Terezo, každá žena se chce líbit, jak se v divadle či na slavnostní příležitosti líčíte, češete, oblékáte? Pomáhá vám s tím nějaký odborník?
Pokud se týče práce, tak se spoléhám většinou na profesionály. V mém lifestylovém pořadu Čas na Te.Be. mám k dispozici šikovné maskérky Dádu a Lucku, a co se týče oblečení, radí mi naše skvělá módní guru Tina Bok. Ohledně ostatních akcí, když to příležitost žádá, také využiju služeb profesionálů. Už jsem za ty roky v divadlech ale ledacos odkoukala a umím si na svůj obličej matky dvou neposedných dcer herečku Bebarovou namalovat poměrně slušně i sama. (smích)
V jakém oblečení se cítíte nejlépe v běžných dnech?
Vzhledem k probíhajícímu lockdownu aktuálně nosím hlavně domácí pohodlné oblečení. Převážně z Lidlu, nejraději mám bavlněné, ideálně bio.
Ulítáváte na něčem? Baví vás třeba i „sekáče“ s širokou nabídkou všeho možného?
Na konzervatoři jsem bývala dost ulítlá, řekněme až lehce extravagantní. Ostatně, kdo v mládí nebyl, že? Tehdy jsem objevila styl hippies a film Vlasy, takže jsem nosila zelené kalhoty do zvonu, kabát po mamince, na prsou hodinky po dědečkovi. No, myslím, že by ze mě měl filmový Berger radost. Tenkrát jsem bývala v second handech jako doma. Vedla mě k tomu už má babička Františka, velmi skromná a spořivá žena, která se mnou odmalička vymetla snad každou partiovku od Bohumína až po Uherské Hradiště.
Zůstalo vám něco z té ulítlosti?
Dnes už mě oslovuje spíš klasika. Kvalitní materiály a nadčasové střihy. V podstatě jednodušší a nikdy nestárnoucí móda. Často si oblékám nějaké dobré sako, mám ráda košile, dámské obleky, pohodlně se cítím i v oversize halenách a svetrech. I když v poslední době, hlavně díky už zmiňované Tině Bok, začínám přemýšlet, že se po vzoru Američanů a Britů zase trochu utrhnu.
Máte slabost pro nějaké doplňky?
Jejda, to by bylo na dlouhé vyprávění... Mám ráda dobré boty a kabelky, zajímavé prsteny, baví mě ruční, řemeslná výroba, stejně jako kvalitní kabáty, šály, klobouky a čepice. Potrpím si na kvalitní materiály a zpracování.
A korunou kvalitního oblečení je pleť. Jak o ni pečujete?
Jsem přesvědčená o tom, že pleť odráží vnitřní stav našeho organismu, a tak se snažím do svého těla nedostávat žádné jedy. Nekouřím, tedy občas marihuanu, ale tak jednou za patnáct let. To jsou ale bylinky. (smích) Alkohol piju poměrně střídmě, vodu zásadně bez chloru a kvalitní filtrovanou. Na obličej se snažím nepoužívat chemii, ale především přírodní kosmetiku. Chodím často ven a hlídám si dostatečný přísun vitaminů. Děti, moje ani cizí, přede mnou zatím, ani když se stmívá, v panické hrůze neprchají, takže si myslím, že jdu dobrou cestou. Minimálně mně osobně se tenhle přístup osvědčil.
Naše vyzařování a to, jak působíme na druhé, přichází hlavně „zevnitř“. Jak se udržujete v psychické kondici?
Podle mého názoru je pro psychickou pohodu zcela zásadní relaxace. Na prvním místě je kvalitní spánek. Jsem máma dvou dětí a odpočívat potřebuju. První rok a půl s malou Sofií jsem se prakticky nevyspala, což se naštěstí mění, takže si dopřávám i osm hodin spánku. Mám ráda dlouhé procházky. Co se týče psychické hygieny, snažíme se s partnerem nic před sebou netajit, říkat si věci na rovinu a otevřeně spolu hovořit o tom, co cítíme. V neposlední řadě považuju za nutné snažit se zhojit stará traumata, mít sama sebe ráda a umět si odpustit, což je těžké, ale nesmírně osvobozující. Mám také štěstí, že se můj partner dlouhá léta věnuje reflexní terapii, která se báječně hodí jak při fyzické, tak duševní hygieně. No, a taky provádím dechová cvičení Wima Hofa, hrnu do sebe vitaminy a minerály a koupu se v ledu. Ale hodně důležité je i kvalitní jídlo.
