Co nejrychlejší zkratkou přes poslance se pokouší ministerstvo průmyslu a obchodu vložit do legislativy důležitou směrnici Evropské unie s označením RED II. Tedy roky v Bruselu chystané zásadní a také nákladné změny pravidel rozšiřování podílu obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie, zejména té v dopravě.
Česko na to jde cestou pozměňovacího návrhu, který na poslední chvíli a bez projednání na vládě připravilo ministerstvo. Poslanec za hnutí ANO Pavel Pustějovský jej předložil ve sněmovně do zákona o podporovaných zdrojích energie. Málokterý, pokud vůbec nějaký poslanecký pozměňovací návrh je tak rozsáhlý – tento má 45 stran.
Návrh předpokládá například podstatné zvýšení dosud chabého podílu elektromobilů a aut na biometan (stlačený bio zemní plyn CNG), pro distributory paliv povinné další zvyšování podílu obnovitelných zdrojů i zavedení dotace na výrobu biometanu. Někteří kritici však varují, aby se biometanovou dotací Česko nedostalo do situace srovnatelné s před lety chaotickým zaváděním podpor pro fotovoltaické elektrárny.
Ministerstvo věc řeší na poslední chvíli, přitom na změnu českých zákonů byl čas dva roky. Brusel zveřejnil definitivní podmínky směrnice RED II na větší zavádění zelené energie pro roky 2020 až 2030 už v prosinci 2018. Pravidla, jejichž splnění si vyžádá od státu i firem zřejmě miliardové náklady, je nutné začlenit do našich zákonů nejpozději do poloviny letoška.
Víc biopaliv i nová dotace
Brusel požaduje, aby do roku 2030 činil podíl obnovitelných zdrojů v dopravě minimálně 14 procent (Česko bylo podle posledního zveřejněného údaje na osmi procentech) a rostl podíl biopaliv produkovaných z odpadu, dřevní štěpky a podobně místo těch, které se dnes vyrábí téměř výhradně z řepky a dalších potravinářských plodin.
Na českém trhu se objevil nový typ benzinu. V čem je jiný a kde se dá koupit? |
„Dosažení cílů do roku 2030 nebude možné při stávajícím vozovém parku, ale pouze jeho změnou na vozidla s motory na biometan či přechodem na elektromobily,“ uvádí se mimo jiné v ministerském návrhu.
Ten nešel, jak bývá obvyklé v případě jiných složitých předloh zákonů, přes vládu, neprošel klasickým meziresortním řízením s vypořádáním připomínek všech možných profesních organizací a institucí ani neobsahuje jindy povinné vyčíslení dopadu na státní rozpočet, firmy nebo konečného spotřebitele.
Náměstek ministra průmyslu René Neděla, do jehož gesce toto téma spadá, vysvětluje, že důvodem je časová tíseň.
„Počítali jsme původně se standardním procesem přípravy. Ale nastalo zpoždění a transpoziční lhůta se blíží. Parametry jsme ale projednali v pracovní skupině za účasti zástupců sektoru a některé připomínky zapracovali. To svým způsobem nahradilo meziresortní připomínkové řízení,“ uvedl Neděla pro LN.
Základní parametry byly podle něj projednané například se zástupci ministerstva životního prostředí, Hospodářské komory ČR nebo s Českou asociací petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO), plynaři, elektrárenskými společnostmi a s využitím podkladů z VŠCHT nebo poradenské společnosti EY.
Miliardový biotunel?
Na řadu dalších svazů či organizací, které se k podobným návrhům jindy také vyjadřují, však nedošlo. Podle šéfa Unie nezávislých petrolejářů Ivana Indráčka měla možnost návrh vidět sotva čtvrtina z firem, jichž se nová pravidla dotknou a ekonomicky ovlivní jejich provoz.
Gigant Total má nakročeno do Česka. Ve hře je převzetí 200 státních benzinek |
Indráček varuje, aby se v Česku nestal z nové směrnice EU a chystané státní podpory „bioplynový tunel“. „Po poslancích se chce schválit zákonná norma, jejíž dopad na státní rozpočet není nijak vyčíslen a může se pohybovat v řádech miliard. Existuje také riziko, že Evropská komise označí navržené schéma za nedovolenou dvojitou podporu. Nelze totiž někomu nařídit povinnost a zároveň její plnění dotovat. Ale přesně takový model návrh obsahuje,“ uvedl Indráček.
Navržený systém také podle něj zavádí nerovné podmínky na trhu. „Zvýhodňuje několik šťastných subjektů, které budou moci své emisní a biopovinnosti částečně plnit státem dotovaným biometanem, zatímco všichni ostatní si budou muset vystačit s nedotovanými, a tedy výrazně dražšími alternativami,“ uvedl šéf instituce, která zastupuje menší prodejce a distributory paliv.
Václav Loula, odborník ČAPPO, jež sdružuje největší petrolejářské firmy v Česku, připomíná, že i samotná bruselská pravidla směrnice RED II, která jsou zmíněným návrhem zaváděna do české legislativy, budou pro prodejce pohonných hmot obtížně splnitelná.
„Biopaliva druhé generace jsou drahá a je jich málo k dispozici. Směrnice tak zvyšuje ekonomickou náročnost paliv, které dodáváme na trh. To bude představovat tlak na zvýšení cen,“ tvrdí Loula.
