Mostecká radnice hodlá otevřít drobným pěstitelům zeleniny a ovoce prodejní plochu v centru města. Bleskový plán založit nové tržiště je reakcí na proměnu soukromé tržnice u kina Kosmos na parkoviště, což řada Mostečanů kritizovala. Deník nedávno upozornil, že hrozí úpadek tradičního sobotního trhu v areálu, který město vybudovalo v roce 1974 jako náhradu za trh na II. náměstí ve starém Mostě.

„Zpráva o tom, že na bývalé městské tržnici vzniklo parkoviště, nás překvapila. Samozřejmě jsme to začali hned řešit,“ řekl Deníku náměstek mosteckého primátora Marek Hrvol. „Víme, že občané jsou zvyklí na ranní sobotní trhy a nechtěli bychom je o ně ochudit. Se zástupci trhovců jsme už jednali a rádi bychom jim poskytli plochu v Radničním parku mezi magistrátem a hotelem Cascade,“ dodal Hrvol. V Radničním parku na okraji I. náměstí je volná plocha s kompletní infrastrukturou. Mostečané to místo znají hlavně jako zimní stanoviště mobilního kluziště.

Mostecká tržnice se proměnila v parkoviště.
FOTO: Před a po. Místo mrkve auta. Na tržnici v Mostě se už parkuje

Podle Hrvola je jednou z podmínek, aby prodejci nabízeli v centru stejný sortiment jako na sobotních trzích. Kvůli vzniku parkoviště na tržnici u Kosmosu a náhradní ploše u radnice se bude zřejmě novelizovat městský tržní řád. Ten sice s prodejem v centru počítá, ale jen v rámci tematicky zaměřených akcí pod patronací města. Rolníkům z regionu by město ze začátku pomohlo s organizací a vzalo by si sobotní trhy pod svá křídla. Případná úprava tržního řádu totiž musí projít zastupitelstvem, ale město mezitím může pořádat trh jako vlastní či partnerskou akci, jak to už léta dělá třeba při Farmářské slavnosti, pořádané na I. náměstí čtyřikrát ročně, nebo při Velikonočním jarmarku a Vánočním trhu. Souběh sobotního trhu s jinou akcí by navíc přilákal do středu města víc lidí.

Zelináři, ovocnáři, bramboráři, květinářky a včelaři by v Radničním parku používali své stolky. Hrvol ale nevyloučil, že město by mohlo časem pořídit jednotný tržní mobiliář. Poplatek za místo by měl být podle náměstka primátora symbolický. „Chceme trhovce přitáhnout, ne je odradit vysokou sazbou. Nejde nám o vybírání peněz,“ vysvětlil.

Oživení centra Mostu

Kdy bude první sobotní trh u radnice, není ještě kvůli koronakrizi jasné – vše závisí na vládních protiepidemických opatřeních. „Kdyby záleželo na nás, může prostranství nabídnout třeba už příští sobotu,“ řekl náměstek. Upozornil, že převzetí sobotního trhu zapadá do plánu na oživení centra Mostu, kde město v únoru koupilo hotel Casade a chce zmodernizovat Repre. Trh s čerstvými produkty se nyní hodí.

„Lidé byli na trh u Kosmosu zvyklí a já jsem tam také chodila nakupovat. Myslím si, že město by mělo nabídnout prodejcům náhradní plochu,“ sdělila poblíž nového parkoviště jedna z místních obyvatelek.

Tradice pravidelných trhů v Mostě je nehmotným kulturním dědictvím, jehož kořeny sahají hluboko do středověku, a úzce souvisí se vznikem města. Vlivný šlechtický rod Hrabišiců začal vytvářet Most před 800 lety z tržní osady pod tvrzí Hněvín, kudy vedla přes bažiny s dřevěnými mosty významná obchodní stezka z Prahy do Saska. Obchodování venku vydrželo až do novověku a pomáhalo i za Rakouska-Uherska.