A to je jaké?
Snažíme se jíst zdravě a vařit z kvalitních surovin. Držíme se hesla: Když dáš do hrnce odpad, tak z něj nevyndáš nic jiného než zas jenom odpad!
Baví zdravá strava i vaše dvě dcerky?
Holky se stravují poměrně zdravě, stejně jako my. Jsou zvyklé na to, že nejíme průmyslově vyráběné pečivo, bílý cukr, přeslazované mléčné produkty a podobně. Prakticky neznají uměle sycené slazené nápoje, nekvalitní zmrzliny, cukrovinky, které jsou obohacené hromadou umělých dochucovadel. Každopádně sladkého mají dostatek, jsou to přece děti, ale snažíme se jim vybírat produkty, které obsahují maximum přirozených ingrediencí bez zbytečné chemie. Všeho ale s mírou.
Zatímco dneska už si klidně dáte kus masa, nějaký čas jste byla vegetariánkou. Jak se vám to přihodilo?
Cítili jsme s partnerem, že bychom měli ve svém životě něco změnit, a volba padla na vyřazení masa z jídelníčku. Jednoduše jsme ho tenkrát jíst přestali a vklouzli do nového stravovacího režimu bez pocitu nějaké ztráty anebo omezování. Naopak jsme objevili spoustu nových potravin, jídel a chutí. Vegetariánství jsme začali praktikovat zhruba před patnácti lety a bylo to, co se týká nabídky, docela dobrodružství. V současné době je ale už vegetariánská strava součástí každé správné restaurace. Nás zejména baví vegetariánské recepty z indické kuchyně, takže mají své pevné místo v našem jídelníčku dodneška.
Přece jen jste se ale k masu vrátili. Pociťujete díky tomu víc energie?
Tělo si prostě řeklo, že je čas se k němu vrátit, a bylo rozhodnuto. Navíc naše mladší dcera je rozená masožroutka, takže nebylo moc o čem přemýšlet. I maso se ale pokoušíme připravovat co nejzdravěji a jíme především ryby a drůbež. Červené maso skoro vůbec. Ohledně přílivu nové energie vás asi zklamu, mezi stravováním bez masa a s masem necítím žádný velký rozdíl. Možná je to tím, že stále jíme velké množství zeleniny jako v období bez masa.
Zkoušela jste někdy držet nějakou dietu?
Klasické diety zaměřené na redukci hmotnosti jsem nikdy nedržela. Mám hodně pohybu a taky docela dobré spalování, takže s váhou zatím, díky bohu, moc neválčím. I když je pravda, že v posledním půl roce, co vysíláme s cukrářem Pepou Maršálkem pořad Čas na Te.Be., jsem přibrala tři kila. Mám ale štěstí, že je v našem pořadu pravidelně Bohunka Holásková, fitness trenérka, která si mě vzala do parády a divákům na mně ukazuje, jak se zábavně dostat do kondice, ale přitom se zbytečně neochuzovat o své oblíbené pochoutky. Je až s podivem, jak se lidé mnohdy trápí bez výsledku, přitom stačí opravdu málo.
Vy bydlíte kousek od města a lesa a do centra Prahy to máte autem sotva dvacet minut. To zní jako hotový ideál.
Minimálně pro mě a moji rodinu to tak je. Přímo ve městě bych už asi bydlet nechtěla. Chyběla by mi tam příroda, do které se chodím nadechnout, nabít energií a srovnat si myšlenky. Tomu osvobozujícímu pocitu, když se procházím mezi stromy a poslouchám vítr ve větvích, se nic nevyrovná. Tohle je luxus, který prostě ve městě nezažijete. A v dnešní době lockdownů je zkrátka k nezaplacení.
Odfláknutý dabing poznám hned, říká Tereza Bebarová |
Kam ráda chodíte?
S železnou pravidelností chodíme od nás z Horních Jirčan lesem do Kocandy na zmrzku do Šabatova zmrzlinářství. Člověk se musí umět odměnit a zmrzlina od pana Šabaty je pro nás tou správnou sladkou tečkou. Procházku si někdy prodloužíme až do průhonické obory anebo do parku štiřínského zámku. A v Kamenici můžeme navštívit Ringhofferovu stezku. Taky tady máme třeba historické městečko Jílové u Prahy, kousek dál pak Sázavu, v Chotouni sjezdovku a potom už je Konopiště.
