Nejlepší kanonýři v NHL? Američané válcují zbytek světa, do TOP 15 jich patří jedenáct

Skvělé časy prožívá americký hokej. Patrick Kane zrovna odehrál 1000. zápas v NHL, nahání v tabulce produktivity Connora McDavida a dál si buduje renomé historicky nejlepšího hokejisty z USA. Connor Hellebuyck obhajuje Vezinovu trofej pro brankářského krále, výteční beci Jeff Petry, Quinn Hughes a Charlie McAvoy zase patří k aspirantům na Norris Trophy. Auston Matthews střílí góly, i když nemůže pořádně pálit, a s 20 trefami vládne NHL. A sázení branek jde od ruky i jeho krajanům. Stačí letmý pohled do statistik a máte jasno: snajpři "made in USA" hrají prim.

Po pěti zápasech uťal střelecké sucho, po třech konečně bodoval.

I přes fakt, že mu stále bolavé zápěstí neumožňuje poslat puk na branku s obvyklou přesností a hlavně razancí. Jako správný šutér si Matthews jednoduše našel jiné cesty, jak skórovat. Hellebuycka překonal tečí a a také "píchnutím" do kotouče na hraně brankoviště.

"Jakmile jsem na ledě, tak na zranění nemyslím," pověděl torontský machr po svém představení proti Winnipegu, díky němuž jako první hráč v této sezoně dosáhl na metu 20 přesných zásahů.

Dál kráčí za nevšedním zápisem do dějin NHL, může se stát premiérovým Američanem, co získá Richardovu trofej. Vyhrál ji už  Fin, Rus, Kanaďan i Čech, ale novosvětská hokejová velmoc se ještě nedočkala.

Slavit mohl americký hokej už loni na jaře, Matthewsovi tehdy chyběl jediný gól. Co když přijde zkrátka, především kvůli zraněnému zápěstí, i letos? Žádná pohroma, Spojené státy mají vícero želízek v ohni.

Stačí letmý pohled do statistik a člověku spadne brada. "Bodaj by sme aj my mali takých kanónov," by se hodilo zvolat při počítání Američanů v TOP 15.

Je jich tam jedenáct, kromě nich se do elitní patnáctky vklínili už jen čtyři Kanaďané. To, že to borcům z USA momentálně padá, potvrzuje i Petry, který s devíti góly kraluje mezi zadáky.

Nevěříte? Inu, jeden obrázek řekne víc než tisíc slov.

Překvapením je jistě obrozený mazák Dustin Brown z Los Angeles. Nedávno se blýskl překrásnou trefou, která ovšem nebyla pouhou vlaštovkou. 13 kusů ve 24 zápasech? Klobouk dolů. Přitom pro mnohé byl už odepsaný.

 Náramně to lepí Vincentu Trocheckovi, v Carolině se rozpomněl na své famózní výkony z ročníku 2017/2018. Chris Kreider zase nečekaně zastoupil na Manhattanu v roli šutéra švédského šikulu Miku Zibanejada.

Ve Vegas mají radost z Alexe Tucha, který zdatně sekunduje Maxu Paciorettymu. Další jména už asi nikoho tolik nezaskočí. Co ale zaráží, je útlum zbytku světa. Dobrá, David Pastrňák marodil a už je na 11 trefách, kousek za TOP 15.

Ale co další? Nemastného Alexe Ovečkina zastiňuje ve Washingtonu Jakub Vrána. O Zibanejadovi už byl řeč, střelecké výkony z minulé sezony ovšem nepotvrzuje třeba také coloradský Nathan MacKinnon nebo Artěmij Panarin (byť ten teď pauzíruje).

Nikita Kučerov zatím neodehrál ani mač, zasáhne nejspíše až do play-off.

Kdo tedy nabourá americkou dominanci? Za TOP 15 číhá Sebastian Aho (11 gólů) nebo třeba Leon Draisaitl (11). Fin a Němec, co už v NHL ukázali, že umí měřit síly s absolutní špičkou. Z MacKinonových pasů těží Mikko Rantanen (12).

Stále to má v ruce kanadský kapitán Tampy Steven Stamkos (11), skvěle se ukazuje u Bluesmanů jeho krajan Brayden Schenn (12).

Prostřílí se zmínění borci do TOP 15 a přemění ji z americké výkladní skříně na mezinárodní mix? Je na čase.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter