Při sčítání zvěře objevili myslivci na Orlickoústecku i kamzíka horského

9. březen 2021 07:25

Myslivci mají za sebou letošní sčítání zvěře. V březnu totiž končí myslivecký rok a v dubnu začíná nový. Hajní proto první březnové dny měli za úkol spočítat zvířata ve svých honitbách a počty zaznamenat. Orlickoústecko také navštívilo i zvíře, které tam vůbec nepatří.

„V letošním roce bylo největší zajímavostí to, že jedna z fotopastí odhalila v nočních hodinách přítomnost kamzíka horského, což v naší nadmořské výšce je perlička,“ říká předseda mysliveckého spolku Rybník-Třebovice Miloš Hájek.

Nejblíž, kde se kamzík přirozeně vyskytuje, jsou podle Hájka Jeseníky, které jsou přibližně sto kilometrů daleko. Kamzíka myslivcům potvrdil i očitý svědek, který potkal kamzíka u silnice.

Vzácný muflon a nezvaná šelma

Jsou i další druhy zvěře, které nejsou na Orlickoústecku obvyklé, ale jejich počet v posledních letech stoupá. „Pozorujeme nárůst mufloní zvěře, která sice v této lokalitě před dvaceti, třiceti lety byla, ale pak téměř zmizela. Teď se tady objevuje zhruba v počtu dvaceti kusů. Objevili se tu daňci, zřejmě z nějaké farmy.“

Logo

Ne vždy jsou nové druhy zvěře vítanými návštěvníky. Myslivcům dělá vrásky například zavlečený predátor psík mývalovitý. „To je poměrně agresivní šelma, která vytlačuje i původní lišku.“

Mizející zajíci

Některých divokých zvířat ale v posledních letech naopak ubývá. A to hlavně v důsledku stále vyšší frekvence dopravy, řekl Hájek s tím, že každoročně uklízí 15 až 20 sražených kusů zvířat. Je to způsobeno nárůstem intenzity dopravy a také tím, že vyrušená zvěř přebíhá do jiných lokalit a křižuje frekventovanou silnici. „V zimě zvířata chodí i na sůl, kterou se solí silnice,“ dodal Hájek. Vlivem intenzivního zemědělství ztrácí své původní prostředí a pomalu se z krajiny ztrácí.

Metody sčítání zvěře jsou různé. V poslední době myslivci často využívají moderní technologie. „Metody, které se používaly dřív, byly dost neobjektivní. A protože většina z nás disponuje fotopastí, tak v posledních dvou týdnech fotopasti jely na plný výkon v různých místech a v různých časových úsecích.“ Kromě fotopastí letos revírníkům pomohla i sněhová pokrývka, ze které mohli číst stopy zvěře.

Spustit audio

Související