Tento článek je součástí Special reportu: Evropské fondy v Libereckém kraji
Ekologické zátěže ohrožují vodní zdroje, přesto se řada vlastníků nechce do likvidace nebezpečných látek pustit. Nemají totiž k danému pozemku vztah, nebo je odrazuje administrativa a finanční náklady. Liberecký kraj nabízí pomocnou ruku.
Zhoršená kvalita vody, kontaminovaná půda a znečištěná krajina. Právě tak vypadají důsledky nezodpovědného zacházení s nebezpečnými látkami. Takzvané ekologické zátěže, mezi které patří i staré skládky nebo pozůstatky těžby uranu, ohrožují životní prostředí v Libereckém kraji a s ním i zdraví místních obyvatel.
Odbourávání ekologických zátěží je finančně i administrativně nákladné. Vlastníci kontaminovaných pozemků proto mohou při jejich odbourávání využít národní či evropské dotace. Peníze mohou čerpat jak na samotné zmapování problému a provedení analýzy rizik, tak i na jeho řešení, tedy na sanaci ekologické zátěže.
„Je dobře, že máme k dispozici peníze. Nejprve si ale musíme uvědomit, že ten problém existuje. Právě to je prvním krokem k jeho řešení,“ upozornil Miroslav Havránek, ředitel české informační agentury životního prostředí CENIA, při diskusi o řešení ekologických zátěží uspořádané serverem EURACTIV.cz ve spolupráci s vydavatelstvím Economia.
Cesta od zjištění problému k jeho řešení však mnohdy končí neúspěšně. Vlastníci pozemků zkrátka nemají dostatečnou motivaci k tomu, aby se do sanace ekologické zátěže pustili. Potvrdil to ekolog a bývalý primátor Liberce Jan Korytář.
„Vlastníky brzdí jejich vlastní motivace. Bylo by dobré, kdyby vlastníci byli více uvědomělí a chtěli s tou lokalitou něco udělat,“ uvedl Korytář. Vlastníci sice mohou na likvidaci ekologické zátěže čerpat dotace, mnohdy ale musí zapojit i vlastní rozpočet. Navíc si musí zajistit různá povolení, což samotnou přípravu projektů zpomaluje a znesnadňuje.
Kdo chce, cestu si najde
Podle ředitele Státního fondu životního prostředí (SFŽP) Petra Valdmana je důležitým faktorem potenciální využití kontaminovaného pozemku. „Pokud chce vlastník ekologickou zátěž řešit, cestu si najde. Snaha vlastníka řešit znečištění se váže na to, jak chce pozemek využít,“ podotkl Valdman.
S tím souhlasí i místostarosta města Česka Lípa Jaroslav Turnhöfer. Města by podle něj chtěla problém řešit, pozemky jsou ale často v soukromém vlastnictví, jejich možnosti jsou tak velmi omezené. Není přitom vlastník jako vlastník. Některé pozemky jsou v rukou spekulantů, kteří nemají k půdě žádný vztah, nemají konkrétní plán jejího využití a nemají ani vůli její kontaminaci řešit.
Změna může nastat až poté, co pozemek získá osoba nebo společnost, která má jasnou představu o tom, jak chce pozemek využít. Pokud má například na místě vzniknout nové obchodní centrum nebo městský obchvat, teprve poté má vlastník pozemku skutečný zájem o sanaci. „Vlastníci jsou jinak pasivní, nezajímá je to,“ dodal místostarosta České Lípy.
Právě Českolipsko má s řešením ekologických zátěží řadu zkušeností. Ve Stráži pod Ralskem se těžil uran nešetrným chemickým způsobem, což mělo katastrofický dopad na místní životní prostředí. Sanaci má nyní na starosti státní podnik Diamo, který na to využívá veškeré dostupné finance, od vlastních prostředků až po národní a evropské dotace.
Kraj nabízí pomoc
S řešením ekologických zátěží se snaží pomáhat i Liberecký kraj, úřad však naráží na neochotnu vlastníků. Příkladem je sanace ekologické zátěže v průmyslovém areálu ZPA v Novém Boru. Podnik je v současné době v likvidaci a vlastník není ochoten problém řešit. Upozornil na to krajský radní Václav Židek (Piráti). „Kraj se pokoušel s tím něco udělat, ale vlastníci to zablokovali. Nechtějí pustit sanační firmy do areálu,“ upřesnil Židek.
Liberecký kraj se obává zejména toho, že v případě povodní nebo jiných náhlých událostí dojde ke kontaminaci spodních vod. Ředitel agentury CENIA Havránek dodal, že podobných lokalit, které potřebují urgentní řešení, je zhruba čtyřicet. Zatímco v jižní části Libereckého kraje se potýkají zejména se skládkami, střed a okolí velkých měst trápí znečištěné průmyslové areály.
Výzvou je tedy dostatečná motivace k tomu, aby se vlastníci pozemků chtěli ekologické zátěže zbavit. Klíčovou motivací by proto měl být i fakt, že kontaminace se z problematických oblastí může rozšířit dál a poškodit zdroje pitné vody. Následky takových scénářů jsou nevyčíslitelné, ve hře je totiž lidské zdraví.
„Na začátku jsme možná zanedbali komunikaci a lidé nevědí, že se na nás mohou obrátit,“ dodal radní Židek s tím, že kraj je ochoten vlastníkům půdy pomoci. K dispozici jsou jim i dotační výzvy SFŽP. Do června se mohou zájemci hlásit o dotaci na průzkum pozemku, aby se zjistil rozsah škod. Na podzim se pak spustí výzva, v rámci které se bude udělovat finanční podpora přímo na sanace. S evropskými dotacemi na řešení ekologických zátěží se podle ředitele fondu Valdmana počítá i v následujícím dotačním období 2021 až 2027.
Článek vyšel v rámci projektu Proměny českých regionů, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.