Úvod  >  Strakonicko  > 

Ve strakonickém Novém světě měly být dva sály nad sebou. Koncertoval tu Paul Robeson pro americké vojáky

Jak dlouho jste v kině Nový svět promítal?
Poprvé jsem do kina Svět nastoupil v roce 1987 jako začínající promítač. Připravoval jsem se tam na promítačské zkoušky a poslední představení jsem promítl 5. prosince na Mikuláše v roce 1989. Pak se kino zavřelo a měla začít jeho rekonstrukce, která se ale neuskutečnila.

Myslíte si, že kino stálo ještě za rekonstrukci?
No aby ne. Je věčná škoda, že se následně zavřelo nadobro, byl tu velký potenciál. Už architekt Jan Rampich s architektem Ivanem Čechem byli do toho domu úplně zamilovaní. Každý, kdo zažil atmosféru v tomto kině, musí litovat, že se v tom baráku nic neděje a chátrá. Pro několik generací místních lidí má tohle místo význam a mělo ještě dávno před mojí generací.

Jaké má objekt dispozice?
I když vím, že tento dům chátrá, stále je to barák, kde bylo kolem třiceti pokojů, byl tu sál, pak tedy kinosál, garáže, kuželna, restaurace, ze které se pak udělala školní jídelna. Pod restaurací nebo nočním klubem je velký sklad ve sklepě a byl tu i kryt. Bydlelo zde několik rodin, když už to nebyl hotel. U vchodu do kina je terasa. Podle mého skýtá tento dům stále velké možnosti a je využitelný jak na kulturu, tak i komerčně. Dům v tomto stylu už tady prostě nikdo nepostaví.

Zmiňoval jste dva strakonické architekty, byl ještě někdo z odborníků pro zachování kina?
Když jsem se spřátelil s Vladimírem Smržem, který byl významnou a uznávanou osobou Kinotechniky Praha, přivedl jsem ho do Strakonic kvůli spolupráci s architekty Rampichem a Čechem, kteří měli tehdy rekonstrukci kina provádět. On se do toho kina také úplně zamiloval a chtěl, aby bylo dvoupodlažní a promítalo se ve dvou sálech nad sebou, což ten dům umožňoval. Dokonce doporučil, aby se přednostně rekonstruovalo kino Nový svět, jelikož je v centru města, kde nejezdí tolik aut jako u kina Oko. Už s ohledem na to, že odhlučnění Oka bude velmi nákladné.

Co zajímavého z historie se ke kinu váže?
Už to, že Nový svět byl postaven architektem Miroslavem Kartou, který pocházel z významné strakonické rodiny, je dobré připomenout. Grand hotel Nový svět měl svůj společenský sál s pódiem a vystoupil tu v roce 1945 tehdy velmi populární americký zpěvák Paul Robeson. To byla veliká událost. Další vystoupení měl pro veřejnost v sokolovně. Ale tohle byl barák v americkém stylu, takže možná proto si ho vybrali na koncert pro americké vojáky. Tohle vím ještě od svého dědy. V kině sídlil i první spolek filmařů, tedy filmový klub. Prostě takové inspirativní prostředí tu bylo vždycky.

Jak si kino pamatujete vy?
Já si kino pamatuji ještě jako malý kluk. S rovnou podlahou a otevřeným balkonem, který je dnes zadělaný deskami. Vím, že v roce 1967 se město rozhodlo, že tu udělá stupňovité hlediště, které bylo podmínkou pro promítání širokoúhlých filmů. Ta elevace se pak udělala ze dřeva a napevno se namontovaly sedačky. Po této rekonstrukci se otevřelo premiérou filmu Nebeští jezdci v roce 1968.

Vy si to pamatujete, i když jste tu ještě nepracoval?
Tak za prvé to byla velká událost a za druhé, už jsem tehdy létal a strašně jsem to chtěl vidět. Jenomže ten film byl přístupný až od osmnácti let. Táta mě tam ale tehdy vzal. Film byl nepřístupný kvůli jedné větě, kterou pronesl Jiří Hrzán, který hrál takového sprosťáka a na předletové přípravě, když se ho ptali, co bude dělat po válce, pronesl: Já mám budoucnost jasnou. Já budu po válce manekýnem v továrně na šprcky. Kvůli této větě byl film nepřístupný a na tom je vidět, kde byly nastavené morální hranice. Dnes, když slyším, jak se baví dnešní generace a ještě k tomu dívky, tak to bych nevypustil z pusy ani v hlubokém lese.

Které z kin bylo tedy preferované?
Tím, že se v Oku promítaly širokoúhlé filmy, Nový svět byl až druhým kinem. To kino mělo ale svou vlastní atmosféru a byli diváci, kteří zásadně chodili do Nového světa a ti, kteří chodili do Oka. Bylo to dáno i tím, že se v Novém světě daleko pohodlněji sedělo. V Oku to klouzalo, protože tam byla koženková křesla na šikmině a v Novém světě byly sedačky v rovině nad sebou. Mohlo by se zdát, že kino Nový svět je menší, ale přitom tam bylo víc míst než v Oku.

Jaký byl další osud Nového světa po roce 1989?
Když dům získala doktorka Kučerová z Prahy v restituci zpět do vlastnictví, nabízela ho tehdejší radnici do pronájmu za korunu, protože měla velmi blízko k divadlu. K ní totiž chodili herci z Vinohradského divadla a sama sál využívat nechtěla. Nabízela tehdy, že když město zainvestuje rekonstrukci kina, bude ho mít za korunu ročně a ona si zrekonstruuje zbytek opět jako hotel nebo ubytování. Rampich z Čechem tehdy řešili, že by tam byla pasáž, kudy by se chodilo a utvořilo by to spojnici mezi severní a jižní částí města. Když radnice rozhodla, že budovu nechce, protože došlo k výměně starosty, nabízela ho mně jako prvnímu, ale já jsem si s mým platem na takovou investici netroufl. Stál tehdy tři a půl milionu korun. Měl jsem od něj klíče a provázel tam zájemce. Vím, že se o něj zajímala i jedna společnost ze Strakonic a pak už šel ten dům do nějaké realitky v Písku. Když se dnes podívám na osud takové pro město významné budovy, je mi to líto. Stále tam vidím velké možnosti.

Autor: Pavla Maradová

Další zprávy z regionu

• Od příštího týdne čeká řidiče v Lidmovicích omezení provozu

  

  před 6 hodinami
  LIDMOVICE - V pondělí 29. dubna začnou stavební práce na výstavbě opěrné zdi na silnici I/22 v Lidmovicích nedaleko Vodňan. Úhlová…

  0 komentářů Více info

• Šance na dobré pracovní místo

  

  před 8 hodinami
  V aktuálním vydání Jihočeských týdeníků v příloze Šance naleznete nabídku volných pracovních pozic v regionu.

  Více info

• Proč STTRANS zrušil autobusové spoje ze Strakonic na Prahu?

  

  před 10 hodinami
  STRAKONICE – Společnost ČSAD STTRANS oznámila zrušení svých autobusových spojů ze Strakonic na Prahu a zpět. Přesné důvody firma zatím…

  2 komentáře Více info
•