Nejsebevědoměji se cítí lidé v Ústeckém a Libereckém kraji. Se svou mzdou je spokojena necelá polovina Čechů

Obyvatelé Ústeckého a Libereckého kraje hodnotí míru svého sebevědomí lépe než obyvatelé ostatních českých krajů. Na desetibodové škále, kde desítka znamená nejlepší výsledek, ji hodnotí známkami 6,62 v případě Ústeckého a 6,55 v případě Libereckého kraje. Celorepublikový průměr přitom dosahuje úrovně 6,36. V otázce platového ohodnocení zase jen necelá polovina Čechů (47 %) uvádí, že je s ním v současném zaměstnání spokojena. Zjištění vyplývají z výzkumu agentury Ipsos pro analytický projekt Česko v datech (www.ceskovdatech.cz), který proběhl na vzorku téměř tří tisíc respondentů.

Češi své sebevědomí na desetibodové škále hodnotí v průměru známkou 6,36. Podle více než poloviny (54 %) dotázaných v průzkumu agentury Ipsos pro projekt Česko v datech je navíc naše sebevědomí nižší, než by mělo být. „Vůbec největší míru sebevědomí mají podle vlastního hodnocení obyvatelé Ústeckého kraje, kteří jej v průměru hodnotí známkou 6,62. Těsně je následují obyvatelé Libereckého kraje se známkou 6,55. Překvapivě nízko se naopak umístila Praha, a to s hodnotou 6,26, která je zároveň pátou nejnižší ze všech krajů,“ uvádí Adéla Denková z projektu Česko v datech.

Nejméně sebevědomí jsou v Plzeňském kraji

Jako vůbec nejnižší v Česku vnímají míru vlastního sebevědomí lidé v Plzeňském kraji (6,21). V průměru jen o malý kousek výše se deklarovaná míra sebevědomí vyšplhala v kraji Jihočeském (6,22). Míru sebevědomí převyšující český průměr naopak mají také obyvatelé Středočeského, Karlovarského, Olomouckého a Moravskoslezského kraje. Z průzkumu ale také vyplynulo, že sebevědomí a osobní sílu Čechů posilují náročné životní situace, které prožili. Mezi ně patří například záchrana života, zažití živelní pohromy, ale například i začátek života v nové zemi, výchova dětí či stavba vlastního domu. „Například živelní pohromu typu požáru nebo povodně nejčastěji zažili lidé v Olomouckém kraji, kteří také mají nejčastěji za sebou záchranu lidského života. A například výchovu více než tří dětí zase nejčastěji uvádějí obyvatelé Ústeckého kraje,“ říká Adéla Denková.

Se mzdou je spokojena necelá polovina Čechů

Co se týče spokojenosti s platovým ohodnocením, kladně ji hodnotí necelá polovina Čechů (47 %). Rozhodně spokojeno naopak není 11,6 % obyvatel. Větší spokojenost přitom uvádějí muži. Největší podíl lidí, kteří svou výplatu hodnotí pozitivně, je ve věku od 34 do 54 let, nejméně je spokojena nejmladší generace dotázaných od věku 18 až 24 let. „Češi, kteří nejsou se svým platovým ohodnocením spokojení, uvádějí jako odpovídající mzdu ve čtvrtině případů v rozmezítřiceti a čtyřiceti tisíc korun. Pětina by zase požadovala čistý příjem mezi pětadvaceti a třiceti tisíci korunami. A například lidé, kteří své sebevědomí hodnotili nejnižšími známkami, by se spokojili se mzdou v rozmezí dvaceti a pětadvaceti tisíc korun,“ říká Adéla Denková z projektu Česko v datech.

Spokojenost s platovým ohodnocením nicméně převažuje ve všech českých krajích. Nejvyšší podíl lidí, kteří ale se svou mzdou nejsou spokojeni, pochází z Moravskoslezského kraje. Adekvátně ohodnocených se zde cítí pouze 42 % lidí, což je nejméně z celé České republiky. Přehled o finančním ohodnocení ještě před nástupem do nového zaměstnání je aktuálně i tématem evropských ministrů práce a sociálních věcí. Podle návrhu by pracovníci měli mít právo žádat od svého zaměstnavatele informace o průměrné výši odměny kolegů, kteří v dané firmě vykonávají podobnou nebo stejnou práci. „Chceme posílit postavení uchazečů o zaměstnání i pracovníků. Dáme jim do rukou nástroje, díky nimž budou moci požadovat spravedlivou mzdu, seznámit se se svými právy a domáhat se jich. To také vyžaduje větší transparentnost od zaměstnavatelů, pokud jde o jejich politiky v oblasti odměňování,“ komentovala to česká místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová.

Více než polovina Čechů si řekla o vyšší plat

Výzkum také ukázal, že více než polovina Čechů (55 %) již alespoň jednou v životě požádala o zvýšení mzdy. A více než polovina z těchto lidí se svou žádostí uspěla. „Naopak téměř polovina, tedy zbývajících 45 % lidí, si o zvýšení mzdy dosud nikdy neřekla. I to může ukazovat na to, že jsme málo sebevědomý národ, jak v průzkumu zároveň tvrdila více než polovina dotázaných. Dobrou zprávou ale je, že podle dalších zjištění nám sebevědomí mimo jiné dodává právě pocit, že jsme zvládli náročnou práci,“ doplňuje Adéla Denková z Česka v datech. S žádostí o zvýšení platu také podle výsledků průzkumu častěji uspěli muži (ve 40 % případů) než ženy (25 %).