Pro záchranáře Petra, který školí pedagogy v první pomoci, to byl docela šok. Před třemi týdny pořádal online školicí kurz pro severočeské pedagogy. Z necelé dvacítky mužů a žen se jich nedokázalo vůbec připojit ke kurzu šest. „A co tedy ten rok dělali?! Vždyť po většinu času měli distanční výuku?“ vyprávěl. 

Jistě, jeho příhoda může být ojedinělá, je jasné, že většina pedagogů si s počítačem rozumí a dokážou přes něj děti i něco naučit. I tak ale Česká školní inspekce na severu Čech zaznamenala dost podnětů od rodičů.

Školy stihly nakoupit během roku za statisíce technické vybavení pro učitele a techniku půjčují i žákům. Po počátečních zmatcích se ustálila forma výuky i vzájemné komunikace. 

„Při jarní vlně nám třídní zasílala jednou za týden přehled úkolů, které jsme sice doma vyplnili, ale chyběla nám jakákoliv zpětná vazba. Nyní už má syn každý den pravidelně dvě hodiny online výuky a k tomu ještě nějaké písemné úkoly,“ popsal změnu ve výuce otec druháka Ondry, který navštěvuje jednu z ústeckých škol.

Dotazník pro rodiče

To, že se distanční výuka posunula, ví i samotné školy. Na všech školách, které redakce MF DNES oslovila, proběhly nebo stále probíhají školení učitelů pro práci s výpočetní technikou.

„Všichni učitelé prošli kompletním školením systému Škola OnLine. Při rozšíření GoogleApps opět všichni učitelé prošli celým školením. V současnosti se naše škola zapojila do projektu ,Pedagog pro 21. století‘, ve kterém se seznámí s nejmodernější informační technikou a výukovými programy,“ uvádí ředitel základní školy v Tisé na Ústecku Václav Zibner.

Nároky na samotný průběh a kvalitu výuky se s prodlužujícím obdobím pandemie zvyšují i ze strany rodičů.

„V reakci na některé podněty ze strany rodičů jsme je na naší škole obeslali s žádostí o vyplnění tematického dotazníku. Z něho vyplynulo, že část rodičů je nespokojena s velkou náročností distanční výuky včetně vysoké frekvence online hodin. Na druhé straně se ale nemalá část rodičů naopak vyjádřila pro větší úkolování žáků, včetně častější online výuky. Výsledky potvrdily, že je velmi důležité, aby se učitelé ve spolupráci s třídními věnovali všem žákům individuálně a pomáhali jim řešit případné problémy,“ shrnuje ředitel základní školy v Meziboří Jan Peška.

Pro páťáka je to málo

Právě na malé zapojení učitelů a dětí do výuky si stěžuje i maminka jedenáctiletého Kryštofa z Ústí, který se se svou třídní vidí jen tři hodiny v týdnu. 

„Pro žáka páté třídy mi to přijde velmi málo. Zvlášť když má uložené úkoly hotové za další půl hodinu. Celé dny pak má v podstatě volno,“ říká Kryštofova maminka s tím, že kvůli svému zaměstnání může syna zkontrolovat až odpoledne.

„S požadavkem na větší zapojení školy jsme však u třídní učitelky nepochodili,“ doplňuje.

Od začátku školního roku 2020/2021 zaregistrovala Česká školní inspekce (ČŠI) na styl výuky kolem stovky stížností či dotazů rodičů.

„Naprostou většinu z nich se však podařilo vyřešit ve formě moderace diskuse mezi stěžovateli a školou. Vedle toho však ČŠI stále řeší poměrně velké množství telefonických dotazů od rodičů souvisejících s distančním vzděláváním. V těchto případech jde spíše o dotazy týkající se vhodných forem distančního vzdělávání, konzultace ke konkrétním případům vzdělávání konkrétních dětí v konkrétních školách,“ řekl náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys.

Většinou tak ČŠI řešila stížnosti typu, že škola žáky přetěžuje, nebo naopak, že výuka v distančním režimu probíhá jen zcela minimálně. „Ústecký kraj nijak nevybočuje, v tomto směru je situace napříč republikou celkem srovnatelná,“ doplnil Andrys.

Následky budou dlouhodobé

Od letošního ledna ČŠI také zahájila v základních a středních školách inspekční činnost, která sleduje dopady mimořádných opatření v prezenčním i distančním režimu. Hospitace v hodinách, při nichž sledují kvalitu online výuky, provádí samy už i některé školy.

„Vedení tím pomáhá ve sboru sdílet nápady kolegů, jak online výuku zatraktivnit a zefektivnit,“ řekla ředitelka Eva Vášová, z teplické Základní školy Bílá cesta.

„V každém případě platí, že distanční vzdělávání a jeho pojetí prohlubuje rozdíly mezi žáky, nůžky se velmi rozevírají a vše dominantně souvisí s tím, jaké je rodinné zázemí těchto žáků a jak podporující jejich rodiny jsou. Nemusí jít ale vždy o žáky třeba z vyloučených lokalit, může jít také o rodiny s mnoha dalšími problémy, jako jsou exekuce, časté stěhování či bydlení po ubytovnách,“ shrnul postřehy náměstek ústředního školního inspektora.

Zkušenosti s roční online výukou přidává i ředitel mostecké 8. Základní školy Roman Ziegler. „Ač celkově je situace velmi nekomfortní, něco jsme se všichni i naučili, zejména co se týče digitální gramotnosti, komunikace a přemýšlení o učení. Na druhou stranu online forma prostě běžnou výuku nenahradí. Následky uzavření škol budou opravdu dlouhodobé.“