Strážníci v Mostě odchytávají nutrii
Nutrie z Resslu bloudí ulicemi Mostu. Odchytávají je strážníci

„Trhy v Mostě byly týdenní a výroční. Výročnímu trhu se říkalo jarmark. Pak byl ještě trh dobytčí, který byl mimo město u nádraží,“ přiblížil Deníku respektovaný znalec starého Mostu Bohumil Hlaváček. Na staroměstském I. náměstí se kdysi prodávalo dřevo na palivo, a proto se této části města říkalo „Dřevěný trh“. Díky tomu se pro I. náměstí vžil na dlouhou dobu název „Tržní“, i když se pak na něm neprodávalo a plocha zůstala volná. „Funkci tržiště převzalo již za monarchie náměstí druhé a byl vydán tržní řád,“ sdělil znalec.

Na týdenních trzích v Mostě prodávali stánkaři a sedláci. Aby jejich povozy, žebřiňáky a později i nákladní auta II. náměstí neucpaly, nechávali je stát na III. náměstí, kde se i odehrávaly výroční trhy. Byl dokonce zveřejňován tržní seznam, aby obchodníci ze širokého okolí měli o akcích přehled. Seznam vycházel z kalendárií trhů ve městech a různí prodejci tak díky němu předem věděli, kdy a kde se mohou shromáždit, aby si zbytečně nekonkurovali.

Na týdenním trhu na II. náměstí ve starém Mostě lidé nakupovali ovoce, zeleninu, drůbež, králíky, vejce a potřeby pro domácnost, třeba vařečky a zboží, které bylo k dostání i v kamenných obchodech. Na výročním trhu (jarmarku), který byl kombinovaný s poutí, se dalo sehnat například nádobí a zemědělské náčiní. Stánky tam měli také perníkáři, pekaři s pečivem, řemeslníci s rukodělnými výrobky, brusiči nožů, dráteníci, hračkáři, ševci či výrobci trakařů a vozíků. „Byli tam i komedianti, provazochodci, kolotoč a střelnice. Na jarmarku se daly koupit i neonové trubice známé z filmu Postřižiny,“ popsal badatel Hlaváček.

Změny před sedmi dekádami

Po roce 1950 vzniklo na III. náměstí autobusové nádraží, čímž se zázemí pro tržnici na tomto místě zrušilo. Zanikl i Dobytčí trh, kde se prodávaly koně, krávy či kozy. Dále sloužilo pro běžný trh II. náměstí, kde k tradičnímu zelenému sortimentu přibylo i drobné nepotravinářské zboží či kolo štěstí. Trh na II. náměstí fungoval do roku 1974, kdy se v novém Mostě otevřela tržnice mezi obchodním střediskem Rozkvět a kinem Kosmos.

Po privatizaci tržnice v 90. letech soukromí majitelé sobotní trh udržovali, ale v době koronakrize vyhradili plochu pro výnosnější hlídané parkování. Betonové stoly jsou nyní na malém plácku u tržnice, kde mohou trhy dál pokračovat v omezeném režimu. Podle místních obyvatel je to ale faktický zánik tradičního prodeje, který se nedá srovnat s minulostí.

Tragická nehoda u Havraně. Středa 10. března
Při nehodě u Havraně vyhasl lidský život. Srazil se tam nákladní vůz s osobním

O proslulosti mosteckého obchodování existují starobylé záznamy. Už v roce 1227 připadlo takzvané „mostecké tržiště“ pražskému klášteru, ale pak putovalo do vlastnictví krále Václava I., který nechal do poloviny 13. století postavit na Hněvíně kamenný strážní hrad. Tržní osada pod ním vzkvétala a díky rostoucímu hospodářskému významu se brzy stala městem Most, jehož statut potvrdil Přemysl Otakara II. v roce 1273. Díku trhu vznikaly nové budovy, kostel, kláštery, mincovna i první kupecké sklady a Most se tak zařadil k předním sídlům českého království. Město ještě více zbohatlo za vlády Karla IV., který Mostu mimo jiné udělil právo pořádat velký výroční trh, kde mohli během náboženských oslav prodávat i cizí obchodníci přivážející z daleka nové druhy zboží.

Tradice trhů v Mostě přečkala i obě světové války a pokračovala za komunistické totality, kdy po násilné kolektivizaci zemědělství dostali pěstitelé či chovatelé šanci prodávat na trhu své přebytky.