Zlínští vědci vyvíjejí materiály, které pomáhají s obnovou lidské tkáně. Mohly by opravit i srdce
Oprava srdce nebo jiných poškozených orgánů umělou tkání. I to se může stát skutečností. Zlínští vědci vyvíjejí materiály, které by mělo přijmout lidské tělo bez nebezpečných reakcí. Při svém bádání objevili například hydrogel vhodný pro přenos elektrických impulsů. Ten by se v budoucnu mohl uplatnit při výzkumu srdeční nebo nervové tkáně.
Doktorandka Simona Káčerová sedí před digestoří, ve které je spousta lahviček a nástrojů. „Zabývám se přípravou hydrogelu na bázi kyseliny hyaluronové. Takové hydrogely by se daly použít pro tkáňové inženýrství. Zabývám se jejich biokompatibilitou, jak jsou buňky schopny interagovat s takovým hydrogelem,“ popsala Českému rozhlasu Zlín.
Zlínští vědci vyvíjejí materiály, které by mohly nahradit lidské tkáně. Více si poslechněte v reportáži Romana Vernera
Laik si představí, že výsledkem bude něco, co vypadá jako lidská kůže, ale ono to má více podob. „Záleží na metodě přípravy. Materiál může být buď tekutý, který se podobá vodě, ale může být také pevný, hodně hutný,“ doplnila Káčerová.
A právě takové materiály by mohly pomoci při obnově některých tkání. „Umí pomoci buňkám chovat se tak, jak potřebujeme z pohledu hojení, to znamená, v podstatě jim dát správné instrukce, aby se chovaly tak, jak chceme,“ vysvětlil profesor Petr Humpolíček.
Vědci mluví i o opravě srdce. „V podstatě se snažíme najít vlastnosti materiálů, které buňkám dají správnou instrukci. Teoreticky to může vést k vývoji nové tkáně, nebo třeba k pomoci obnovit nějakou tkáň, která je poškozená,“ řekl Humpolíček.
Lepidlo na kosti i lék na popáleniny. Brněnští vědci si nechali patentovat jedinečný hydrogel
Číst článek
Na otázku, kdy by mohl být takový materiál, který by fungoval, k dispozici, odpověděl: „Nemám tuhle otázku rád, protože se pohybujeme v oblasti základního výzkumu, takže nedokážeme říct, kdy materiál bude hotový. Nicméně existují nejenom naše, ale studie i z jiných pracovišť v rámci světa, které takovéto materiály mají ve fázi testování na zvířatech a ukazují poměrně hezké výsledky z hlediska reakce organizmu. To znamená, že skutečna ta cesta může být zajímavá, může vést k nějakému finálnímu produktu.“
„Máme těch materiálů více. Snažíme se pracovat jednak s tím, že dokážeme upravovat různé povrchy, ať už jsou to povrchy na bázi kovů nebo různých polymerů a keramiky. Protože to, co buňky primárně zajímá, je povrch, s tím jsou v kontaktu, tak úpravou povrchu dokážeme materiálům dát nové vlastnosti. Pracujeme s hydrogely, pracujeme s kriogely, což jsou takové speciální materiály, které vznikají za teplot hluboko pod nulou, takže mají trochu unikátní vlastnosti,“ doplnil profesor Humpolíček.
Zlínští výzkumníci spolupracují na vývoji umělých tkání s Akademií věd nebo s vědci z Masarykovy univerzity v Brně.
