Izraelská makléřská společnost eToro vstoupí na burzu v USA

Izraelská společnost eToro Group, která klientům z celého světa nabízí on-line makléřské služby, vstoupí na burzu ve Spojených státech. Spojí se za tímto účelem s firmou specializovanou na akvizice, takzvanou SPAC. Odhadovaná cena sloučeného podniku, který investicí zaštítí mimo jiné i japonská technologická a investiční skupina SoftBank Group, činí 10,4 miliardy dolarů (228,5 miliardy Kč). Firma to uvedla v dnešní tiskové zprávě.

Makléřská platforma eToro, stejně jako konkurenční Robinhood či další, se v poslední době těší značné popularitě mezi drobnými investory, zejména těmi mladšími. Obliba těchto obchodních platforem se ještě výrazněji zvýšila za pandemie. Zdroje agentury Bloomberg na konci února tvrdily, že už v březnu by mohla tajně požádat o vstup na burzu formou primární veřejné nabídky akcií (IPO) i společnost Robinhood Markets, provozovatel platformy Robinhood.

Sloučení eToro se společností Fintech Acquisition V bude zahrnovat investici 650 milionů dolarů od fondu Vision Fund 2 japonské společnosti SoftBank a dále od společností Fidelity Management & Research a Wellington Management.

Izraelský start-up eToro vznikl v roce 2007 a nyní má kolem 20 milionů uživatelů. Ti mohou prostřednictvím jeho platformy investovat do akcií, komodit, burzovně obchodovaných fondů (ETF), ale i do kryptoměn. Těm uživatelům, kteří nemají čas, eToro umožňuje i kopírovat postupy ostatních investorů, aktuálně těch s nejlepšími výsledky.

Společnost eToro jen za loňský rok hlásí pět milionů nově registrovaných uživatelů. Loni firma vykázala hrubé tržby 605 milionů dolarů (13,3 miliardy Kč), což je meziroční nárůst o 147 procent. Mezi nejoblíbenější akcie patří podle webu společnosti Tesla, Microsoft a Apple. Každá pětadvacátá investice na platformě eToro je do kryptoměny bitcoin.

