Izraelského premiéra možná čeká další Pyrrhovo vítězství. Navíc ho může dohnat obvinění z trestných činů

Netanjahu se pokusí o šestý mandát. Čtvery předčasné volby během ani ne dvou let jsou světový unikát

„Chceme revoluci“ či „Brzy půjdeš pryč“. Taková a podobná hesla byla vidět v sobotu večer nad hlavami demonstrantů před rezidencí izraelského předsedy vlády Benjamina „Bibiho“ Netanjahua v Jeruzalémě. Mnozí protestující hlasitě připomínali premiérovy potíže se zákonem, neboť Netanjahu čelí ve třech na sobě nezávislých případech obviněním z korupce či ovlivňování médií ve svůj prospěch. Proces by měl pokračovat záhy po volbách.

Co do účasti šlo sice o největší protest proti premiérovi za poslední měsíce – izraelská média odhadla počet účastníků na 20 tisíc –, na vítězství premiérovy strany Likud v zítřejších parlamentních volbách to ale podle všeho nic nezmění. O tom v Izraeli nepochybuje nikdo; stejně tak by si ale nikdo nevsadil na to, co nastane dál.

Až třináct stran do Knesetu

Předvolební průzkumy veřejného mínění totiž předvídají takové výsledky, na jejichž základě Netanjahuův Likud ani se svými spojenci nedosáhne na většinu v izraelském parlamentu (Knesetu). K té je potřeba alespoň 61 křesel ze 120. Podobně na tom ovšem zřejmě bude i nesourodý blok premiérových oponentů. Jinak řečeno, podobně jako mnohokrát v minulosti je na obzoru další politický klinč.

Izraelská politická scéna je mimořádně roztříštěná a na vině zdaleka není jen rozmanitost tamější populace ani fakt, že strany reprezentující izraelské Araby mají sice setrvalé zisky, ale prakticky nulový koaliční potenciál. V zemi je velmi nízký práh, jejž strany musí překročit, aby se do parlamentu dostaly – stačí k tomu jen 3,25 procenta hlasů. V zítřejších volbách může tuto hranici překročit a tím do parlamentu vyslat své zástupce až 13 partají. To jsou hlavní důvody toho, proč předčasné hlasování je v Izraeli mnohem častější než volby v původně naplánovaném termínu. Zítřejší měření politických sil představuje již čtvrté předčasné volby v řadě během necelých dvou let; poslední řádné parlamentní volby se konaly v roce 1992.

Přijde opět ‚překvapivé řešení‘?

Netanjahu, jehož Likudu průzkumy přisuzují kolem třiceti parlamentních křesel, pravděpodobně bude schopen se podobně jako v minulosti dohodnout na spolupráci s menšími pravicovými náboženskými stranami, na parlamentní většinu to ale skoro jistě stačit nebude.

Netanjahu obvinil Írán z výbuchu na izraelské obchodní lodi. Tu údajně zasáhla raketa

Podobně na tom nejspíš bude čtveřice stran, jejichž lídři by sice rádi Netanjahua konečně odstavili od moci (ten v současnosti končí již páté období na postu předsedy vlády a je nejdéle vládnoucím premiérem v dějinách země), ale také na to nebudou mít dostatek hlasů a nejspíš ani schopnost se vzájemně dohodnout. Jsou mezi nimi těžké váhy izraelské politiky jako někdejší ministr školství a obrany Naftali Bennett, dále Ja’ir Lapid (de facto šéf dosavadní opozice a vůdce středové strany Ješ Atid), nacionalista Avigdor Lieberman a bývalý Netanjahuův souputník – a též konkurent v rámci Likudu – Gideon Sa’ar.

Byl to právě Sa’ar, který se jako poslední obrátil k Netanjahuovi zády. Když začalo být na konci loňského roku jasné, že se vláda kvůli nedohodě nad rozpočtem rozpadne, tento bývalý ministr vnitra odešel z Likudu, založil vlastní stranu Nová naděje a přetáhl do ní několik poslanců. Hlasy pro Sa’ara nyní budou „Bibimu“ citelně chybět.

Vakcína je pro Izrael jako politická zbraň. Ne všichni jsou ale z takové ‚diplomacie‘ nadšení

Po volbách tak nelze vyloučit nová překvapivá spojenectví ani „neotřelá řešení“ – ta se ale nemusí vždy vyplatit. V živé paměti je politický osud Benjamina Gance, někdejšího šéfa generálního štábu izraelské armády a do posledních voleb v březnu 2020 nejtvrdšího Netanjahuova kritika. Po remízovém výsledku hlasování se Ganc nakonec (v příkrém rozporu se svými dosavadním postoji) rozhodl vytvořit s Netanjahuem „vládu národní jednoty“, mnozí jeho političtí souputníci i voliči mu to ovšem spočítali. Gancem vedená koalice Modrá a bílá se záhy poté rozpadla a Ganc (podle mnohých zrádce) bude mít nyní starosti, aby se se svojí zbytkovou formací do parlamentu vůbec dostal.

Jisté tak v Izraeli zůstává jen jedno: politická detektivka bude po volbách pokračovat a scénářů je víc než prstů na obou rukou.