Přes všechny restrikce, přes všechna vládní protiepidemická opatření a nařízení nás covid-19 stojí čím dál tím více lidských životů a čím dál tím více peněz.

Přičemž do konce letošního roku podle ministra zdravotnictví Jana Blatného zdravotní pojišťovny vyčerpají své finanční rezervy z minulých let. „Předpokládali jsme, že systém veřejného zdravotního pojištění bude stabilní do roku 2023, ale nebude. Bude stabilní maximálně do konce tohoto roku,“ řekl ministr. Lze ale vůbec ovlivnit počty lidí s covidem, které obtíže s dýcháním přivedou na plicní ventilaci a mimotělní oběh, a v neposlední řadě i počty zemřelých? Jistěže lze. Právě o tom bude tento poněkud delší článek. Neboť jde o závažné téma, které si vyžaduje důkladnější rozbor a nejde ho jednoduše odbýt několika odstavci, či dokonce pouhými několika řádky.

Přes veškerá vládní nařízení a opatření je Česká republika v případě covidu jednou z nejpo­stiženějších zemí na světě. Podstatnou roli v tom sehrálo i naše ministerstvo zdravotnictví s jeho tichým promořováním populace. Navíc podle jeho úředníků neexistuje žádný lék, který by byl použitelný mimo nemocnice a nějak by ovlivnil samotný virus. Jediné, co můžeme podle nich při nákaze dělat, je zůstat zavření doma v izolaci, vůbec nevycházet a s nikým se nestýkat, maximálně si tradičními prostředky můžeme ulevit od horečky a bolestí hlavy, což ovšem není vlastní léčba dané nemoci. Tedy nás lékaři za stávající situace, na rozdíl od ji­ných chorob, při prvních příznacích covidu-19 nezačnou léčit, musíme se uzdravit my sami. Neboť naše zdravotnictví jen čeká na to, jak si imunitní systém toho kterého pacienta s virem SARS-CoV-2 poradí, namísto toho, aby nám umožnilo doma nákazu léčit. Řada čtenářů si teď v duchu zřejmě pokládá otázku: Tak na co vlastně máme ten slavný Remdesivir a ten nově dovážený Bamlanivimab?

Inu, je pravda, že Bamlanivimab (Bamlan) je používán k léčbě mírných příznaků onemocnění covid-19 u nehospitalizovaných dospělých a dospívajících, u kterých je vysoké riziko vzniku závažných příznaků onemocnění covid-19 nebo nutnost hospitalizace. Je to lék na bázi monoklonální protilátky a pacientům s covidem tak zvenčí dodává jednu z protilátek, které by jejich imunitní systém měl sám produkovat jako odezvu na nákazu koronavirem. Ovšem zádrhel je v tom, že není jen drahý, ale pacientům je podáván do žíly, tedy intra­venózní infuzí, která trvá až 60 minut nebo i déle, přičemž délku podávání infuze určuje lé­kař. A pokud jde pak o Remdesivir, ten jako antivirotikum sice lidem pomáhá zbavit se viru, především v počátečních fázích nemoci, tedy čím dříve je nasazen, tím více je účinný. Je třeba jej však také podávat intravenózní infuzí. Tedy nejenže je hodně drahý, ale ani ten si nemůžeme sami aplikovat doma.

Ovšem dalším ze stejné skupiny léčiv, kam patří Remdesivir, je lék Favipiravir, který je deri­vátem pyrazinkarboxamidu a nejen že je účinný na široké spektrum virových onemocnění, ale je podáván, na rozdíl od Remdesiviru, ve formě tablet (jako řada jiných léků by však ne­měl být podáván těhotným ženám). O předklinickém a klinickém hodnocení Remdesiviru a Favipiraviru v případě covidu-19 se hovořilo mimo jiné i v odborném článku publikovaném v listopadu 2020, v jehož závěru se říká: „Ve srovnání s jinými antivirotiky se Favipiravir jeví jako nejlevnější a může sloužit jako alternativa pro nouzové použití“.