SPAC, z anglických slov Special Purpose Acquisition Companies, je prázdná firma založená jen pro účely akvizice. Vydá nejprve akcie v rámci primární veřejné nabídky (IPO), vstoupí na burzu a pak hledá vhodný cíl k převzetí. Investoři, kteří si akcie SPAC koupí, zpočátku nevědí, jaký podnik firma nakonec převezme. V posledních měsících firem SPAC přibývá rychlým tempem.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Izraelská centrální banka kvůli konfliktu s Hamásem snížila hospodářský výhled
  Izraelská centrální banka v důsledku ozbrojeného konfliktu s palestinským hnutím Hamás zhoršila výhled domácí ekonomiky na letošní i příští rok. Informovala o tom dnes v tiskové zprávě. Banka nyní předpokládá, že hrubý domácí produkt (HDP) Izraele se letos i příští rok zvýší o dvě procenta. V prognóze z minulého měsíce počítala s růstem o 2,3 procenta tento rok a o 2,8 procenta příští rok.
• Izraelská centrální banka kvůli konfliktu s Hamásem zhoršila hospodářský výhled
  Izraelská centrální banka dnes v důsledku ozbrojeného konfliktu s palestinským hnutím Hamás zhoršila výhled domácí ekonomiky na letošní i příští rok. Banka nyní předpokládá, že hrubý domácí produkt (HDP) Izraele se letos zvýší pouze o 2,3 procenta a v příštím roce o 2,8 procenta. V dřívější prognóze přitom pro oba roky předpovídala tříprocentní tempo růstu, napsala agentura Reuters.
• Izraelská centrální banka snížila svůj základní úrok o čtvrt procentního bodu
  Izraelská centrální banka dnes snížila svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,50 procenta. Snaží se tak podpořit domácí ekonomiku v době konfliktu s palestinským hnutím Hamás. Ke snížení úroků banka přikročila poprvé za téměř čtyři roky, napsala agentura Reuters.
• Izraelská centrální banka varuje před dopady rostoucích armádních výdajů na ekonomiku
  Guvernér izraelské centrální banky Amir Jaron včera varoval, že rostoucí vojenské výdaje představují riziko pro domácí ekonomiku. Vyzval vládu k zodpovědné rozpočtové politice, která by růst vojenských výdajů kompenzovala úsporami v jiných oblastech. Informovaly o tom agentury Bloomberg a Reuters.
• Izraelská centrální banka zrychluje přípravy na digitální měnu
  Izraelská centrální banka zrychluje přípravy na případné zavedení digitální měny. Podle dnešního sdělení guvernéra Amira Jarona by měl digitální šekel zefektivnit platební systém.
• Izraelská ekonomika klesla ve čtvrtletí o 6,5 pct., analytici čekali růst
  Izraelská ekonomika v prvním čtvrtletí letošního roku klesla v ročním přepočtu o 6,5 procenta, analytici čekali naopak růst. Ekonomiku ovlivnila omezení související se snahou zastavit šíření nemoci covid-19, která skončila v březnu. Vyplývá to z údajů zveřejněných izraelským statistickým úřadem.
• Izraelská ekonomika loni kvůli covidu poprvé od roku 2002 klesla
  Izraelská ekonomika loni poprvé od roku 2002 klesla, pandemie nemoci covid-19 měla totiž negativní vliv na výdaje spotřebitelů. Hrubý domácí produkt (HDP) se snížil o 2,4 procenta po růstu o 3,4 procenta v roce předchozím. Uvedl to dnes izraelský statistický úřad.
• Izraelská ekonomika oslabila kvůli válce s Hamásem
  Izraelská ekonomika oslabila kvůli dopadům války s palestinským hnutím Hamás o něco více, než se čekalo. V loňském čtvrtém čtvrtletí odepsala v přepočtu na celý rok 21 procent. Ve svém zpřesněném odhadu to podle agentury Reuters dnes uvedl izraelský statistický úřad. Ten v únoru odhadoval, že hrubý domácí produkt (HDP) ve srovnání s třetím kvartálem klesl o 19,4 procenta a minulý měsíc údaj opravil na 20,7 procenta.
• Izraelská ekonomika ve 2. čtvrtletí výrazně oživila, HDP stoupl o 15,4 pct.
  Izraelská ekonomika ve druhém čtvrtletí výrazně oživila po úspěšném rychlém zahájení očkování proti covidu-19, které umožnilo otevřít hospodářství. Hrubý domácí produkt (HDP) se v ročním přepočtu zvýšil o 15,4 procenta, když v prvních třech měsících roku naopak klesl. Přispěl k tomu vysoký nárůst vývozu, výdajů spotřebitelů a investic. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil izraelský statistický úřad.
• Izraelská ekonomika ve 4Q kvůli válce klesla
  Izraelská ekonomika v loňském čtvrtém čtvrtletí kvůli dopadům války s palestinským hnutím Hamás klesla v přepočtu na celý rok o 19,4 procenta. Ve svém odhadu to dnes uvedl izraelský statistický úřad. Výsledek je výrazně horší, než očekávali analytici. Ti s propadem sice počítali, v průměru jej ale odhadovali na deset procent. Za celý rok ekonomika růst udržela.
