Nejsou preferováni očkovaní, cestovat může každý, říká o covidpasu expertka Klára Dvořáková |
Jde o citlivý problém, protože zejména v Rusku vyvinutá vakcína Sputnik V se v minulých týdnech stala nezakrytou zbraní v dlouhodobé snaze Ruské federace destabilizovat dění v Evropské unii. Sputnik V dosud od Evropské lékové agentury (EMA) nezískal autorizaci pro použití v eurounijních zemích (Rusové podklady nutné ke schválení dodali teprve počátkem března, proces obvykle trvá několik měsíců). A podobně je na tom čínská očkovací látka od firmy Sinopharm – ta ještě podklady nutné ke schvalovacímu procesu ani nedodala.
Podle středečního návrhu Evropské komise (EK) budou všechny členské státy po zavedení covidpasu do praxe povinny uznávat očkovací látky již schválené ze strany EMA. Zatím jde o čtyři preparáty, které jsou bez výjimky vyráběné v západních zemích, respektive licenčně i jinde: produkují je farmaceutické firmy AstraZeneca, Johnson & Johnson, Moderna a Pfizer/BioNTech.
Jednotlivé členské země ale podle EK budou moci samy rozhodnout o tom, zda v rámci covidpasů budou případně uznávat i jiné vakcíny – třeba ruské, čínské, indické či jiné.
V praxi to může znamenat, že kdo se nechá z jakéhokoli důvodu naočkovat preparátem původem z Ruska či Číny, nemusí to v létě jako propustka do cílové destinace stačit. K očkování látkou Sputnik V byly přitom v posledních týdnech výrazně vstřícnější některé středo- a východoevropské země. Maďarsko, v posledních letech často vystupující v opozici vůči hlavnímu proudu EU, již ruskou vakcínou začalo očkovat. Slovensko prostřednictvím sólové akce premiéra Igora Matoviče látku nakoupilo, ale zatím očkovat nezačalo; v ČR tlačí na rychlé použití ruské látky zejména prezident Miloš Zeman.
  |
Pokud se celoevropský covidpas podaří uvést v život, budou si muset cestovatelé s aplikovanou neschválenou vakcínou dát pozor na to, zda cílový stát tento preparát jako propustku do země uznává. V opačném případě by riskovali nutnost podstoupení testu na koronavirus na místě, případně by museli strávit několik dní v karanténě.
Je v zájmu všech zemí, aby se v létě rozjelo cestování i kultura, říká místopředsedkyně EK Věra Jourová |
EK ve středu nezveřejnila, jak by se postupovalo vůči lidem, kteří si nechali aplikovat vakcínu, jež prošla schvalovacím procesem EMA až později. Ze zákulisních informací citovaných serverem Politico nicméně vyplývá, že Komise si je vědoma možných zmatků, které by nastávaly při neustále se měnících podmínkách v cílových státech. Podle včerejšího návrhu covidpasů by tak členské země měly povinnost informovat o změně podmínek (včetně toho, které vakcíny nad rámec těch schválených budou uznávat a které ne) s předstihem alespoň tří dnů, aby si cestovatelé případně mohli zajistit náhradní řešení – třeba koronavirový test. Takové změny také budou muset být precizně odůvodněny.