Favipiravir (Favilavir, Avigan) je zahrnut do národní strategické zásoby antivirových léků Japonska. V roce 2016 byl patent Favipiraviru společností Japanese Toyama Chemical Co Ltd. výhradně udělen čínské společnosti Hisun. Čínský státní úřad pro kontrolu léčiv pak povolil farmaceutickým závodům Zhejiang Hisun Pharmaceutical Co. Ltd., vybaveným špičkovými technologiemi, připravit výrobu ve velkém pro zajištění stabilní dodávky a lék Favipiravir Tablets 0.2 g byl oficiálně schválen pro uvedení na trh v únoru loňského roku, přičemž jeho výroba byla čínskou vládou označena za důležitou pro „boj se současnou epidemií“. A nutno zde podotknout, že farmaceutický podnik Hisun se může pochlubit jak vysokou výrobní kapacitou, tak i kvalitou produkce. Tedy fakt, že je levnější Favipiravir Tablets vyráběn v Číně, nemá vliv na jeho kvalitu. Ve skutečnosti je dnes v Číně vyráběno takové množství léků a jednotlivých složek léčiv dovážených do Evropy, že si to laik ani nedovede představit. „Některé léky se vyrábějí exkluzivně pouze v Číně a to já považuji za otázku národní bezpečnosti,“ uvedl k tomuto tématu v únoru 2020 tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Přičemž by podle něho bylo třeba označit léky za „strategickou komoditu“, jejíž výroba by se měla přesunout na území Evropské unie.

Na podobném principu jako Favipiravir je založen i lék Molnupiravir, na jehož vývoji se podílí americká společnost Merck (jinak též výrobce i u nás diskutovaného antiparazitika Iver­mectinu), která hodlá nové antivirotikum Molnupiravir, dnes vyvíjené přímo pro léčbu covidu, v létě uvést na trh. Přičemž 6. března již ohlásila předběžné výsledky randomizované, dvojitě zasle­pené studie, která má naznačovat bezpečnost a účinnost Molnupiraviru při eliminaci virové nálože SARS-CoV-2 v lidském organizmu. Kromě probíhajících klinických studií pro­vedla společnost Merck i komplexní neklinický program pro charakterizaci bezpečnostního profilu Molnupiraviru (dříve EIDD-2801), jenž má vykazovat širokospektrální aktivitu proti RNA virům, včetně ortomyxovirů chřipky a koronavirů jako SARS a MERS. Ovšem v dnešní situaci, kdy se i u nás šíří mutace viru SARS-CoV-2, si nemůžeme dovolit čekat na to, až jednou budeme moci ve Spojených státech Molnupiravir, který bude možná ještě účinnější než japonský a čínský Favipiravir, pro naše potřeby nakoupit.

Neznám nikoho, kdo by se vůbec neobával nových mutací koronaviru SARS-CoV-2. A přitom jako by všichni zapomínali na zásadní fakt, že čím více viru v té které populaci koluje, tím více mutací se v ní objevuje. A nejde jen o mutace importované z Afriky, nebo z Brazílie. Varující je vývoj událostí z posledních dní, kdy Francouzská Agentura pro veřejné zdraví začala mluvit o „bretaňské variantě“ SARS-CoV-2, kterou v Bretani objevili zdravotníci ve městě Lannion. Novou mutaci zkoumali francouzští virologové a epidemiologové, kteří shledali, že navzdory klinickým příznakům koronaviru vycházely testy vzorků pacientům odebírané z nosohltanu opakovaně negativně. Proto pak přikročili k molekulárním analýzám, které byly provedeny Pasteurovým institutem, kde sekvenováním odhalili „novou variantu, nesoucí devět mutací v oblasti kódující S-protein, ale také v jiných virových oblastech“. A nyní pokračují ve zkoumání toho, proč vlastně tuto modifikaci viru dosud používané PCR testy neodhalí. Ale jak k tomu jeden z našich odborníků, profesor MUDr. Ladislav Machala podotýká: „Což o to, mutace, kterou neodhalí PCR, by tolik nevadila, poněvadž když o ní víte, tak si uděláte jiný primer a už to může zase fungovat, jak na běžícím pásu. Problém hlavně bude, když se bude lišit antigenní epitop, poněvadž pak by nemusely fungovat protilátky.“

