Vakcína je pro Izrael jako politická zbraň. Ne všichni jsou ale z takové ‚diplomacie‘ nadšení |
Třikrát za sebou hlavou do zdi a nyní se rozbíhá ke čtvrtému pokusu o totéž: tak se jeví izraelská politická scéna týden před parlamentními volbami. Ani tentokrát se totiž nerýsuje žádná stabilní vládní většina a strany zřejmě budou opět lavírovat mezi politickými obchody, částečnými zájmy a dočasnými spojenectvími.
Čtvery předčasné volby během ani ne dvou let jsou v demokratických zemích zřejmě světově unikátní. Předchozí hlasování v dubnu 2019, v září téhož roku a pak v březnu 2020 dopadla vesměs s těsnými či přímo nerozhodnými výsledky. Poslední pokus o tzv. vládu národní jednoty, na které se loni v dubnu dohodli dosavadní premiér a šéf pravicové strany Likud Benjamin „Bibi“ Netanjahu s lídrem centristické koalice Modrá a bílá a někdejším šéfem izraelského generálního štábu Benjaminem Gancem, skončil v prosinci 2020. Strany nebyly schopné se shodnout nad rozpočtem na další rok a izraelský parlament (Kneset) byl automaticky rozpuštěn.
Politická nestabilita v Izraeli trvá za situace, kdy země i celý region Blízkého východu procházejí obdobím nejistoty – způsobené koronavirovou epidemií i pokračujícími konflikty, mj. v sousední Sýrii –, stejně jako velkých změn. Tou hlavní je přepólování zahraničně politické konstelace: z pohledu Izraele již nejsou hlavní třecí plochou rozpory s Palestinci, byť problém není v žádném případě vyřešen, ale antagonismus vůči Íránu. Izraeli se pod Netanjahuem podařilo normalizovat vztahy s některými arabskými zeměmi (hlavně se Spojenými arabskými emiráty, dále také s Bahrajnem či Marokem) a vytvořit tak základ širší regionální aliance proti Teheránu.
Netanjahu obvinil Írán z výbuchu na izraelské obchodní lodi. Tu údajně zasáhla raketa |
Příznivý mezinárodní obrat v podobě uznání Izraele od některých donedávna technicky nepřátelských států se Netanjahu snaží prodávat jako úspěch v předvolební kampani. Zřejmě nikoli náhodou premiér včera oznámil, že země je na cestě ke čtyřem dalším takovým dohodám. „Včera (v pondělí – pozn. red.) jsem měl dlouhý rozhovor s jedním z významných vůdců v našem regionu. (…) Přinesl jsem Izraeli čtyři mírové smlouvy a další čtyři jsou na cestě,“ citoval včera Netanjahua list The Jerusalem Post.
Premiérovým mezinárodním úspěchem jsou také přesuny ambasád některých zemí do Jeruzaléma. Ten židovský stát – ovšem v rozporu s mezinárodním právem – považuje za své „jediné a nedělitelné hlavní město“. Velvyslanectví mají v západní části Jeruzaléma od roku 2018 USA, dále Guatemala a před několika dny ke stejnému kroku přistoupilo také Kosovo. Pobočnou úřadovnu svého velvyslanectví, které jinak nadále zůstává v Tel Avivu, má od 1. března také Česko.
  |
Netanjahuovi a jeho Likudu by mezi voliči mělo přinést kladné body i velmi rychlé tempo vakcinace proti nemoci covid-19. Co do proočkovanosti populace Izrael zaujímá první místo na světě, alespoň jednu dávku vakcíny již dostalo 56 procent obyvatel. Zda toto všechno bude stačit, aby Netanjahu již pošesté pokračoval jako premiér Izraele, ale není vůbec jisté. Izraelské výzkumné agentury se v předvolebních odhadech vzácně shodují na tom, že hlasy, které Netanjahuův Likud příští týden dostane, budou stačit jen na 27 až 30 parlamentních křesel ze 120.
Mnoha Izraelcům zjevně vadí, že premiér je obviněn ze závažných trestných činů včetně korupce a zneužití postavení. „Bibiho“ také vážně oslabil prosincový odchod Gideona Sa’ara z Likudu, když premiérův stranický rival založil vlastní stranu Nová naděje a přetáhl do ní několik dalších bývalých poslanců. Zhruba deset křesel, které průzkumy nyní Sa’arovi předpovídají, bude Netanjahuovi chybět.
Pokud se průzkumy potvrdí, Likudu by na vládní většinu nestačilo ani spojení s několika dalšími menšími pravicovými a ortodoxními stranami. Kneset však zřejmě neovládne ani středové hnutí Ješ Atid, které je nejsilnější opoziční stranou. A tak se Izrael politické nestability podle všeho hned tak nezbaví.
