Speciální dny jako právě Mezinárodní den žen, anebo například Valentýn, patří podle Asociace komunikačních agentur k hlavním příležitostem, kdy mohou obchodníci a marketéři zvýšit zájem zákazníků. "Tak jako kdysi populárnější Svátek matek, tak později Valentýn a dnes opět i MDŽ jsou firmy připraveny marketingově uchopit. Valentýn z našeho pohledu zatím vítězí - objevují se speciální kampaně, balení a nabídky. Je to přirozená reakce na potenciální poptávku. Konečně připomínka jmenin napsaná křídou na tabuli každého květinářství není v zásadě nic jiného," uvádí Marek Hlavica, ředitel AKA.

Růže místo karafiátů

Symbol Mezinárodního dne žen v českém prostředí představoval karafiát, který je spojován zejména s politickou tradicí minulého režimu. Po roce 1989 zájem o tento den opadl, avšak v roce 2004 se opět vrátil do českého kalendáře a jeho význam stále stoupá. Nejoblíbenějším darem jsou stále květiny, v současnosti ale především růže. "V případě MDŽ Češi sázejí hlavně na květiny, ke kterým nejčastěji dokupují čokolády nebo přání. Online poptávka po rozvozu květin je dokonce téměř třikrát větší než v případě Valentýna. Bezpochyby tomu nahrávají i současná vládní opatření," uvádí Miroslav Uďan, CEO společnosti Shoptet.

Větší poptávku zákazníků v tomto období podle Asociace komunikačních agentur zaznamenávají rovněž parfumerie či bižuterie. Stále oblíbenějšími se ale stávají také knihy, kvalitní vína, anebo dekorační předměty. Řada obchodů proto na tyto druhy sortimentu během posledních týdnů zaměřuje svou reklamu. "Dlouhodobá pandemická situace přenesla oslavy i tohoto svátku zejména do online prostředí. Spolu s tím tak krátkodobě stoupá i vytíženost přepravních služeb. Tu ovšem u těchto příležitostí nelze srovnávat s každoroční hlavní sezonou před Vánoci," doplňuje Marek Hlavica.

Tradice MDŽ vznikla v protestech

Historie Mezinárodního dne žen se datuje již od roku 1908 v New Yorku, kde tamní dělnice demonstrovaly za kratší pracovní dobu, lepší platy a ukončení dětské práce. Protesty se následně rozšiřovaly do dalších států. Cílem protestů se postupně stalo také volební právo žen. Od roku 1975 je svátek uznáván OSN jako den mezinárodní solidarity žen, rovnoprávnosti a spravedlnosti. V Česku se přestal slavit po revoluci v roce 1989, do kalendářů se oficiálně vrátil jako významný den až v roce 2004.