Jinak řečeno, běžíme závod se schopností viru SARS-CoV-2 mutovat, která se ukazuje jako dost vysoká. A v tomto závodě nám můžou spolu s vakcinací pomoci i antivirotika, nebo též virostatika, tedy látky, které různými mechanizmy blokují růst a pomnožení virů v hostitelské buňce. Přičemž zavádění jakéhokoli antivirotika do praxe je třeba spojit s maximální dostupností testování, poněvadž je vhodné začít ho brát okamžitě a na nic nečekat. Jinak řečeno, čím více budeme moci spolu s testováním využívat některého antivirotika, které si každý na SARS-CoV-2 pozitivně testovaný může oproti receptu vyzvednout v lékárně a bude jej brát doma, tím méně bude u nás v populaci viru, a tím menší bude i pravděpodobnost, že se u nás objeví nové mutace, u nichž je nebezpečí, že si s nimi neporadí stávající vakcíny, ani protilátky v organizmu člověka, který již covid-19 prodělal.

Je pravda, že většina infekcí v případě covid-19 probíhá buď tzv. asymptomaticky (bezpří­znakově) či spíše jako lehké samoúzdravné onemocnění. Jenže jak se ukazuje, průvodním projevem nemoci covid-19 jsou mnohdy krevní sraženiny (tromby) a vědecké týmy teprve začínají odhalovat, proč i mladí, dosud zdraví lidé, po nákaze umírají na cévní mozkovou příhodu, způsobenou zablokováním cévy v mozku. Není to však jen přítomnost krevních sra­ženin, která vědce mate, ale také způsob, jakým se u covid-19 objevují. Podávání léků ke snížení krevní srážlivosti je dnes součástí stan­dardní péče o pacienty na jednotkách inten­zivní péče a ti s nemocí covid-19 nejsou výjim­kou. Jenže mikrotromby se mohou vyskytnout i u těch pacientů, kteří doma polehávají s mírnější formou této nemoci. Je tedy dobré se doma při samoléčbě u covidu preventivně chránit proti krevním sraženinám (trombům), a to aspiri­nem.

Aspirin (kyselina salicylová) je možná vůbec nejpoužívanějším farmaceutickým přípravkem na světě a má dobře zavedený rizikový profil. Proto se také doporučuje k primární prevenci kardiovaskulárních příhod u pacientů ve věku 40 až 70 let, kteří nemají zvýšené riziko krvá­cení. A jak říkají farmakologové: aspirin nevratně inhibuje cyklooxygenázu snižující agregaci krevních destiček a tato vlastnost může aspirinu pomoci snížit mikrotromby v případě nákazy virem SARS-CoV-2. Kyselina salicylová navíc tlumí prozánětlivé účinky transkripčního fak­toru NF-kappa B, o kterém se předpokládá, že má zásadní roli v cytokinové bouři, ke které dochází u covid-19. Nakonec aspirin acetyluje fibrinogen, což zvyšuje jeho rozklad. To může být v případě covid-19 důležité, protože hladiny fibrinogenu jsou zde abnormální. Navíc 23. února 2021 odborný časopis FEBS Journal již zveřejnil výsledky izraelské studie, kde tým odborníků ze tří institucí dospěl k závěru, že trvání onemocnění covid‐19 mezi uživateli aspi­rinu bylo významně kratší v porovnání s těmi, co aspirin neužívali. Ale největší výhodou to­hoto léčiva je fakt, že nám na něj nemusí lékaři vypisovat recept. Aspirin si může každý, ve všech našich lékárnách, volně zakoupit. A při samoléčbě v malých dávkách užívat.

