Kuriózní způsob zpracování kávy se stal senzací a luxusním zbožím. Příběh cibetkové kávy, který začal jako nouzové řešení. Jako jediná možnost získání kávy mezi kolonizovanými indonésany. Dnes je businessem postaveným na utrpení zvířat.
Cibetková káva – OBSAH:
CO JE CIBETKOVÁ KÁVA
Za cibetkovou kávu jsou považována taková kávová zrna, která prošla trávicím ústrojím zvířátka, které se jmenuje cibetka – v indonéštině „luwak“. Tato tropická „kočička“ je přirozeně plachým nočním tvorem. Miluje svůj divoký život v lesích, kde se živí tím, co jí přijde pod čumák. Hmyz, drobní živočichové a především mají cibetky rády ovoce.
Cibetky na pohled připomínají kočky, i když tvarem hlavy jsou pak podobnější spíše lasičce či fretce. Průměrná váha cibetky je zhruba 3 – 5 kg a měří okolo 50 – 60 cm, tedy až na dlouhý ocas.
Jelikož se kávě v Indonésii daří, tak si divoké cibetky chodili na kávovníky vysbírat ty nejlepší zralé plody. Kávové třešně rozkousaly, ale zrna byla pro ně nestravitelná. Výkaly cibetek živícími se kávovými třešněmi, byly tvořeny převážně kávovými zrny.
Enzymy v trávicí soustavě cibetky určitým způsobem změnili chemické složení kávových zrn. Došlo vlastně k takové fermentaci kávy. Posbírané exkrementy cibetek se čistí a dále zpracovávají už jako klasická káva.
JAK CHUTNÁ CIBETKOVÁ KÁVA
Při psaní tohoto článku mě nenapadá důvod, proč by někdo chtěl pít kávu, kterou snědlo a vykálelo nějaké zvíře? A jak je možné, že nejdražší káva na světě pochází… z hovínek? Co tedy očekávat od chuti cibetkové kávy: Hladkou, jemnou avšak plnou chuť, bez výrazné kyselosti či hořkosti, spíše sladkou a zemitou. Někteří ji přirovnávají k jemné a lepší robustě.
Osobně preferuji sladkokyselou ovocnou chuť kávy. Svěží kyselost a příjemnou kávovou hořkost. Fermentace kávy je základním principem při mokrém zpracování kávy. Nové metody například anaerobního zpracování poskytují ještě další jedinečné chuťové vlastnosti kávy. Tyto metody jsou kontrolovatelné pro dosažení nejlepších výsledků a aplikovatelné na větší množství kávy. Potenciál prodeje cibetkové kávy je tedy v něčem jiném než v chuti.
PROČ JE NEJDRAŽŠÍ KÁVA NA SVĚTĚ?
Důvodem vysoké ceny cibetkové kávy je unikátnost. Tak tomu tedy původně bylo. Jedinečný příběh o vybíravých cibetkách a omezené množství takové kávy. Dnešní prodej cibetkové kávy je především klamavý trik obchodníků, kterým nevadí nelidské zacházení se zvířaty. Ale nebyla by nabídka, kdyby nebyla poptávka.
JAK TO VŠECHNO ZAČALO?
Divoké cibetky a lidé. Jak mohou fungovat dohromady? Obyvatelé oblastí v místech výskytu cibetek se stali jejich nepřáteli, jelikož cibetky lidem požírají ovoce. Za škůdce byly cibetky považovány i na kávových farmách na Jávě, Bali a dalších indonéských ostrovech.
Na Jávu byly první sazenice kávovníků dovezeny roku 1696 nizozemskými kolonisty. Sopečná výživná půda se zdála být vynikající pro pěstování kávy. V polovině 17. století evropský zájem o kávu narůstal. Tlak na vyšší výnosy kávy znamenal mimo jiné i zákaz konzumace kávy místními obyvateli. Výkaly cibetek, tedy těch které nebyly zatím odchyceny jako škodná, se tak staly zdrojem kávy pro domorodce.
