Pro rozhodnutí krajského soudu bylo podstatné, že pokud město v zastoupení radních či zastupitelů neodsouhlasilo navýšení ceny za práce při výstavbě mostu přes Labe, právní nárok firmě Hutní montáže Ostrava, potažmo firmě Witkowitz VHM, nevznikl.
Na společnost Witkowitz VHM totiž loni na podzim převedly Hutní montáže pohledávku ve výši 78 milionů korun za vícepráce i spolu s úroky ve výši 308 milionů korun.
„Soud došel k závěru, že nebylo prokázáno, že by za město uzavřely dohodu o změně díla osoby k tomu oprávněné. Proto jsme shledali nárok na doplatek změněné ceny díla neoprávněným a žalobu jsme v tomto rozsahu zamítli,“ uvedl soudce Krajského soudu v Ústí nad Labem Vladimír Beran.
Spor vznikl z toho, že Hutní montáže Ostrava měly Mariánský most dostavět a zprovoznit do konce roku 1997, ale stalo se tak až v červenci 1998. V pylonu se totiž objevily trhliny a voda podemlela podpěry mostní konstrukce.
Firma proto změnila projekt a na stavbu použila víc materiálu. Město ale odmítlo vícepráce proplatit s tím, že tato odchylka od smlouvy s ním nebyla projednána.
Na krajský soud se město Ústí nad Labem obrátilo poté, co ústecký okresní soud předloni v květnu rozhodl, že má firmě Hutní montáže za vícepráce zaplatit 78 milionů a za úroky 308 milionů korun. Původně přitom firma požadovala částku 178 milionů korun a k tomu 1,1 miliardy korun za úroky, které od roku 1998 k částce naběhly.
Firma podá dovolání
Spokojenost s konečným rozsudkem po letech soudních tahanic neskrýval právní zástupce města Lubomír Bejdl, který u sporu stál od samého počátku.
„Konečně jsme se dostali ke konci alespoň u této části. I když stále jsou u soudu další nároky,“ zhodnotil situaci po konci jednání. Město po celou dobu sporu trvalo na svém postoji, že peníze za vícepráce, které neschválilo, ani úroky nezaplatí.
Rozhodnutí krajského soudu je pravomocné. „Rozsudek mě nepřekvapil,“ uvedla právní zástupkyně společnosti Witkowitz VHM Iveta Nováková s tím, že podá dovolání k Nejvyššímu soudu.
Nováková přitom ještě před vynesením konečného verdiktu navrhla soudu tři varianty řešení sporu. Kromě požadavku zaplacení 78 milionů, tedy varianty, kterou soud projednával, také uzavření smíru, kdy by společnost Witkowitz stáhla žalobu a požadovala od města zaplacení 177 milionů korun rozložených do splátek na několik let.
„Je to nejmenší možná částka, kterou musíme jako dobří hospodáři požadovat,“ uvedla.
Ve třetí alternativě požadovala uznání dluhu městem ve výši 25 milionů, tedy částku, kterou v září v roce 1997 odsouhlasili i městští zastupitelé.
„Po celou dobu se snažím dosáhnout smíru. Ve hře jsou totiž nároky ve výši dvou set milionů a další soudní spory tak budou pokračovat další léta. Myslím si, že to není dobré ani pro jednu stranu,“ doplnila Nováková.
