Babiš vyzval nemocnice, aby na covid víc využívaly bamlanivimab. Ministerstvu ale vadí horší výsledky |
Znepokojivá čísla vyvolávají otázku, proč se při tak robustním a dostupném zdravotním systému, jaký Česko má, nedaří zachránit více hospitalizovaných. Kromě značného počtu infikovaných a vysokého podílu rizikových skupin v české populaci může být jednou z odpovědí skutečnost, že se lidé dostávají do nemocnic pozdě a ve vážném stavu.
  |
„Pacienti nejsou léčeni správně již v domácím ošetřování,“ říká pro Lidovky.cz imunolog Vojtěch Thon. Podle něj se nepodává zavčas komplexní levná a dostupná léčba včetně například kloktadla na bázi jódu k léčbě sliznice.
Agresivnější mutace
Neregulovaný zánět pak může vést k rozvoji nemoci do těžkého stavu. A když se takový člověk dostane do nemocnice, léčba je komplikovanější – anebo už může být pozdě.
Virolog Hirsch: Britská mutace se účinněji chytá buňky, a proto je infekčnější. Má jakoby šikovnější prstíky |
Faktorem ale nemusí být jen liknavost. Jako další překážka se podle profesora Thona jeví to, že praktici nemohou podávat léky na ředění krve, jež pomáhají při krevních sraženinách, které covid v některých případech způsobuje.
Navíc současné varianty viru – britská i jihoafrická mutace – jsou agresivnější a přechod z mírného průběhu do vážného stavu může nastat velmi rychle. Pacient tedy nemá mnoho času na samoléčbu.
Primář II. interní kliniky Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně Jindřich Olšovský upozorňuje, že zrádnost covidových pneumonií spočívá v tom, že ačkoliv má pacient rozsáhlá oboustranná postižení plic, často je dlouho bez pocitu dechové tísně, takže si není vědom závažnosti nemoci.
V momentě, kdy se subjektivní dušnost dostaví, může mít pacient již výrazně sníženou saturaci kyslíku. ,,Má význam si měřit saturaci kyslíku oxymetrem a při poklesu saturace pod 93 procent je zapotřebí vyhledat lékařskou pomoc,“ upozorňuje Olšovský.
Situaci by dle primáře pomohla možnost ambulantní kontroly, pro kterou by se vyčlenily například polikliniky, a lidé by v místě mohli podstoupit vyšetření plic. V neposlední řadě by podle primáře mohlo být částečným řešením zpřístupnění nových léků, v podobě monoklonálních protilátek, rizikovým skupinám. ,,Asi za tím účelem vzniknou určitá centra. Je to cesta, jak snížit počet a procento závažných průběhů vyžadujících hospitalizaci,“ vysvětluje Olšovský.
Využijme Velikonoce pro závodní dovolené, radí Maďar. Antigenní testování by mělo vydržet |
Vakcínou se plýtvá
Nejpodstatněji však podle jeho slov může zlepšit situaci rychlá vakcinace. Problém v tom, že se první dávka vakcíny nepodává zavčas těm, kteří jsou v riziku, vidí i imunolog Thon. ,,Zbytečně rychle se přitom podává druhá dávka za tři týdny, se zvýšeným počtem nežádoucích účinků, a nenechá se rozvinout imunitní odpověď po první dávce. Vakcínami se v ČR v pandemii plýtvá jejich nesprávným použitím,“ rozčiluje se Thon.
Důvodů, proč se Česko umisťuje na předních příčkách černých statistik, může být ale podle odborníků vícero. Vysoký počet úmrtí je podle profesorky demografie Dagmar Dzúrové odrazem vysokého počtu osob s nákazou. Kombinace nekontrolovaného šíření viru v Česku a jeho mutací, u kterých je někdy akcelerace zhoršení stavu pacienta dramatická, podle ní vysvětluje z části současnou situaci.
Někteří odborníci a opozice vyčítají vládě, že špatnou regulací a rozvolněním, především v létě a před Vánoci, zavinila, že šíření nemá země pod kontrolou. ,,Reprodukční číslo je jistě důležité, ale při vysokém počtu nakažených, je i reprodukční číslo kolem 1,0 velký problém, tak, jak to ukazuje přítomnost. Stavy hospitalizovaných se neustále doplňují a neklesají, zátěž nemocnic je velká a hromadí se odkládaná péče o necovidní nemocné, ta bude velkou zátěží zdravotního systému i po překonání epidemie,“ domnívá se Olšovský. Mezi odborníky tak panuje shoda, že restriktivní opatření měla být představena v širším rozsahu a razantně, bez zbytečných výjimek a rozvolňování.
Covid spouští i mrtvici, zní z nemocnice. Lékař popisuje i případ předtím jinak zdravého sedmnáctiletého studenta |
Důležitým faktorem je podle imunologa Václava Hořejšího i to, že je v naší populaci hodně příslušníků rizikových skupin, tedy starých, chronicky nemocných, obézních lidí a jedinců se špatnou životosprávou, ke které se pojí kouření, konzumace alkoholu či nedostatek pohybu.
,,Zvláště ve vyšším věku vedou tyto okolnosti k chronickým chorobám, jako je obezita, cukrovka, kardiovaskulární choroby a nádorová onemocnění. U takových pacientů je pak frekvence těžkých případů covid-19 vysoká,“ dodává Hořejší. Jeho slova potvrzují údaje ÚZIS, kdy na jednotkách intenzivní péče má pouhých 20 procent ze všech pacientů normální váhu, ostatní mají nadváhu nebo jsou obézní.
Zjistíme, co po covidu opravdu pomůže, říká primář Vladimír Herout z Fakultní nemocnice Brno |
Čísla nemusí být přesná
V neposlední řadě existuje mezi odborníky názor, že takovéto statistiky mohou být zavádějící. Počet zemřelých na covid-19 podle Josefa Školy, primáře Kliniky anesteziologie, perioperační a intenzivní medicíny Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, není možné hodnotit izolovaně jako jeden parametr. Některé země do statistik poctivě zahrnují všechna úmrtí, kde byl přítomen covid, zatímco jiné státy ne.
,,Pokud je hlavním parametrem pozitivní stěr bez ,vyčištění‘ od dalších závažných diagnóz, dostanete vysoká čísla. Pokud nastavíte síto přísněji, najednou máte úmrtí méně. Dalším parametrem je přesnost hlášení a centrální sčítání,“ řekl Tomáš Vymazal, přednosta Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 2. LF UK a FN Motol. Připomíná, že v současné chvíli pracuje při resortu zdravotnictví skupina odborníků, která analyzuje příčiny úmrtí „na covid“ v loňském roce, aby bylo možné jasněji odpovědět.
