Izrael má za sebou čtvrté parlamentní volby během posledních dvou let. Ačkoli konečné výsledky ještě nebyly zveřejněny, už teď se zdá, že dosavadní politická nestabilita v zemi zůstane nezměněna. V premiérském křesle se nejspíš udrží lídr konzervativní strany Likud Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou „Bibi“, který řídí stát nepřetržitě od roku 2009. Sestavování nové koalice však bude mít opět velice náročné a není vyloučeno, že Izrael bude brzy hlasovat o své vládě popáté. Ať už se ale situace vyvine jakkoliv, na byznys s Izraelem to vliv mít nebude, tvrdí odborníci.
Likud získal největší počet křesel v izraelském parlamentu, 30 ze 120 mandátů. Problém však je, že jeho tradičním spojencům ze dvou velkých náboženských stran Šas a Jednotný judaismus tóry se již tolik nedařilo. K dosažení parlamentní většiny tedy Netanjahu bude muset oslovit své soupeře, což už se po oznámení předběžných výsledků ve středu ráno stalo. Zda se ale podaří složit pevnou koalici, je podle expertů značně nepravděpodobné.
„Izraelská společnost se dlouhodobě posouvá doprava k vyostřenějším formám nacionalismu, což však s sebou přineslo i hluboké rozkoly právě v pravicovém táboře,“ vysvětluje Marek Čejka, politolog a odborník na Blízký východ z Mendelovy univerzity v Brně. „Mnohé pravicové strany se od Likudu programově až tak neliší, takže dělicím faktorem se stává hlavně řevnivost jejich politických vůdců,“ dodává Čejka.
Ještě v horší pozici jsou ovšem politické síly, jež se snaží ministerského předsedu od moci odstavit – třeba středová strana Modrobílí či levicová Strana práce. „Jedná se o ideologicky velmi odlišná uskupení, která spojuje pouze odpor k dlouholetému premiérovi,“ doplňuje Irena Kalhousová, expertka na Izrael z Univerzity Karlovy.
Netanjahu je dlouhodobě obviněný z korupce hned v několika různých kauzách. Kritiky bývá označován za populistu a autoritářského politika. Poslední víkend před volbami demonstrovaly v Jeruzalémě desítky tisíc lidí, požadující „Bibiho“ konec. Premiéra však zjevně zachránila úspěšná očkovací kampaň. Skoro polovina Izraelců již obdržela obě dávky vakcíny proti koronaviru, díky čemuž se tamní ekonomika začíná otevírat a život vracet do normálních kolejí.
Loni se navíc Netanjahuovi podařil historický úspěch, když ve spolupráci s americkým prezidentem Donaldem Trumpem navázal po mnoha letech nepřátelství diplomatické styky s některými muslimskými státy – především se Spojenými arabskými emiráty, Bahrajnem a se Súdánem. „Jejich motivem však nebyly ani tak mírové ideály, jakými disponovali někteří dřívější izraelští premiérové, jako spíše chladné obchodní uvažování, často pak o zbraňových kontraktech, a společné protiíránské sentimenty,“ upozorňuje Čejka.
Ani vyzdvihované izraelské očkování neproběhlo tak docela bez vad. „Byly zde velké kontroverze kolem samotného zajišťování vakcín od farmaceutických gigantů podobně tak jako kolem jejich distribuce pro obyvatelstvo okupovaných území, za které Izrael odpovídá,“ říká Čejka. „Izrael byl také jednou z prvních zemí, na které udeřila druhá vlna pandemie,“ připomíná Kalhousová.
Aktuálně tedy Izraelci směřují ke vzniku další chatrné vlády s Netanjahuem v čele a dost možná k dalším předčasným volbám. Hospodářské vztahy s ostatními zeměmi včetně České republiky by nicméně v každém případě měly zůstat nedotčeny.
„Všechny přední izraelské strany jsou probyznysové,“ míní Kalhousová. „Výrazný dopad na izraelský obchod se zahraničím nečekám,“ přidává se Čejka. „Na druhou stranu nezapomínejme, že premiantem v přátelství s Izraelem a komunikaci izraelských zájmů v Evropě už není Česko. Tuto štafetu v uplynulých letech od nás převzalo Maďarsko premiéra Viktora Orbána, se kterým si Netanjahu výborně rozumí,“ uzavírá Čejka.
Netanjahuovi již pogratuloval k vítězství ve volbách i předseda české vlády Andrej Babiš:
Gratuluji @netanyahu k vítězství strany Likud v parlamentních volbách a přeji hodně sil do koaličních vyjednávání. Izrael je strategickým partnerem České republiky a já se těším na pokračování spolupráce mezi našimi zeměmi.
— Andrej Babiš (@AndrejBabis) March 24, 2021
