Přesně 8 186. Tolik soudních znalců bylo v Česku ještě před rokem. Teď je číslo asi o osminu nižší. V databázi ministerstva spravedlnosti jich je jen 7 015.
Soudní psychiatr: Zkušení znalci odcházejí, nový zákon to ještě zhorší |
Důvodů je víc. Faktem je, že počty soudních znalců klesají už dlouhodobě. Třeba před třinácti lety jich ještě bylo téměř 12 tisíc. Teď ale propad ještě urychlil nový zákon, který začal platit k 1. lednu 2021.
„Již nyní pozorujeme skokový meziroční propad minus 1 100 ukončených znalců a odhadem několik stovek znalců s dobrovolně na vlastní žádost pozastavenou činností, přičemž další žádosti o pozastavení a ukončení dobíhají po novém roce na ministerstvo spravedlnosti,“ uvedl předseda představenstva Komory soudních znalců Vladimír Vácha. A ještě vyšší budou podle něj změny u znaleckých ústavů. Z těch se totiž musely v novém roce stát znalecké kanceláře. A řada z nich na to nesplňovala požadované podmínky.
Nový zákon klade na soudní znalce vyšší požadavky, co se týče plnění školení i byrokracie. Navíc zavádí vyšší zodpovědnost: pokud znalec v něčem pochybí, hrozí mu sankce až půl milionu korun.
A v některých případech může sám stanout před soudem jako obžalovaný. Tak se tomu ostatně stalo v posledních letech několikrát: asi nejznámější je případ znalců Radka Matlacha a Igora Fargaše. Těm soud v červenci loňského roku udělil podmíněné tresty v době jednoho roku u Matlacha a devíti měsíců u Fargaše. Podle obžaloby vypracovali zkreslený posudek v případu Petra Kramného. Oba vinu odmítli.
Provozovat kadeřnictví vyjde lépe
Situaci podle Váchy neodpovídá výše sazeb. Ty sice nový zákon zvedl – dříve činila hodinová odměna 100 až 350 korun, nyní to je 300 až 450 korun hrubého – dle znalců je ale stále nízká.
„Když si domů objednáte opraváře pračky, tak mu zaplatíte za hodinu práce podstatně víc,“ míní předseda prezídia Asociace znalců a odhadců České republiky Aleš Vémola. „Jistě je lépe provozovat kadeřnictví nebo malířství, tam jsou hodinové sazby násobně vyšší a zodpovědnost neporovnatelná,“ souhlasí Vácha.
Podmínka pro znalce z kauzy Kramný platí, jednomu ji odvolací soud zmírnil |
Jednotliví znalci, které redakce iDNES.cz oslovila, se shodují, že činnost už několik let dělají jen pro její prospěšnost a prestiž. I část těch, kteří dosud neskončili, to přitom nyní zvažují.
„Osobně trávím znaleckou prací celé víkendy a večery a také zvažuji, že této činnosti už zanechám,“ popsala třeba soudní znalkyně v oboru psychiatrie Marta Holanová.
A nejsou to podle ní jen hrozící sankce. „Jednání u soudu je stále více vůči znalcům agresivnější, a co se týká nových povinností hlásit všechny informace kolem znaleckého posudku do registru ministerstva spravedlnosti do pěti dnů, považuji to za tvrdou buzeraci. Nemám na to tolik času ani kapacity takovým dle mého názoru formálním povinnostem čelit,“ uvedla.
Nedostatek znalců paralyzuje soudy
A další úbytek ještě pravděpodobně zrychlí fakt, že znalci jmenovaní podle starého zákona musí do pěti let požádat o znalecké oprávnění podle nového zákona. K tomu budou muset splnit vstupní zkoušku. Většina znalců je přitom již v důchodovém věku.
„Znalecká obec je již nyní značně přestárlá. Podle údajů, které mám z roku 2016, tvořili znalci staří 61 až 70 let nejpočetnější skupinu, druhá nejpočetnější byla skupina 71 až 80 let,“ uvedl Vémola.
A mladí experti zájem nemají. „(Zájem) není a ani býti nemůže, tedy pokud nejde o profesní kaskadéry bez bázně a hany, protože už jen kvalifikační předpoklady značně selektují tento zájem, který ani v případě úspěchu není vyvážen kýženou odměnou,“ uvedl Vácha. Kdo se totiž chce stát soudní znalcem, musí splnit následující podmínky: vysokoškolské vzdělání, minimálně deset let cílené praxe, absolvování speciálního nástavbového vzdělání a vstupní zkoušky před komisí.
Vyšetřování tragického žhářského útoku v bohumínském věžáku brzdí epidemie |
Nedostatek znalců má však praktický dopad na soudy. Ty musí na posudky dlouho čekat, což protahuje samotná řízení.
„V případech domácího násilí či v opatrovnických řízeních to je problém. A velký problém je také kvalita znalců, protože za ty peníze to prostě mladí, progresivní a vzdělaní odborníci nechtějí dělat,“ míní třeba právnička Lucie Hrdá.
„Je to ostuda, která se citelně projeví v krátké budoucnosti u soudů, které budou jen obtížně shánět kvalitní znalce. Ti, kteří zůstanou, budou mít dlouhé termíny pro zpracování posudku,“ míní Vémola, který dopis obdobného znění poslal i na ministerstvo spravedlnosti. Redakce iDNES.cz se na reakci ptala, do vydání článku však resort nereagoval.
Již v současnosti má Česká republika poměrně méně znalců, než řada okolních zemí. Třeba v Rakousku, které má o dva miliony obyvatel méně a kde probíhá také méně soudních řízení, mají o asi tisíc soudních znalců víc.
„Výsledek je propastný, což má zjevný dopad mimo jiné na tuzemskou přetíženost znaleckých kapacit. Když znalci nebudou, paralyzuje se, případně významně prodlouží dosud léta zaběhlý a i přes dílčí výhrady fungující systém důležitého dokazování zejména pro celou řadu státních orgánů veřejné moci, ale též pro privátní či komerční zadavatele,“ uzavřel Vácha.
