starší ve sv. Petru v Římě pod názvem Pieta a nejněžnější velmi mladistvý obličejík má Madonna v Bruggách v kostele Panny Marie, která je jediným Michelangelovým dílem mimo Itálii. Původně určena pro Sienu, ale jeden bruggský obchodník ji odkoupil a věnoval hlavnímu kostelu svého města. Ach, ta tehdy v Evropě nejbohatší flanderská buržoazie… Kdo to dnes udělá? Pokud jde o malířská díla na plátně, známá je tzv. Manchesterská madona. Velmi slavné jsou fresky v Sixtinské kapli, nástěnný Poslední soud a stropní Stvoření světa. Architektonicky nejslavnější je kopule Svatopetrského chrámu a uspořádání centra interiéru, také Nová sakristie kostela San Lorenzo ve Florencii. Kapitolské náměstí a dokončení paláce Farnese v Římě.

   1619 Cyrano z Bergeracu (+1655), mnozí se možná podiví, že nejde jen o postavu divadelní, avšak on byl skutečný básník, dramatik (Například Agrippinina smrt) a spisovatel a proslavily jej utopické cestopisy, po něm je psal příkladmo Swift (Gulliverovy cesty). Proslavil jej Rostand svým veršovaným dramatem.

1844 Nikolaj Rimskij-Korsakov (+1908), jeden z klíčových ruských hudebních skladatelů z romantického období, kdy se vytvářela ruská klasická hudba, aby v osobnostech 20. století dospěla ke světovému významu (Skrjabin, Rachmaninov, Prokofjev, Šostakovič, Stravinskij) a vyrovnala se hudbě české. Členem umělecké skupiny zvané „Mocná hrstka“. Inspirován mnohdy náměty z oblasti lidové slovesnosti. Autorem 15 oper (některé jsou současně baletní), z nichž zřejmě nejznámější Sněhurka, Sadko a Pověst o neviditelném městě Kitěži a panně Fevroniji, tři symfonie a skvělá suita Šeherezáda, Klavírní koncert, klavírní trio a klavírní kvintet. A také řada písní, některé jsem slyšel na Mezzu v podání Andulky Netrebko. Nádhera.

1926 Andrzej Wajda (+2016), čím je u nás Forman, je bratřím Polákům Wajda. Skutečně Michelangelo světového filmu. Otec zavražděn při katyňském masakru, od toho jeho předposlední film. 2000 Oskar za celoživotní dílo. Napočítal jsem 39 filmů, z nichž uvedu jen příklady. Poslední byl v roce úmrtí Wałęsa: člověk naděje, dále 2007 Katy
ň, 2002 Pomsta, 1999 Pan Tadeáš, 1988 Běsi, 1983 Danton, 1975 Země zaslíbená, 1970 Krajina po bitvě, 1965 Popely, 1961 Lady Macbeth z Mcenského Újezdu, 1958 Popel a démant, 1957 Kanály a první film v roce 1950 Zlý chlapec.

   1927 Gabriel Garcia Márquez (+2014), kolumbijská světová literární hvězda, možná lze do jisté míry souhlasit s přídomkem magický realista, ale přečteme-li toho víc, zjistíme jednak, že tomu termínu moc nerozumíme, ale především, že se to dílo škatulím vzpírá. V každém případě se čte skvěle a s jeho knihami se cítíte jako doma. Opět udělám zběžný přehled, neb toho napsal mnoho. A v roce 2020 obdržel Nobelovu cenu. Napočítal jsem 20 děl, na prvním místě stojí jeho Sto roků samoty z roku 1967. Tím si mě zcela získal. 1981 Kronika ohlášené smrti, 1985 Láska za časů cholery, 1994 O lásce a jiných běsech, 2004 poslední vydané dílo Na paměť mým smutným courám, které jsem si loni koupil, ale ještě se k čtení nedostal, neb musím psát takové litanie, jako jsou výročí, a soustavně chválit ty své hudební kamarádky za hru na nástroj, zpěv a krásu. Tou knihou jsem se s autorem symbolicky rozloučil podobně, jako s Leonardem Cohenem koupí jeho poslední desky a současně i s gramofonovou deskou jako historickým nosičem.

1937 Valentina Těreškovová, v roce 1963 první žena ve vesmíru a šestý sovětský kosmonaut. V kabině jí bylo zle, žádala o předčasné přistání a před ním se musela katapultovat.  Komunistická moc ji vyznamenala a vyslala do řady politických funkcí, poslankyně a vedla i Výbor sovětských žen a od roku 1989 byla místopředsedkyní Mezinárodní demokratické federace žen. Raise Gorbačovové prý byla nepříjemná. V roce 1963 ji provdali za Chruščovovy účasti za kosmonauta Nikolajeva, což vydrželo jen do roku 1980. On s ní kroužil kolem Země ve Vostoku 5. Je stále veřejně činná. Od roku 2013 je generálmajorka Těreškovová aktivní členkou vládní strany Jednotné Rusko, poslankyní Státní dumy a místopředsedkyní jejího zahraničního výboru.

1944 Kiri Te Kanawa, vlastním jménem Claire Mary Teresa Rawstron, novozélandská zřejmě nejlepší sopranistka historie země a dáma neobyčejně krásná. Hlas hladivý a vřelý a ideální pro role mozartovské, verdiovské či puccinovské.

1947 Richard Douglas „Dick“ Fosbury, bývalý lehký atlet, výškař, v polovině 60. let vymyslel a ověřil zcela novou techniku skoku do výšky, kdy se atlet odráží a otáčí k laťce zády a po překonání laťky dopadá na ramena. S tímto stylem zvítězil na olympijských hrách v Mexiku 1968 výkonem 224 cm, který tehdy znamenal olympijský rekord. Světový rekord držel tehdy Rus Valerij Brumel 228 cm ještě původním valivým stylem. Ihned po Mexiku započala exploze nového stylu, u něhož bylo jasné, že povede k výkonům nad 230 cm. Dnes se nad těmito výškami usmíváme, současný rekord 245 cm Kubánce Sotomayora je už z roku 1993.

1972 Shaquille O‘ Neal, jeden z nejlepších a neúspěšnějších basketbalistů historie. K jeho výkonům mu pomohla výška 216 cm a váha téměř 150 kg. S touto váhou byl jedním z nejtěžších hráčů celé NBA. Takového chlapa téměř nejde ubránit.