„Oproti roku 2019 je nárůst vysprávek za období leden až březen dvojnásobný. Oproti roku 2020 dokonce více než sedminásobný,“ potvrdil Radovan Necid, ředitel Krajské správy a údržby silnic Vysočiny, která zajišťuje i opravu silnic prvních tříd.
Může za to velký počet takzvaných mrazových cyklů, které ve velkém poničily povrchy vozovek. „Ale škody po zimě nejsou závislé pouze na průběhu zimy, ale i na stavebně technickém stavu krajských vozovek,“ dodal Necid.
Pro silnice není problémem stálý mráz, ale střídání mrazu a tepla. Voda se dostane do drobných spár na silnici, tam zmrzne a trhlina se rozpíná. Opakováním těchto cyklů při vysoké silniční zátěži vzniká výtluk.
Silničáři začali hned, jakmile jim to počasí dovolilo, spravovat nejproblematičtější místa. V posledním týdnu jim práce narušilo opětovné sněžení a mráz.
Oprava studenou směsí dlouho nevydrží
„Snažíme se veškeré náhradní práce směřovat na vysprávky výtluků. Tedy vždy, když nejezdí sypače, vyráží naši chlapi s pytli studené balené směsi na vysprávky. Studenou asfaltovou směs si vyrábíme sami v naší vlastní obalovně,“ popisuje Necid.
Od začátku roku silničáři použili více než 490 tun této studené směsi k vysprávkám výtluků na cestách druhých a třetích tříd. Na silnicích první třídy to bylo více než 23 tun této směsi.
Silničářům teď nezbývá nic jiného než spravovat zatím pouze studenou balenou směsí. To však bývá často jenom dočasná záležitost, protože kola těžkých nákladních vozů tuto směs brzy opět vytlačí ven. Životnost takových oprav bývá krátká. „Čekáme proto, až zahájí provoz obalovny, což bývá zpravidla v dubnu a budeme moci spravovat teplou směsí,“ dodal Necid.
Podle Marie Tesařové z Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) je stav komunikací dvakrát týdně mapován. „Naši inspektoři vše zaznamenávají a ví, kde bude třeba opravovat teplou balenou směsí. Dlouho nás trápí například výtluky v Havlíčkově Brodě, ale místa jsou prakticky na celé síti silnic. Souvisí to i se zatížením těžkou nákladní dopravou. Tam, kde je frekvence takových vozidel vyšší, je i více výtluků,“ říká.
Pasti na řidiče číhají v Brodě i v Želetavě
Problém s výtluky je podle Necida a Tesařové na celé silniční síti všech kategorií a jen těžko vybrat místa, která jsou na tom nejhůř.
Přesto se shodují, že k nejproblematičtějším úsekům patří silnice I/38 na průtahu Havlíčkovým Brodem ke křižovatce se silnicí I/34.
Problematické úseky silnic
|
„Ačkoliv zde pracuje reparační pracovní tým prakticky každodenně a k opravám využívá i noční hodiny, kdy je snížená intenzita provozu, bylo třeba místo označit přenosným dopravním značením a omezit zde také rychlost. Opravy studenou balenou směsí jsou však provizorní a dočasné. Intenzivní zatížení těžkou nákladní dopravou může znamenat i pouze několikahodinovou životnost těchto oprav. Řidičům se tedy může jevit, že k žádným opravám ani nedochází, ačkoliv tomu tak ve skutečnosti není,“ uvádí ŘSD ve své tiskové zprávě.
Výtluky v Brodě jsou především těsně před křižovatkou u výpadovky na Jihlavu, kde je velmi hustá doprava. „Ještě před třemi týdny jsme se tam všichni téměř báli jezdit. Teď je to provizorně opravené a je to mnohem lepší,“ popisuje mluvčí tamní radnice Alena Doležalová.
Řidiči by měli být též opatrní také na silnici I/38 mezi Svojkovicemi a Želetavou, kde se opakovaně tvoří hluboké výtluky. Místo je označeno dopravním značením. I když se úsek silničáři snaží opravovat, problém tam je ve vzlínající vodě, kvůli níž se výtluky tvoří znovu a znovu.
Opakované problémy jsou podle Radka Malého, starosty Želetavy, i přímo v městysi, a to na mostě přes Želetavku. „Zřejmě tam vzlíná voda a výtluky tam jsou každý rok. Opravovalo se to tam loni i předloni a letos tam opět vznikla nová prohlubeň, která se zvětšuje,“ řekl.
Starosti jsou i na silnicích třetích tříd, kde za problémem stojí především těžké stroje zemědělců a nákladních vozů převážejících dřevo. „Vlivem kůrovcové kalamity se v lesích intenzivně těží. Proto zde máme velmi často stržené krajnice,“ posteskl si Radovan Necid.
8. listopadu 2020 |
