Banku skalniček, jak tu říkají nové komunitní skalce, zde vytvořil místní aktivista Jiří Kadlec. „Při rekonstrukci historického domu, ve kterém máme rámařskou dílnu, zbyly větší kameny, které by skončily na skládce. Přemýšlel jsem, co by se dalo udělat ve společném prostoru, a napadla mě komunitní skalka. Přišlo mi vtipné použít označení banky pro komunitní aktivitu a tak vznikla komunitní banka skalniček,“ říká Kadlec. Aby názvů pro novinku nebylo málo, aktivista projekt nazývá i heslem „Vydloubni a zasaď“.
První komunitní zahrady v hlavním městě vyrostly v roce 2012, rok nato jich bylo už deset, ke konci roku 2017 již čtyřiadvacet a v současné době je evidováno přes čtyři desítky veřejných zahrad a další prosperují více méně tajně. Ryze komunitní skalka je ale v metropoli novinkou. Pražané možná znají Skalničkovou zahradu v Prokopském údolí. Ta se ale otevírá veřejnosti každoročně pouze na pár týdnů v květnu a červnu. Praha 5 by sice ráda areál v Hlubočepech rozšířila o komunitní prostor, není ale jisté, zda to bude už letos.
Podle mluvčí Prahy 12 Evy Burianové si do skalničkové banky pomalu nacházejí cestu místní. Ačkoliv je podle ní většina z nápadu nadšena, Facebook městské části se v souvislosti s projektem v těchto dnech mění v politické kolbiště. Diskutující totiž obviňují místostarostku Evu Tylovou z toho, že „zamořila“ Modřany plevelem. Rostliny, které nechala místostarostka během minulých let v městské části vysázet, však podle ní zajišťují pestrost zdejší flóry. Jako argument používá i publikaci, podle níž je pilát lékařský – tedy onen „plevel“ – ideálním tahákem pro motýly.
