Úvod přehledu mediálních zajímavostí patří výroku, který se už stal předmětem diskusí, polemik a kritik. „Jde o historickou neznalost paní Pekarové Adamové, která ohodnotila nacistický protektorát jakožto autonomní zřízení na území Čech a Moravy po 15. březnu 1939. Dobře to vystihl předseda Trikolóry Klaus mladší, když řekl, že buďto Pekarová cíleně lže, nebo nezná význam slova autonomní, nebo nezná českou historii, nebo popírá nacistické zločiny spáchané na českých občanech. Podle mě všechny tyto čtyři důvody, jeden vedle druhého, by měly být důvodem k okamžité rezignaci paní Pekarové Adamové z celého politického života. I když možná jenom z hlouposti – možná to nebyl cíl, ale to je nepodstatné, hloupost neomlouvá v politice ani jinde – touto větou urazila všechny oběti nacistického režimu na území Čech a Moravy,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Upozorňuje na to, že předsedkyně TOP 09 se tímto vyjádřením dotkla jádra neskutečného problému. „Možná už je produktem špatného vzdělávacího systému, možná jí opravdu někdo předkládal historii tak, že to byl vlastně autonomní režim, který kooperoval s nacismem, ale autonomně. Je jí 36 let, možná už absolvovala školy, které byly takto zdeformované. Ale ani to ji neomlouvá, protože když se chce jako ústavní činitel vyjadřovat k nějaké historické události, tak se o ní musí snažit získat informace všeho druhu. To vyjádření je naprosto bizarní, protože jako by předznamenávalo pokračování věty ve smyslu, když jsme tedy byli ten autonomní stát, tak jsme vlastně neměli co protestovat proti nacistům, že jsme neměli co provést atentát na protektora Heydricha a že jsme si jakoby vykoledovali tu represi během heydrichiády trochu sami. Vždyť jsme přece byli autonomní stát, tak co jsme si stěžovali,“ naznačuje mediální analytik možný směr uvažování šéfky TOP 09.
Předsedkyně TOP 09 si stoupla do řady s Posseltem
Takhle to sice Markéta Pekarová Adamová nedopověděla, ale někdo by takové pokračování mohl z jejích slov vyvodit. „To už jsou důsledky, které způsobuje její použití slova autonomní. Je to naprosto trestuhodné a neomluvitelné. Tímhle výrokem se ta dáma a její strana postavily opravdu do jedné řady s Berndem Posseltem a Sudetoněmeckým landsmanšaftem, kteří přece tvrdí to samé už sedmdesát let. Myslím si, že nejlépe se k tomu, co řekla, postavil pan poslanec Zahradil. Ten v reakci vzkázal, že je to poslední kapka k důvodům, proč ji nebude volit, a že proto pojede s voličským průkazem volit do jiného obvodu, aby nemusel na kandidátce Spolu volit ji. To je vzhledem ke společné koalici ODS s TOP 09 a s lidovci docela silné politické gesto a panu Zahradilovi za to tleskám,“ oceňuje Petr Žantovský a to tím víc, že nezkušená předsedkyně přidala ještě další nepravdu.
Má na mysli její slova, že by ruský velvyslanec měl s pokorou uctít oběti vpádu vojsk Varšavské smlouvy. „Paní Pekarové Adamové, ona to nepamatuje, bych připomněl, že to byl Michail Gorbačov, kdo před více než třiceti lety vyslovil omluvu za vstup vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968. Tak jsme si jistou pokoru z této strany už zažili a není třeba ji vynucovat podruhé a ještě navíc v takové trapné souvislosti s německým protektorátem. Ale potom se dozvídám, že patrně čerpala informace z internetové encyklopedie Wikipedia, kde to slovo autonomní je. Ale jestli tohle je pro někoho absolutně důvěryhodný zdroj, tak nemá co dělat v Parlamentu ČR. Na naší vysoké škole vyhazujeme studenta od zkoušky nebo ze seminárních prací, když použije Wikipedii jako zdroj. A ti přišli z gymnázia a nejsou to vrcholní ústavní činitelé. Takže v tomto případě provedla paní opravdu velký coming out,“ poukazuje mediální odborník.
