Brabcova inspekce v rozkladu. Nejen kvůli Bečvě

Ředitel Erik Geuss má pozici přesto pevnou. Navzdory havárii na Bečvě, personální katastrofě na inspekci a dalším přehmatům jej ve funkci drží absolutní loajalita k ministrovi životního prostředí

Dění v České inspekci životního prostředí nebývá něčím, co by plnilo titulky novin. Možná by mělo. Instituce, na niž se aktuálně valí kritika za dosud neobjasněné a zjevně zpackané vyšetřování ekologické havárie na Bečvě z loňského září, je už delší dobu v personálním rozkladu. Hnutím ANO dosazený šéf Erik Geuss provedl čistky hned po svém nástupu a v likvidaci těch, kteří nejsou dostatečně loajální, pokračuje. Zmapovali jsme zatím poslední případ hromadného odchodu expertů, kteří na Geusse narazili – a neustáli to. Státní správa tak přišla o odborníky, kteří v zahraničí sklízeli ovace, ale doma něco, co nebezpečně zavání šikanou.

Zatímco novináři sepisují další svědectví, jak Česká inspekce životního prostředí pochybila v kauze Bečva – například když odmítla analyzovat vzorky odebrané bezprostředně po otravě řeky –, pozice jejího šéfa Erika Geusse zůstává pevná. A nic na tom nemění ani fakt, že se kontrolní instituce drolí. Zkraje roku přišla o klíčové odborníky, kteří si za dlouhodobou práci při odhalování pašeráků nosorožčích rohů nebo vzácných papoušků vydobyli uznání na mezinárodní úrovni.

Vedoucí oddělení CITES Pavla Říhová a celý její tým se rozhodli odejít, protože už nehodlali snášet opakované útoky, výtky a připomínky od vedení inspekce, která spadá do gesce ministra životního prostředí Richarda Brabce, nositele stranické legitimace hnutí ANO číslo dvě. „Už to dál opravdu nešlo,“ říká Říhová, kterou před pár lety dokonce přijal na audienci britský princ William.

„Jsme dost malá země a takových odborníků nemáme mnoho. Tím spíše bychom si neměli dovolit s nimi takto plýtvat,“ okomentoval odchod Říhové senátor Přemysl Rabas (nestr. za SEN 21), který je současně ředitelem Safari Parku Dvůr Králové a dlouholetým bojovníkem proti nelegálnímu obchodu se vzácnými druhy zvířat. „Skutečně to pokládám za vážný problém, práce inspekce se tím vrátí o desítky let nazpátek,“ dodal Rabas.

Vedení inspekce – aspoň oficiálně – si ale nic takového nepřipouští. „Velmi dobře si uvědomuji zásluhy paní Říhové v oblasti takzvaného wildlife crime, nicméně agenda CITES je podstatně širší a na inspekci se na ní přímo a nepřímo podílelo a podílí několik desítek inspektorů. Stejně tak tomu bude i po odchodu zmíněného týmu, inspekce problematiku agendy CITES zajistí,“ uvedl ředitel inspekce Erik Geuss.

Jeho pozice podle poznatků Neovlivní.cz zůstává pevná. Stojí za ním nejen dvojka ANO, ale i jednička, tedy premiér Andrej Babiš. Jehož chemičku hned na začátku vyšetřování Geuss vyvinil z otravy Bečvy.

Tygři i papoušci

Tým Pavly Říhové má za sebou mnoho významných úspěchů. Například v létě 2018 asi dvě stovky celníků, policistů a lidí z České inspekce životního prostředí provedly rozsáhlou razii na několika místech republiky a zatkly organizovanou skupinu, která nelegálně zabíjela tygry a obchodovala s částmi jejich těl. Na odhalení pachatelů se podílela rovněž Pavla Říhová a její tým z CITES.

V roce 2010 se uskutečnila operace Lora, zaměřená na nelegální obchod s mimořádně vzácnými papoušky. Šlo o největší akci svého druhu v historii republiky, při níž zasahoval největší počet lidí z inspekce, a domovní prohlídky se uskutečnily na dvanácti místech. Zabavení arové Learovi posléze skončili v pražské zoologické zahradě. Tým celníků a lidí okolo Pavly Říhové tenkrát dostal mezinárodní ocenění.