Jezdila jste teď v zimě na běžkách?
Ne. Sice jsem doma běžky měla, ale říkala jsem jim panny, protože jsem je použila jenom jednou, a to se nepočítá. Ovšem zimní sporty praktikujeme, s dětmi bobujeme, lyžujeme a chodíme bruslit do Kostelce u Křížků, kde je krásné kluziště. A pravidelně chodím na procházky, ať už sama, anebo s rodinou. A tak jako měl u sebe Limonádový Joe neustále své věrné kolty, já s sebou nosím svou věrnou termosku s horkým čajem.
A jak jste se dostala k otužování? Jak se vám daří skákat do vaší kádě za domem? Nemusíte občas vysekat díru do ledu?
Zhruba před rokem a půl jsem si řekla, že bych v rámci sebedisciplíny měla začít dělat jednu věc, kterou nesnáším. Šlo mi o to, dokázat si poručit a hlavně se taky poslechnout. Vždycky jsem byla trochu zimomřivá, chlad mi vadil, a proto jsem se rozhodla, že se zkusím otužovat. Začala jsem ve sprše, kdy jsem střídala teplou a studenou vodu. V podstatě jsem sama sobě dávala takové skotské střiky. Potom jsem se sprchovala jenom studenou a dneska začínám každý den tím, že hned po ránu vlezu venku do kádě s ledovou vodou. Možná se právě teď otřásáte, ale je to fantastický zážitek a určitě to všem doporučuju. A ano, hlavní je před tím, než do takové venkovní kádě skočíte, rozbít eventuální led. (smích)
Váš partner se zabývá reflexní terapií. K čemu je dobrá?
Ivan je dlouholetým žákem mistrů reflexní terapie, manželů Patakyových. Zjednodušeně řečeno, při reflexní terapii se tlakem na určité body, které máme rozmístěné po těle, dá vypozorovat a případně i změnit stav našich vnitřních orgánů, které ovlivňují stres, špatné stravovací a životní návyky či různá traumata z minulosti. Tahle metoda výborně funguje třeba na „ústřel“ v zádech, to mohu potvrdit z vlastní zkušenosti, pomáhá taky s dalšími bolestmi zad, kříže, krční páteře a vůbec pohybového aparátu, dále při potížích se žlučníkem nebo slinivkou. Je to skutečně zázračná metoda, jednoduchý pomocník, který vám dokáže rychle a efektivně pomoci při akutních problémech.
Vy jste čtyřnásobnou držitelkou ceny Františka Filipovského za dabing, tolik cen zatím nikdo u nás nezískal, jak o svůj hlas pečujete?
Hlasivky jsou sval, o který je potřeba pečovat, trénovat ho a chránit. Jednou z těch nejnepříjemnějších věcí je „překřiknutí“, které dokáže herce vyřadit i na několik dní. Mým hlasivkám svědčí právě otužování.
Hlasivky využijete i v moderování pořadu Čas na Te.Be. Baví vás?
Ano, moc. Vznikl během loňského jarního lockdownu. S partnerem jsme založili burzu nápadů, televizní trh, kde divákům představujeme úžasné české i slovenské řemeslníky, výtvarníky, kuchaře, pekaře, prostě všechny, kteří se živí zlatýma českýma rukama. Oslovili jsme Pepu Maršálka, jestli by se mnou nechtěl péct, a on souhlasil. Má skvělé recepty a chodí k nám i známé osobnosti. Těšíme se na každý nový díl.
Na co se ještě těšíte?
Na jaro, bude pracovní jako každý rok... A v létě se budu snažit v rámci možností odpočívat a nabírat síly. Dlouho jsme jezdili každoročně na pár týdnů do Chorvatska, loni to nešlo a letos to na nějaké velké cestování k moři taky moc nevypadá. Kdo ví, třeba se letos pustím do pěstování. Bylinky ani zeleninu zatím moc nepěstuju, protože mně dokáže uschnout i kaktus. Dokonce doma mám díky téhle speciální vlastnosti přezdívku vrah květin. Ale věřte mi, že na tom plánuju zapracovat. Držte mi palce! Určitě ale budeme s holkama výletovat po českých luzích a hájích, aby poznaly naši nádhernou zemi. A možná dojde na to, že navštívíme i některé přátele, protože jich díky Času na Te.Be. máme nyní spousty!
Jak si udržet zdraví a dobrou imunitu:
Rituály, které nám doma dělají dobře:
Životní cíl, za kterým jdeme:
|