Kritizují politizaci ČT, ale sami ji chtěli jako radní politizovat
Následně svou pozornost obrací k více než padesátce zájemců, kteří se před poslanci z Volebního výboru ucházeli o nominaci mezi 12 vybraných, z nichž plénum Sněmovny zvolí nové čtyři členy Rady ČT. „Všichni víme, že rvačka o místa v Radě České televize nemají souvislost s ničím jiným než s podzimními volbami a se snahou ovládnout Českou televizi po vzoru roku 2000. Je tu zřetelná snaha o televizní krizi číslo dvě, zapojují se do toho různé milionové chvilky, které vyhrožují demonstracemi a tak dále. To vytváří nátlakovou atmosféru na Volební výbor a posléze nepochybně na plénum Poslanecké sněmovny, aby rozhodovali nějak a v něčím zájmu. Jsem fascinován tím, jak se nám sem vracejí ti Martinové Mejstříkové a všichni ti protagonisté explicitně politických kruhů jako Petr Placák, Jiří Šesták, bývalý senátor a bývalý ředitel českobudějovického divadla, naprosto jednoznačně politický figurant,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Psali jsme:
Žasne nad tím, že zrovna tihle lidé hovoří o tom, že se televize politizuje, ale sami přicházejí se svými politickými názory tu televizi politizovat. „Je tam spousta lidí, kteří se do Rady ČT chtějí vloudit jako zástupci nějakých politických či názorových kruhů. Byl jsem jako u vytržení, když jsem mezi nimi viděl jméno Vratislava Dostála, který už byl kdysi radním, psal do serveru Jakuba Patočky Deník Referendum, teď píše na Info.cz. To je názorově naprosto opačný server, takže je to zcela jistě člověk velice ‚pevných‘ názorů a určitě by byl zárukou ‚vynikajícího‘ výkonu v Radě České televize. Trošku mě mrzí, že se do druhého kola nepropasíroval pan inženýr Bažant, protože to je člověk, který má velkou zkušenost s televizními produkcemi, je to dlouholetý pracovník v televizích a jeho názory jsou velice uvážlivé a velice rozumné,“ podotýká mediální analytik.
Ostrouhal Černý ze Syndikátu, uspěl Černý z Ligy LIBE
Naopak mu rozhodně slza neukápla nad jinou dvojicí neúspěšných. „Fascinuje mě, jak se snaží dorvat do další trafiky pan Dočekal, bývalý šéf Činohry Národního divadla a dnes šéf ABC. Když se podívám na tyhle sběratele trafik, tak takový člověk sbírá další a další funkce alias peníze alias vliv. Je to nechutné a vůbec se mi to nelíbí. Musím říct, že mě upřímně pobavilo, že sítem neprolezl šéf Syndikátu novinářů Adam Černý, který kandidoval za FITES, ale postoupil pan Pavel Černý z Ligy LIBE, což je organizace, která bojuje za právo na držení zbraně. To je sympatická občanská iniciativa. Myslím, že je oprávněná volba Karla Nováka, což je dlouholetý člen vedení České televize, podílel se tam na mnoha věcech a jednu dobu byl i šéfem zpravodajství. Je znalcem problematiky par excellence. Jediný z postupujících, kterého neznám, je Jiří Grund z Anglo-americké vysoké školy, jsem na něj velmi zvědav,“ přiznává Petr Žantovský.
Ing. Markéta Pekarová Adamová
Postup publicisty Pavla Černockého do závěrečného kola považuje bez diskuse za skvělou volbu. „Byl to jeden z prvních, ne-li vůbec první DJ v Praze v šedesátých letech, pouštěl v různých klubech rokenrol a podílel se na průniku této muziky do našeho prostředí. Dnes provozuje soukromý videokanál s publicistickými rozhovory, opravdu ví, o čem ten svět je. Nepřekvapil mě postup stávajícího radního Jiřího Kratochvíla, který je členem Rady ČT už dvě funkční období. V prvním období tam byl jako člověk, který je spjatý se sociální demokracií. To možná také sehraje nějakou roli při rozhodování na plénu. Je to tvůrčí pracovník v audiovizi na Barrandově nebo v televizi, takže ví, o čem jde řeč. Tleskám volbě Jaroslava Kravky, vynikajícího brněnského novináře. Bylo by dobře, kdyby v Radě ČT byl někdo z mimopražského prostředí, protože brněnská kultura je velmi specifická a je důležité ji vnímat jako součást našeho společenského a kulturního kontextu,“ míní mediální odborník.
Šanci má ekonom, jenž upozornil na pokřivenosti hospodaření
Moc se zaradoval, když se dozvěděl, že mezi dvanácti postupujícími je i předseda Rady seniorů Zdeněk Pernes. „To je konečně zase jednou někdo, kdo opravdu naplňuje literu zákona, že to má být zástupce občanské společnosti. Rada seniorů je velice úctyhodná organizace, která je i připomínkovým místem k legislativě o seniorech, a je velmi důležité, aby tam i tato věková a sociální skupina byla zastoupena. A doktor Pernes, jak ho znám, je velmi uvážlivý a velice seriózní člověk, takže jde o správnou volbu. Těší mě i úspěch Radka Žádníka, kterého znám dlouho a který začal publikovat v roce 2017 základní fakta o pokřivenostech v ekonomice České televize. Je to vynikající odborník, a kdyby měl jenom trošku metodického vlivu – to nemyslím exekutivně – na to, aby se podrobila ekonomika České televize nějakému podrobnějšímu náhledu, tak by mohl stanout po boku Hany Lipovské jako velmi funkční parťák,“ věří Petr Žantovský.
