Vláhy je dost a hrabošů méně, jihomoravští farmáři si ale zakazují euforii

  6:24
Zažijí letos zemědělci rok bez útrap? Po dlouhé době to je možné. Dva nepřátelé farmářů posledních let jsou totiž na ústupu. Hraboší populace se nemnoží a sucho nenastalo. Zemědělci však nechtějí slavit předčasně.

Jestli budou žně letos výnosné, ukážou až následující týdny. Zemědělci dobře vědí, že se vše může změnit za pouhých pár týdnů. | foto: Stanislav Heloňa, MAFRA

Přemnožený hraboš, extrémní sucho. To byly v posledních letech nejspíš nejpoužívanější výrazy v souvislosti se zemědělci. Letos to však vypadá nadějně. Co se zmíněného hlodavce týče, únorový monitoring potvrdil, že průměr intenzity jeho výskytu nadále celorepublikově klesá. 

„V krajích v minulých měsících ohrožených – Jihočeský a Jihomoravský – populace hraboše stagnují nebo klesají,“ uvedla mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Ivana Kršková.

Že deštivý podzim a mrazivá zima příliš nesvědčily populaci hraboše polního, pozoruje i Michal Peterka ze Zemědělského družstva Šatov na Znojemsku.

„Jeho výskyt se oproti loňskému jaru opravdu výrazně zredukoval a aktuálně škodí spíše lokálně, a to jen na některých polích,“ líčí.

Podle šéfa zemědělského družstva Pooslaví Nová Ves na Ivančicku Lukáše Jurečky sice došlo k poklesu u některých plodin, ale například u řepek se hraboši a myši stále drží, a tak se nedá říci, že problém hlodavců skončil. I Ludmila Ostrá ze ZEAS Lažánky v okrese Brno-venkov podotýká, že hrabošů je sice méně, ale stále dost na to, aby se zase přemnožili, pokud budou mít příznivé podmínky.

„Zdá se, že populace nyní stagnuje. Více poznáme, až se otevře jaro a kolik bude aktivních nor,“ přidává názor předseda Zemědělského družstva Sokolnice u Brna Josef Umlášek s tím, že také na řepkách pozorují poškození dřepčíky, což je žravý brouk.

Vody je místy tak moc, že má setí zpoždění

Například v ZEAS Lažánky loni napršelo o 300 mm víc než ve velmi suchých letech 2015 až 2018. I jinde je to s vláhou dobré, místy až tak moc, že se nepodařilo zasít všechny plánované ozimy. 

„V kombinaci vláhy a prodlužující se zimy se posouvají jarní práce a nedaří se začít jarní setí. Zda bude příznivý rok, ještě nelze říci. Vláhy je sice dostatek, ale více napoví jaro, jak se podaří zasít jařiny a jaký bude stav ozimů po zimě,“ shrnuje stav Umlášek.

I Jurečka poukazuje na to, že je půda vodou dostatečně nasycená. Místy je vody až příliš, takže se objevuje na povrchu.

„Usuzovat z toho letošní úrodu není snadné. Říká se, že pokud je velmi teplé jaro, rostliny ze zimní vláhy, která je v zemi, mohou růst asi měsíc. O dalším průběhu vegetace pak rozhoduje déšť a teploty,“ vysvětluje.

Praktické zkušenosti potvrzují i slova bioklimatologa Miroslava Trnky z vědeckého týmu projektu InterSucho, na němž se podílí Mendelova univerzita v Brně a Ústav výzkumu globální změny CzechGlobe.

„Začátek letošní vegetační sezony nebude pravděpodobně poznamenaný dramatickými zprávami o suchu jako v předchozích pěti letech,“ míní s tím, že půdu opravdu dosytily deště a tající sníh. 

Jen pro připomenutí – loni v dubnu zasáhlo Česko největší sucho za posledních 500 let. Ale říct, že je situace tak skvělá, že sucho nemůže znovu panovat, nejde. Protože i když to vizuálně vypadalo na velké množství sněhu, prakticky nikde ho nebylo nadprůměrně ve srovnání s léty 1961 až 2010, například v Brně nenasněžila letos ani polovina průměru. 

„Situace je taková, že pokud přijde zemědělské sucho, začne se projevovat proti jiným rokům později,“ uvedl Trnka.

Optimismus, ale jen mírný

I on zmiňuje opačný extrém, tedy intenzivní srážky, které znemožňují obdělávat půdu. S oteplováním se totiž ve střední Evropě zvyšuje jejich riziko. Takže byť se poslední roky mluvilo o suchu, krajinu je nutno co nejrychleji přetvářet tak, aby si dokázala poradit s oběma extrémy, což je o dost náročnější. 

„Je zřejmé, že potřebujeme rozmanitější krajinu, která se dokáže po extrémním suchu i srážkách rychleji vrátit do provozuschopného stavu. Ale neexistuje žádné zázračné tlačítko k rychlé přeměně,“ říká bioklimatolog.

Zemědělec Jurečka zatím je, co se týče předpovědi výnosů, mírným optimistou, ale na nejlepší rok za poslední dobu by si nevsadil. „Rekordní rok může být při sušším a chladnějším jaru a následných mírných srážkách do léta. Zatím to nevypadá na sušší jaro,“ vysvětluje. 

Podle Ostré bude rozhodující počasí a četnost a množství srážek v dubnu a květnu, kdy dochází k zásadní tvorbě semen pro sklizeň.

Tím, že jsou vláhové podmínky po dlouhé době opět velmi dobré a stav ozimých obilovin průměrný, hodnotí i Peterka aktuální stav jako nadějný.

„Ovšem v našich podmínkách nepodléháme žádné euforii, ze zkušeností z předešlých suchých let víme, že se může během několika málo týdnů, po příchodu vysušujících jarních větrů, výskytu vysokých teplot a nedostatku srážek, změnit na stav katastrofální,“ poukazuje. 

Reálné závěry, o jaký půjde z pohledu zemědělské prvovýroby rok, tak doporučuje dělat, až bude úroda pod střechou. Do té doby se může situace ještě několikrát turbulentně a dynamicky měnit. „Moc bych si přál, aby ten letošní rok byl pro zemědělství opravdu tím nejlepším za poslední roky, rozhodovat ale bude především další vývoj počasí,“ uzavírá.