• Izraelská vládní koalice se pře o rozpočet, zemi hrozí nové volby
  Izraeli hrozí další parlamentní volby, které by byly už čtvrtým takovým hlasováním za méně než dva roky. Vládní koalice se totiž pře o státní rozpočet, který by měl být schválen do pondělka. Pokud se tak nestane nebo nebude přijat zákon o odkladu termínu pro přijetí rozpočtu, budou se v Izraeli automaticky konat nové volby. Informoval o tom dnes deník The Times of Israel, podle něhož se ani dnes strany vládní koalice nepřiblížily dohodě. O hrozbě nových voleb píše dnes i deník The Jerusalem Post.
• Izraelsko-palestinský konflikt je podle šéfa SB šokem pro světovou ekonomiku
  Ozbrojený konflikt mezi palestinským hnutím Hamás a Izraelem je zbytečným šokem pro světovou ekonomiku, který by v případě rozšíření mohl centrálním bankám v řadě zemí zkomplikovat snahu potlačit inflaci, aniž by se hospodářství dostalo do recese. Uvedl to dnes prezident Světové banky (SB) Ajay Banga.
• Izraelský HDP se loni zvýšil o 8,1 procenta, vykázal nejprudší růst za 21 let
  Hrubý domácí produkt (HDP) Izraele se v loňském roce zvýšil o 8,1 procenta, a to díky oživení spotřebitelských výdajů, exportu i investic z útlumu způsobeného koronavirovou krizí. Izraelská ekonomika tak zaznamenala nejprudší nárůst za 21 let. Vyplývá to podle agentury Reuters z dnešních údajů izraelského statistického úřadu.
• Izraelský kabinet schválil rozpočet, poprvé po třech letech od předchozího
  Po maratonu jednání, která trvala od nedělního rána, dnes izraelská vláda schválila státní rozpočet na období 2021-2022. Je to poprvé po více než třech letech od schválení předchozího plánu výdajů, svůj souhlas ale ještě musí připojit parlament. Kvůli vleklé politické krizi, která vedla ke čtyřem volbám, funguje Izrael bez schváleného plánu hospodaření od roku 2018, informují tiskové agentury.
• Izraelský premiér přiznal příliš rychlé uvolnění ekonomiky
  Izraelský premiér Benjamin Netanjahu včera přiznal, že vláda otevřela ekonomiku v době epidemie nemoci covid-19 příliš rychle a předčasně, což vedlo ke zrychlení šíření koronaviru. Izrael má 34.825 potvrzených případů nákazy a 348 mrtvých. Opozice včera varovala, že ekonomický dopad epidemie vyvolá bouřlivé protesty.
• Izrael: Útoky Húsíů mají nevýznamný dopad na náš obchod
  Pokračující útoky jemenských povstalců Húsíů na plavidla v Rudém moři zatím měly pouze omezený dopad na zahraniční obchod Izraele. Nevyvolaly v Izraeli ani žádné výraznější inflační tlaky. Podle agentury Reuters to vyplývá ze zprávy izraelského ministerstva financí. Húsíové tvrdí, že útoky provádějí na podporu Palestinců ve válce mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás v Pásmu Gazy.
• Jack Lew po brexitu žádné známky finanční krize nevidí
  Americký ministr financí Jack Lew po rozhodnutí Británie odejít z Evropské unie na trzích žádné známky finanční krize...
• Jaderná dohoda s Íránem prý není mrtvá
  Rusko, Čína i evropští signatáři mezinárodní dohody o íránském jaderném programu dnes ujišťovali, že dohoda s Teheránem není mrtvá a že se jí budou nadále řídit. Reagovali tak na jednostranné odstoupení od dohody, které v úterý oznámil americký prezident Donald Trump. Skupina konzervativních íránských poslanců v reakci na tento krok spálila americkou vlajku. Odstoupení od dohody znamená obnovení amerických sankcí, což podle listu The Wall Street Journal (WSJ) dopadne na desítky firem ve Spojených státech i v Evropě, které měly v plánu dodávat do blízkovýchodní země své výrobky či služby.
• Jádrová inflace v eurozóně stoupla
  Míra inflace v eurozóně v červenci stagnovala na 1,3 procenta, nicméně takzvaná jádrová inflace, kterou bedlivě sleduje Evropská centrální banka (ECB), překvapivě vystoupila na čtyřleté maximum. Vyplývá to z rychlého odhadu, který dnes zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat.
• Jádrová inflace v Japonsku se loni zvýšila na 3,1 procenta, maximum od roku 1982
  Míra jádrové inflace v Japonsku se za loňský rok zvýšila na 3,1 procenta, maximum od roku 1982. Přispěl k tomu růst cen potravin, zatímco slabší kurz japonské měny zdražil dovoz. Oznámil to dnes statistický odbor japonské vlády. Za prosinec ale růst jádrové inflace, která nezahrnuje ceny čerstvých potravin, meziročně zpomalil na 2,3 procenta z listopadových 2,5 procenta.