Pokud má někdo obavy, že našemu státu při velkém nákupu zahraničního antivirotika může spousta léčiva nakonec zůstat ležet ve skladech, jako když mezi lety 2005 a 2007 minister­stvo zdravotnictví nakoupilo zhruba milion tři sta tisíc dávek švýcarského léku Tamiflu na ptačí chřipku, pak si neuvědomuje, že Favipiravir, ale i testovaný již Molnupiravir, jsou antivi­rotika širokospektrání. A dobrá nám nejsou jen na léčbu prvotních příznaků covidu-19, ale budou nám dobrá i do chřipkové epidemie, na kterou pro covid-19 zapomínáme. Ale ta nás, až všichni očkovaní proti covidu začnou houfně odkládat povinné respirátory, bezesporu čeká. Chřipka je závažné, přesto podceňované onemocnění: u nás počty nemocných dosa­hují každoročně statisíců, počty zemřelých v souvislosti s chřipkou zhruba 1 500 osob. A právě Favipiravir (Avigan), vyvinutý firmou Fujifilm Toyama Chemical, účinný proti virům chřipky, byl v Japonsku za tímto účelem schválen už v roce 2014.

A pokud jde o našimi úředníky diskutovanou registraci Favipiraviru, mohlo ministerstvo zdra­votnictví už dávno vydat doporučení k použití tohoto antivirotika při prevenci a léčbě covid-19 v nouzovém režimu. Vždyť dokonce byl v loňském roce Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) již v kontaktu s Čínou a Japonskem, kvůli zvažovanému nákupu antivirotika Favipi­ravir, které se prodává rovněž pod názvem Avigan: „Možného účinku této léčivé látky na ne­moc covid-19 jsme si vědomi, a proto zjišťujeme, zda a případně za jakých podmínek by bylo možné přípravky s touto látkou do ČR dodat. Státní ústav pro kontrolu léčiv již před několika dny proaktivně oslovil čínského výrobce, obdobná komunikace probíhá i s držitelem licence pro výrobu v Japonsku,“ uvedla 26. března 2020 mluvčí SÚKL Barbora Peterová.

Tedy je tomu už celý rok, co si úředníci našeho ministerstva zdravotnictví byli „možného účinku této léčivé látky na nemoc covid-19“ plně vědomi a přitom všechny ty, kdo se nakazili novým koronavirem a měli potíže, nechali na holičkách. Naše ministerstvo zdravotnictví má sice pravdu v tom, že Favipiravir (Avigan) podle dosavadních studií účinkuje v počáteční fázi onemocnění, a není tedy určen pro „pokročilé a závažné stavy“. Jenže všichni ti, co byli infikováni korona­virem SARS-CoV-2 a mají setrvávat doma v izolaci, nepotřebují lék pro závažné stavy, nýbrž lék pro „počáteční fázi onemocnění“, který by jim umožnil léčit prvotní příznaky choroby co­vid-19 doma a „závažným stavům“ tak předcházet.

Samozřejmě potřebný lék pro domácí léčbu covidu by měli předepisovat praktici, kteří nejenže znají dosavadní zdravotní stav a užívané léky každého, kdo k nim s podezřením na covid přijde, ale hlavně se dostávají do kontaktu s nakaženým člověkem zpravidla jako první. Pacienti by si pak v nejbližší lékárně spolu s aspirinem mohli vyzvednou přede­psané jim antivirotikum a doma se zbavovat viru. Přičemž v případě, kdy praktický lékař u pacienta bude pozorovat příznaky choroby nespecifické, kdy by se neuměl rozhodnout, zda jde o covid-19 nebo chřipku, nemusí v případě tohoto léku s vypsáním receptu nikterak váhat. Neboť lepší je Favipiravirem léčit chřipku, než léčbu infekce koronavirem SARS-CoV-2 u pacienta zanedbat. Takto lze při nákaze novým koronavirem SARS-CoV-2 léčbu zahájit co nejdříve, aby se šíření viru v těle co nejúčinněji zastavilo. Tedy takto lze po­dat správnou léčbu správnému pacientovi ve správný čas a na správném místě.

Lze tedy ovlivnit počty lidí s covidem, které obtíže s dýcháním přivedou na nemocniční lůžka a v neposlední řadě i počty zemřelých? Jistěže ano. Pokud se všichni budeme testovat a namísto toho, že bychom v případě prokázané nákazy doma začali při prvních potížích jen polehávat, začneme nákazu léčit.