Nebylo to poslední takové uznání. Před několika lety ocenil profesionální práci českých inspektorů z CITES při rozkrývání nelegálního obchodu s rohy chráněných nosorožců dokument Mezinárodní iniciativy proti světovému organizovanému zločinu (The Global Initiative against transnational organized crime). Zpráva s názvem Tipping point (Bod zvratu) představená na podzim 2016 v Ženevě věnovala celou kapitolu práci českých inspektorů v rámci operací Osseus a Rhino, při nichž v letech 2011 až 2014 společně s celníky a policisty rozkryli mezinárodní gangy obchodující s nosorožčími rohy.

Co je CITES

Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES) byla sjednána v roce 1973 ve Washingtonu.

Jejím cílem je ochrana ohrožených druhů živočichů a rostlin před hrozbou vyhubení v přírodě kvůli nadměrnému využívání pro komerční účely.

Úmluva reguluje zejména obchod s exempláři ohrožených druhů získaných z volné přírody, kontroluje však i obchod s živočichy odchovanými v zajetí nebo člověkem vypěstovanými rostlinami druhů, které jsou v přírodě ohroženy.

Vláda přitom považuje nelegální obchod s ohroženými druhy za závažný a před rokem kvůli tomu přijala speciální akční plán. Významná část upytlačených trofejí míří do Asie, kde slouží k výrobě tradiční medicíny – byť například nosorožčí kly prokazatelně nemají žádné léčebné účinky. „Nelegální obchod s ohroženými druhy se sice v Česku daří poměrně úspěšně odhalovat, není ale pochyb o tom, že Česká republika je stále významnou zemí z hlediska nelegálního obchodu s ohroženými druhy zvířat i rostlin, a to jako země cílová i jako země tranzitní,“ uvedlo v lednu 2020 ministerstvo životního prostředí.

Inspektoři, s nimiž jsme pod slibem zachování anonymity hovořili, nesdílejí názor svého vedení, že práce týmu Pavly Říhové se bez problému nahradí jinými lidmi. „To, co vytvořila a dělala ona, tady jen tak nikdo neumí. Jen mezinárodní vazby se budují roky,“ shodují se oslovení zaměstnanci inspekce.

Absolutní loajálnost

Pavla Říhová podle všeho doplatila na to, že byla příliš úspěšná a veřejně známá. To je podle řadových pracovníků něčím, co je pod novým vedením inspekce po nástupu ředitele Erika Geusse do čela úřadu na konci roku 2014 prakticky zakázáno. „Vyžaduje absolutní loajálnost, lidé s vlastním názorem nemají nárok, ideálem je poslušný úředník bez vlastní iniciativy,“ řekl jeden z nejmenovaných inspektorů.

„Ukázal se jako člověk, který nesnáší lidi, kteří by ho mohli převyšovat a byli více vidět než on,“ tvrdí rovněž Ladislav Miko, který v 90. letech pracoval na inspekci jako zástupce ředitele.

Odchod Říhové ho mrzí o to více, že to byl právě on, kdo oddělení CITES zakládal a Pavlu Říhovou vybral do jejího čela. „Ukázalo se, že to tehdy byla dobrá volba,“ dodal. Miko byl rovněž několik let náměstkem ministra životního prostředí, a v roce 2009 dokonce krátce ministrem v úřednické vládě Jana Fischera. Roky působil i ve významných funkcích v Evropské komisi v Bruselu a dlouhodobě je uznávaným ekologickým expertem s mezinárodním přehledem. „Za to, co Pavla Říhová dokázala, by jí například ve Spojených státech udělili státní vyznamenání,“ tvrdí Miko.

Dodal, že už delší dobu sledoval různé „šťouchance“ ze strany vedení inspekce vůči Říhové. „K jejímu odchodu se schylovalo už několikrát,“ konstatuje Miko, podle něhož se teď inspekce dostává do druhořadého postavení. „To, že Pavla nakonec odešla, je jako roztavení korunovačních klenotů; jako kdyby vědecká instituce vyloučila ze svého středu nejlepšího pracovníka. Fungující věci by se prostě neměly takhle ničit. Je to nesmírná škoda.“

Sama Říhová uvádí, že tlak směrem od vedení se stupňoval posledních několik let. „Panu řediteli Geussovi prostě vadilo, že jsme moc vidět, vyčnívali jsme a to se v inspekci nesmí,“ říká Říhová.

Uvedla, že problém byl například to, když při známé kauze s nelegálním zabíjením tygrů v roce 2018 chtěli novináři mluvit s ní, protože byla přímo na místě činu, a nikoli s ředitelem Geussem. „Zatímco kolegové z celní správy a policie dostali od svých nadřízených pochvalu, u nás to skončilo tak, že nám odebrali tabulkové místo – práci šesti lidí jsme museli zvládnout v pěti,“ vzpomíná Říhová. Její oddělení nedostávalo odměny, nebo jim byly významně kráceny, neustále se objevovaly různé slovní výtky.