Příběh o chlupatém zvířátku, které odvádí za lidi práci, jakožto sběr kávy i zpracování, mnohé milovníky kávy oslovil. Samozřejmě se nesmí zapomenout zmínit, že cibetky jsou vybíravé a sbírají jen ty nejkvalitnější kávové třešně. Vznikl tak příběh o nejlepší kávě světa, která je jen těžko dostupná. Hledání čerstvých „kávových bobků“ je prostě časově náročné a je jich jen malé množství.
Využití exkrementů cibetky zachránilo. Nicméně jak to tak bývá, unikátní produkt má i unikátní cenu a to znamená i potenciál pro výnosný business. Jenže cibetka je divoký tvor a její spolupráce na vyšší produkci kávy se tedy nezdála reálná. My lidé si však umíme poradit, což v tomto případě znamenalo lov cibetek pro chov. Ve skutečnosti znamená chov s největší pravděpodobností zajetí cibetky v kleci za strašných podmínek.
KÁVA DIVOKÝCH CIBETEK Z KLECÍ
V časopise National Geographic byly zveřejněny výsledky hodnocení životních podmínek 50 divokých cibetek „chovaných“ v klecích v Bali.(1) Výzkumný tým vědců z Oxfordské University hodnotil velikost – vzhled – těchto cibetek, hygienické podmínky klecí i schopnost zavřených cibetek chovat se jako normální cibetky. A výsledek? Ani jedna plantáž chovající cibetky nesplňovala základní požadavky na dobré životní podmínky zvířat.
Klece cibetek byly pro ně spíš menší než malé, byly nasáklé močí a trusem. Některé cibetky byly hubené z nedostatečné stravy složené v podstatě jen z kávových třešní. Jiné cibetky trpěly nedostatkem pohybu a byly obézní. Vědci zaznamenali i vliv množství kofeinu na chování cibetek. Jednou z nejnepříjemnějších věcí, na kterou vědci narazili byla podlaha z drátěného pletiva. Způsobovala cibetkám oděrky a neustálou bolest kvůli nemožnosti sedět, stát či ležet jinde než na tomto pletivu.
Aktivisté Mooving Animals (2) upozorňují na sebepoškozování cibetek držených v zajetí. Toto nepřirozené přežívání v klecích udržuje zvířata v extrémním a neustálém stresu. U zavřených cibetek dochází k okusování vlastního těla – zejména ocasu, který deprimovaná zvířata rozžvíkají až na kost. Toto jsou důsledky toho, aby si lidé dopřáli šálek drahé kávy.
Ebook zdarma: Jak na espresso
CENA CIBETKOVÉ KÁVY
Čeští prodejci „Kopi Luwak“ – cibetkové kávy ji nabízejí za zhruba 600 Kč za 50g. Světově se cena pohybuje v kavárně 30 – 100$ (tj. cca 660 – 2200 Kč) za šálek a 100 – 600$ za libru, tedy cca 2200 – 13200 Kč za zhruba půl kila kávy.
Vysokou cenu dodavatelé zdůvodňují výše zmiňovanou složitostí sběru a omezení množství tohoto zvířecího produktu – ročně se odhaduje, že tímto způsobem lze vyprodukovat 1000 liber (cca 450 Kg) přirozeně sbírané cibetkové kávy. Následkem „industrializace“ cibetkové kávy dokážou cibetky z klecí za rok vyprodukovat odhadem 500 tun kávy. (3)
PROČ NEKUPOVAT CIBETKOVOU KÁVU
Káva od cibetek je drahá pro svou exotičnost a povědomí luxusního zboží. V chuti však moc unikátnosti nehledejte. Naopak každým nákupem cibetkové kávy můžete přispět k bezohlednému trýznění těchto zvířátek. Neexistují žádná opravdu funkční opatření proti průmyslovému chovu cibetek. Není tak snadné mít jistotu, že káva, kterou objednáváte jako přirozeně sbíranou od volně žijících cibetek, nepochází od cibetek držených v klecích – což je pravděpodobnější.