Je přesvědčen, že díky jejich vědomostem, znalostem a ekonomickému vzdělání by neunikly podstatné věci, které jsou u zdroje dnešních problémů České televize. „Ty problémy není třeba dlouze recitovat. Jedním je neprůhlednost hospodaření, totální absence vnějšího kontrolního orgánu. Ve čtvrtek jsem shodou okolností přednášel našim studentům o systémech fungování, volbě a pravomocech rad veřejnoprávních médií v evropských státech. A Rada České televize má skoro nejmenší pravomoci z hlediska kontroly hospodaření, z hlediska kontroly efektivity vynakládání prostředků a toho, čemu se říká forenzní auditing. Česká televize má každý rok nějaké auditorské razítko, ale to je audit účetní, ne forenzní, tedy ten, který by vyjadřoval smysluplnost vynakládání finančních prostředků. Pokud by se podařilo těm novým členům, ať už to bude z těch dvanácti kdokoli, posunout tyto věci dopředu, bylo by to moc dobře,“ míní mediální analytik.
Kritik radních se zesměšnil rozhovorem ještě před volbou
Jedním z neúspěšných adeptů je Michal Klíma, člen správní rady Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. „Tedy fondu, co má sídlo v zahrádkářské kolonii, jak nám kdysi ukázal Xaver Veselý. Z toho, že tenhle pán nepostoupil do druhého kola, mám upřímnou radost. Myslím, že by to byl velice komplikující element něco ve smyslu, jako je dnes pan Šarapatka. Rada se na něčem shodne a ten člověk pak vyjde ven mezi novináře a okamžitě je zásobuje svými rozdílnými stanovisky a útočí na vlastní hřiště. A pan Klíma poskytl ještě před volbou Hlídacímu psu, který je mimochodem také produktem onoho nadačního fondu, konkrétně Ondřeji Neumannovi, což je ředitel onoho nadačního fondu, velice dlouhý rozhovor, který je z hlediska novinářského strašně komický. Novinář, jímž se pan Neumann tváří býti, mu podkládá takové krásné věty typu: ‚Třeba nakonec u hlasování budete i vy‘,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Nad tím, jak mu Neumann otázkami vydatně podlézá, se však pozastavovat nechce. „Spíš se podivuji nad tím, že pan Klíma, když je takový odborník, co vyčítá jiným, třeba radním Lipovské, Matochovi či Xaverovi, že věci nerozumí, tak by si měl asi nejprve zamést před vlastním prahem. A to konkrétně, když se tam pohoršuje nad tím, že Matocha chtěl po generálním řediteli ČT statistiky o tom, kolik politiků bylo ve vysílání, a zdá se mu to špatné. Já nevidím nejmenší důvod, proč by pan Dvořák nesáhl do statistik Newton Media, které zcela jistě dostává na svůj stůl, a tam by to našel. Proč by nemohl šéf managementu poskytnout Radě, tedy dohlížejícímu orgánu, informace, které jsou navíc i víceméně veřejně přístupné? Přece nemůže chtít po radních, jímž se zodpovídá, aby si tyto věci dohledávali sami. To je docela arogantní přístup,“ poznamenává mediální odborník.
Manažerům vydělávat miliony a na své poplatníky kašlat
V rozhovoru ho také zarazilo, když v otázce výše koncesionářských poplatků Michal Klíma prohlásil, že „Rada by měla nejdřív vyvolat diskusi, jak má televize veřejné služby vypadat. Jestli má mít dva programy, nebo deset. Jestli mají být zaměřeny tak, jak jsou…“ „Nu, já bych řekl, že máme zákon č. 483/91 Sb. o České televizi, který nám v paragrafu 2 velmi přesně definuje, jak má vypadat vysílání veřejné služby. V jeho pěti bodech jsou uvedeny povinnosti pro televizi veřejné služby. Nevidím důvod, proč by se o tom mělo diskutovat, když ty uvedené požadavky jsou zcela legitimní a nic se na jejich platnosti, důležitosti a významu za třicet let od schválení zákona nezměnilo. Jen mi to jeho volání po diskusi připomnělo rok 1999, kdy vznikla iniciativa Česká televize – věc veřejná, mimo jiné na základě dohody s tehdejším vedením České televize, což byl programový ředitel Pitterman a generální ředitel Chmelíček.“ vzpomíná Petr Žantovský.
_profil_top.jpg)
Ing. Jan Zahradil
Tehdy se v Kongresovém centru v Praze konalo velké sezení, jehož se zúčastnilo na dvě stě lidí z televize i mimo ni. „Diskutovalo se o tom, co má ta ČT vlastně za povinnosti. Znovu opakuji, že ty povinnosti jsou jasně dané zákonem, není vůbec o čem debatovat. Tak změňte zákon a napište do něj, že Česká televize má za povinnost vydělávat svým manažerům miliony a kašlat na své poplatníky. Když to projde Parlamentem, zákon bude platit a my pak můžeme usilovat zase jenom o jeho změnu. Ale dokud platí tenhle zákon, tak není důvod vykopávat z hrobu veřejné aktivity typu Česká televize – věc veřejná a vytvářet atmosféru nátlaku před volbou radních na plénu. Opakuji, to vše je chápatelné pouze v souvislosti s podzimními volbami do Poslanecké sněmovny. To, že ve Volebním výboru neprošli ti kandidáti, kteří jsou nablízku názorově třeba panu Šarapatkovi, je dobrá zpráva a věřím, že předznamenává podobně dobré zprávy z podzimních voleb,“ dodává mediální analytik.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