Například za to, že si ve volném čase v jihlavské zoo ťukla skleničkou šampaňského při křtu indonéského prasete. „Prý jsem tím kvůli alkoholu poškodila dobré jméno inspekce. Akce se přitom konala v sobotu odpoledne a jihlavská zahrada je navíc oficiálním záchranným centrem ministerstva životního prostředí,“ říká Říhová. Do problémů se dostala i poté, co v jedné odborné publikaci, kterou připravila, nebylo uvedeno ředitelovo jméno. Když měla zablokovaná záda a požádala o částečný home office, nadřízený jí následně nepodepsal služební zahraniční cestu, byť byla hrazená z evropských peněz.

Pokud Říhová upozornila na nějaký problém, na její e-maily obvykle nikdo nereagoval. „Neustále na nás převáděli různou administrativu a výkaznictví, takže jsme na skutečnou práci měli čím dál méně času,“ konstatuje Říhová. Dodala, že jí nadřízení dokonce sledovali osobní stránky na Facebooku a dostávala upozornění, co smí a nesmí dělat.

Když se na podzim 2018 konala v Londýně u příležitosti zasedání expertní skupiny Interpol pro wildlife crime soukromá audience u britského prince Williama, byla v nevelké skupince pozvaných lidí z celého světa jako jediná Evropanka také Pavla Říhová. „Brala jsem to jako ocenění naší práce. Ministra Brabce to velmi potěšilo, ale od nadřízených z inspekce jsem dostala vynadáno, že jsem o audienci dostatečně rychle neinformovala. Přitom jsem deset minut po skončení akce posílala mail do ředitelovy kanceláře,“ vzpomíná Říhová.

Podobných „prohřešků“ bylo více. „Bylo to opravdu čím dál horší. Už to zavánělo šikanou na pracovišti,“ říká jeden z jejích bývalých kolegů.

Proti tomu se ohradilo vedení České inspekce životního prostředí. „Co se týká údajné šikany, jde o velmi závažné nařčení,“ sdělila mluvčí inspekce Radka Nastoupilová. „Zaměstnanec ve služebním poměru má právo podle služebního zákona (zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě § 79, odst. 2, písmeno h) podat písemnou stížnost proti nevhodnému chování úředních osob. To se však nestalo. Ke dnešnímu dni neeviduje ČIŽP žádnou takovou stížnost. Řešení pracovněprávních vztahů zaměstnanců se zaměstnavatelem se řídí služebním zákonem, kde jsou přesně dané postupy, které je nutno dodržet.“

Brabcův zásah

Ke sporům se ředitel Erik Geuss vyjádřil jen obecně: „Věc rozhodně není černobílá, k práci týmu pod vedením paní Říhové jsem měl své výhrady, detaily z pracovněprávních vztahů a interní komunikace ale rozhodně nebudu ventilovat do médií. Chtěl jsem určité změny, bohužel jsme nenašli společnou řeč.“

Situace v inspekci se vyhrotila loni v létě, kdy se vedení inspekce rozhodlo pro reorganizaci, čímž by samostatné oddělení CITES fakticky zaniklo. S tím Pavla Říhová nesouhlasila. Obávala se, že by to byl jen dílčí krok k úplnému zrušení. „Autonomie je pro tuto práci skutečně důležitá,“ potvrzuje i Ladislav Miko, který CITES v inspekci zakládal.

Na podzim se do sporu vložil ministr životního prostředí Richard Brabec. Reorganizaci zastavil. Lidé z týmu Pavly Říhové však už byli rozhodnutí odejít. Svým nadřízeným už nevěřili. Atmosféra na inspekci po této události navíc ještě více zhoustla.

Výpověď nakonec podalo všech pět pracovníků CITES. „Inspekce v odchodu Pavly Říhové ztrácí uznávanou odbornici na oblast kriminality chráněných druhů, její rozhodnutí však respektuje, stejně tak i rozhodnutí dalších zaměstnanců,“ zní oficiální stanovisko inspekce.

Ministr Brabec aspoň nabídl Pavle Říhové další spolupráci. „S odcházejícími pracovníky diskutoval ministr Brabec možnost budoucí spolupráce ve specializovaných otázkách wildlife crime, tedy kriminality spojené s chráněnými druhy, neboť právě to je ta část CITES agendy, ve které jsou pracovníci mimořádně úspěšní, zdatní, a o jejich odborné i prezentační schopnosti nechce resort přijít,“ uvedlo tiskové oddělení ministerstva.