Kromě poptávky po této kávě používají chovatelé cibetek tyto zvířata i jako lákadlo pro turisty. Návštěva „zoo s cibetkama“ a zakoupení jejich kávy se zdá jako zajímavá atrakce. Co je na tom přirozeného? Cibetky nechtějí být v klecích, či v lepším případě aspoň malém výběhu, jen pro naše potěšení. Jsou to divoká zvířátka a také mají svou roli ve volné přírodě a přirozeném potravním řetězci.
Indonésie je producentem skvělých káv a „normálně“ zpracovaných, na kterých si opravdu pochutnáte. Zároveň budete vědět, že (třeba nepřímo) neubližujete zvířatům a pěstitelé Fair Trade výběrové indonéské kávy dostanou za svou práci adekvátně zaplaceno.
KÁVA Z TRUSU ZVÍŘAT
Cibetky nejsou jedinými tvory, jejichž výkaly tvoří z části kávová zrna. V Brazílii je to pták Jacu, v Thajsku sloni a v Indii opice Makak Rhesus. Jelikož žádné z těchto zvířat se do masové výroby takto zpracované kávy dobrovolně nehrne, je jediná cesta za vyšší produkcí odchyt a násilné donucení. Kvůli jedinečnosti produktu je jeho cena vysoká. Finančně i eticky. Dokud však bude na světě poptávka po kávě ze zvířecích výkalů, budou se tyto zvířata chytat, krmit kávovými třešněmi a držet v zajetí po celý jejich život.
Časté dotazy k cibetkové kávě
Kávová zrna, která prošla trávícím ústrojím cibetek, pro které kávové plody původně představovali doplněk jejich stravy. Zrnka z plodů kávovníků vjdou z těla cibetky ve výkalech, které se očistí a dále praží a připravují jako klasická káva.
Cena cibetkové kávy se vyšplhala tak vysoko především kvůli původnímu způsobu „výroby“. Jednalo se o ojediněle zpracovanou kávu unikátní jakoby fermentací v trávícím ústrojí přirozeně divokých zvířat. Nyní tato káva ztratila na unikátnosti kvůli odchytu divokých cibetek, které nepřirozeně vykrmují kávovými plody pro vyšší produkci cibetkové kávy. Přes ztrátu jedinečnosti této kávy, cena za ní zůstává vysoká.
Pití cibetkové kávy je ošemetná záležitost. Jednak je složité zjistit, že kupujete kávu opravdu od cibetek. Za druhé, pokud tedy budete věřit, že kupujete opravdovou cibetkovou kávu, není jasné, jak se s těmito cibetkami zacházelo. Ptejte se tedy sami sebe, zda se vám vyplatí kupovat kávu s nejistým původem, která je kromě vysoké ceny známá i týráním zvířat. Navíc ani chuťově nedosahuje dobrých kvalit.
Své milované kočičce byste nic takového neudělali, proč tedy divokým cibetkám? Raději si kupte zrnka zpracované opravdu přirozenou metodou sušení a užijte si šálek kávy plný chuti.
Zdroje:
- The Disturbing Secret Behind the World’s Most Expensive Coffee. National Geographic [online]. Copyright © 1996 [cit. 06.03.2021]. Dostupné z: https://www.nationalgeographic.com/animals/article/160429-kopi-luwak-captive-civet-coffee-Indonesia
- Civet Coffee: A Cup of Cruelty. Mooving Animals [online]. Dostupné z: https://www.movinganimals.org/work/civet-coffee-a-cup-of-cruelty
- What You Need to Know about Civet Coffee – Wildlife Alliance. Home – Wildlife Alliance [online]. Dostupné z: https://www.wildlifealliance.org/civet-coffee/
