Pojďme se dnes vypravit na procházku po známé – a dodejme, že dnes luxusní – enklávě, a to na pražském kopci Hanspaulka v katastru Prahy 6 – Dejvic. Převažuje tu sice nevýrazná zástavba rodinnými domy i řadovými domky z 20. let, ale najdeme tu i řadu pokladů funkcionalistické architektury. Tentokrát se vyhneme osadě Baba na jejím severovýchodním okraji, o níž jsme v této rubrice psali už vícekrát.
Nadchází rok mistra moderny. Zakladatel české moderní architektury Jan Kotěra se narodil před 150 lety |
Hanspaulka byla pojmenována po známé usedlosti. Nejvýraznější dominantou je samozřejmě kostelík sv. Matěje na temeni kopce, najdeme tu i několik starých usedlostí nebo jejich pozůstatků z doby, kdy se tu rozkládaly vinice a sady. V roce 1909 si tu postavil krásnou modernistickou vilu architekt Richard Klenka rytíř z Vlastimilu, soustředěná zástavba tu však začala až po první světové válce. Tehdy vznikly řadové domky se zahrádkami, určené většinou pro úředníky, a také další vilové objekty, jejichž autory byli významní architekti jako Antonín Engel, František Roith, Theodor Petřík, Jaroslav Rössler, Alois Dryák, Jaroslav Fröhlich, Alois Mezera, Otto a Karl Kohnové, Jaroslav Mašek a mnozí další. Jednalo se o stavby ve stylu opožděné kotěrovské moderny, art deco nebo moderního klasicismu.
Rodinný dům dvojice Karel Štipl a Miloš Hořejš v ul. Na Míčánce (1933)
Avantgarda vpřed!
Ke slovu se však už od druhé poloviny 20. let hlásila nastupující generace avantgardistů, kteří samozřejmě chtěli stavět dle zásad nastupujících směrů, jako byly konstruktivismus a funkcionalismus. Byli ovlivněni především švýcarským novátorem Le Corbusierem a německou školou Bauhaus. Šlo o Oldřicha Tyla, Oldřicha Starého, Antonína Mendla, Karla Štipla, Josefa Fuchse, Josefa Chochola, Bedřicha Adámka, Jindřicha Freiwalda, Jana Zázvorku nebo Ladislava Žáka.
Prvním významným počinem byla stavba vilky od absolventa pražské techniky, člena Devětsilu a tzv. puristické čtyřky Evžena Linharta. Architekt si vybral atraktivní pozemek na horním konci ulice Na Viničních horách (č. 46). Projekt z let 1926–1927 byl jedním z prvních příkladů funkcionalistické vilové architektury v Praze a najdeme na něm snad všechny principy funkcionalismu: skeletovou konstrukci, bílou vápennou omítku, plochou střechu, sluneční terasu, rampové schodiště, pásová okna nebo půlválcový balkonek… Křehce působící objekt s vybíhajícím nižším křídlem a obklopený romantickou zahradou pravděpodobně viděl během své návštěvy české metropole v roce 1928 i sám Le Corbusier. Evžen Linhart byl později rovněž projektantem větší dvourodinné vily na rozhraní ulic Na Pískách a Na Viničních horách, která však působí robustněji a tvoří jeden kubus.
Architektura s trochou nadsázky. Nejvíce teď řešíme rekonstrukce bytů, říká architekt |
Další funkcionalistickou vilu realizoval na Hanspaulce Oldřich Starý, a to v ulici Zlatnice 1. Architekt Starý byl výraznou postavou Svazu čs. díla, což byla československá obdoba Werkbundu. Svaz propagoval moderní bydlení a stál i za výstavbou kolonie na Babě, na níž také stojí tři Starého vily.
Chvála funkcionalismu
Linhartova vilka na Viničních horách ovlivnila i jeho kolegy z městského stavebního úřadu Jana Rosůlka a Vladimíra Františka Hofmana, kteří v jejím sousedství (Na Viničních horách 44, resp. Tylišovská 1) projektovali vlastní rodinné domy. Ten Rosůlkův byl však později přestavěn v romantickém duchu Vladimírem Grégrem, autorem známých barrandovských haciend.
  |
A výraznou stopu zanechal na Hanspaulce také profesor pražské techniky Antonín Mendl, který navrhl například vily v ulicích Na Fišerce 8 nebo Zengrova 30. Zaujmou rovněž dva objekty od Plečnikových žáků Karla Štipla (rovněž známého sochaře a profesora působícího na Umprum) a Miloše Hořejše. Jde opět o reprezentanty funkcionalismu, ale obligátní bílou vápennou omítku tentokrát nahrazuje neomítané cihelné zdivo (Na Míčánce 39 a 49–51). Nepřehlédnutelnou architekturou v avantgardním pojetí je i dům doc. Verunáče v Neherovské ulici 10 z dílny někdejšího kubisty Josefa Chochola.
Dodnes působivé
Hned v jejím těsném sousedství (Neherovská 8) vyrostla jedna z ikon avantgardy: dům pro rodinu herečky Ludmily Babkové, známé pod jménem Lída Baarová. Nejmladší člen Devětsilu Ladislav Žák tu ve druhé polovině třicátých let vystavěl pravý funkcionalistický parník s terasami – palubami a okenními pásy.
A konečně kvalitní příklady moderní architektury najdeme i na úpatí Hanspaulky. Je to třeba rodinný dům budovatele Ústřední vojenské nemocnice v Břevnově Bedřicha Adámka v ulici Na Markvartce 13 nebo Králova vila od autora památníku na Vítkově Jana Zázvorky v ulici Šlejnická 13. Potěšitelné je, že téměř všechny zmíněné stavby byly citlivě opraveny, procházka po hanspaulské enklávě stojí i proto rozhodně za to.