Říhová přitom není jedinou výraznou osobností, která inspekci za působení Erika Geusse opustila. Nedlouho, pouhé dva měsíce po svém nástupu do čela ČIŽP v prosinci 2014 Geuss odvolal polovinu všech vedoucích oblastních inspektorátů. Mezi nimi rovněž ceněnou ředitelku ústecké pobočky inspekce Janu Moravcovou.

„Během dvou měsíců jsem se detailně seznámil s fungováním inspekce a osobně navštívil všechny oblastní inspektoráty. Už při svém nástupu do funkce jsem řekl, že bych byl rád, aby byla tato organizace na všech stupních řízena manažersky a zaměřila se více na kvalitu a zefektivnění výkonu,“ stojí v tiskové zprávě úřadu vyjádření Geusse.

Jak detailní obeznámení během tak krátké doby vypadalo, popsala tehdy v rozhovoru pro deník Referendum odvolaná ředitelka Moravcová: „Výkon činnosti jednotlivých inspektorátů nijak hodnocen nebyl. Pouze jsme se dozvěděli, že si pan ředitel hodlá vytvořit manažerský tým, který uvede pod zákon o státní službě, a my že do něj patřit nebudeme. Nikomu z nás v tu chvíli nebyla nabídnuta jiná pracovní pozice, pouze jsme byli vyzváni, abychom v termínu do 24. února předali agendu související s výkonem své funkce.“

Odchodů pak přibývalo. Z pražské centrály inspekce zase odešla uznávaná ekologická právnička Jitka Jelínková a po ní postupně celé právní oddělení.

Odporná práce

Pavla Říhová se svým týmem zamířila na Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy, kde se nadále věnuje nelegálnímu obchodu s chráněnými druhy, i když kontrolní činnost už dělat nebude. To je v kompetenci České inspekce životního prostředí. „V oboru ale zůstáváme, budeme se věnovat odborným věcem, třeba teď chystáme spolu s ministerstvem vnitra seminář, na který se přihlásilo už více než dvě stě policistů, celníků, státních zástupců, ale také lidí z inspekce,“ konstatuje Říhová.

Na otázku, jestli jejím odchodem neutrpí kontrolní činnost inspekce, ministerstvo životního prostředí odpovědělo: „Je odpovědností ředitele České inspekce životního prostředí, aby celou agendu CITES a její plnění zajistil.“

Vedení inspekce už našlo za Říhovou náhradu. „Na základě výběrového řízení byl ke konci roku 2020 vybrán a jmenován do funkce vedoucího oddělení mezinárodní ochrany biodiverzity a CITES RNDr. Ph.D. Jindřich Novák. Doktor Novák je dlouholetým zaměstnancem ČIŽP, v různých funkcích zde působí od roku 2007. V oblasti ochrany přírody včetně agend CITES zastával jak pozice inspektorské, tak vedoucí, činnost útvarů ochrany přírody, CITES a ochrany lesa řídil i z pozice náměstka ředitele,“ uvedla mluvčí inspekce Radka Nastoupilová.

Jmenování Nováka je do značné míry překvapením. Novák byl totiž vedle jiných zájemců před šesti lety Geussovým soupeřem ve výběrovém řízení na nového ředitele České inspekce životního prostředí. Nakonec se jím stal právě Geuss. Jenže podle tehdejšího nejvyššího státního úředníka Jana Postráneckého se tak stalo v rozporu se služebním zákonem. Spor nakonec řešil soud, přičemž jednu z žalob podal i Novák. Rozsudek ale nakonec Geusse ve funkci potvrdil.

Novák posléze skončil coby vedoucí oddělení ochrany přírody pražského pracoviště ČIŽP a stal se řadovým inspektorem v centrále inspekce. Podle zákulisních informací se tím Geuss svému konkurentu pomstil, což Geuss pochopitelně popírá.

Vedení inspekce sice oficiálně tvrdí, že na místo po Pavle Říhové vyhlásilo výběrové řízení, ale podle informací zevnitř úřadu ho přímo nabídlo právě Novákovi. „Může to být z Geussovy strany past. Za pár měsíců řekne, že Novák novou funkci nezvládá, a pak se ho definitivně zbaví,“ tvrdí jeden zdroj z inspekce. Podle jiné verze potřeboval Geuss jako náhradu po úspěšné a renomované Pavle Říhové někoho zkušeného, aby umlčel případné kritiky. Možné jsou ale i obě varianty. Ukáže se časem.

Zpackané vyšetřování havárie na Bečvě

Lidé, kteří dlouhodobě znají ředitele České inspekce životního prostředí Erika Geusse, tvrdí, že jednou z jeho nejvýraznějších pracovních vlastností je hyperloajálnost ke svým nadřízeným. Jeho maxivstřícnost prý vede až k tomu, že dělá to, co si myslí, že by si jeho šéfové mohli přát.

A právě tato Geussova vlastnost teď mohla citelně poškodit ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) v kauze otrávené Bečvy. Byla to právě inspekce, která bezprostředně po havárii oznámila, že chemička DEZA z koncernu Agrofert řeku neotrávila, i když se to v tu chvíli nedalo vyloučit. Brabec pak i na základě této informace tvrdil, že chemička je nevinná. „Firmu DEZA jako původce znečištění už dříve vyloučily policie i ČIŽP,“ napsal Brabec na Twitter. Starostové a nezávislí (STAN) posléze vyzvali Brabce k rezignaci.

Do Brabcových rukou pak na konci ledna putovala výzva zastupitelů města Valašské Meziříčí k odvolání Erika Geusse z funkce. Právě kvůli zbabranému vyšetřování.

Podle zákulisních informací je však jeho pozice velmi pevná, ochrannou ruku nad ním drží i premiér Andrej Babiš. „Když byl přitom před lety ministrem životního prostředí lidovec Libor Ambrozek, byl Geuss jeho náměstkem. Ale ve funkci skončil pro neschopnost,“ připomíná dlouholetý zaměstnanec ministerstva, který zažil několik ministrů.

Na inspekci pod Geussovým vedením se nyní valí kritika opozičních politiků, místních rybářů nebo některých chemiků, že nezvládla vyšetřování havárie na Bečvě, která se stala 20. září, a dodnes není známo, kdo zavinil smrt čtyřiceti tun ryb. Chemik Ivan Holoubek z Masarykovy univerzity, který právě pro Českou inspekci životního prostředí vyhodnocuje vzorky odebrané po havárii, kritizuje, že nemá dostatek vhodného materiálu. Potřebné vzorky totiž byly odebrány až čtyři dny po havárii.

„Pro mě je zásadní, když k něčemu podobnému dojde, odebrat vzorky na potenciálním zdroji znečištění. Vypadá to, že nic takového se tam bezprostředně po havárii nedělo. Ať se na mě nikdo nezlobí, to je totální diletantství,“ řekl Holoubek v rozhovoru pro Seznam Zprávy. Podle něho tak bude velmi obtížné viníka najít a usvědčit. Profesor Tomáš Randák z Jihočeské univerzity se v pořadu Reportéři ČT vyjádřil obdobně. „Z těch prvních hodin po zjištění havárie vzorky prakticky chybí,“ řekl Randák.

Asi půl hodiny po havárii ale odebrali vzorky vody i mrtvých ryb místní rybáři. Předseda Českého rybářského svazu v Hustopečích nad Bečvou Stanislav Pernický podle serveru Ekolist.cz uvedl, že PET lahve s vodou i ryby v igelitové tašce předali odboru životního prostředí v Hranicích, který je následně dal zástupcům České inspekce životního prostředí.

Ředitel inspekce Geuss uvedl, že vzorky byly nepoužitelné. „Nebyly nijak popsané, zapečetěné. Nebyly uchované v chladu a ani k nim nebyly žádné další informace. S ohledem na nedůvěryhodnost takových vzorků, které byly navíc inspektorovi nabídnuty zprostředkovaně, rozhodl, po konzultaci s laboratoří, že takové ‚neověřené‘ vzorky nepřevezme,“ řekl Geuss Seznam Zprávám.

Podle už citovaných chemiků ale nebyl důvod takové vzorky ze šetření vyloučit. Opoziční poslanci proto chtějí ve sněmovně vytvořit speciální vyšetřovací komisi. Podle místopředsedy STAN Petra Gazdíka jde o fatální selhání České inspekce životního prostředí a její ředitel Erik Geuss by měl okamžitě rezignovat. Geuss k tomu nevidí důvod, inspekce podle něj po havárii postupovala profesionálně a podle předpisů. „Jako ředitel úřadu podléhající služebnímu zákonu nevidím věcný ani formální důvod k rezignaci na základě prohlášení politických představitelů, kteří případ neznají. A v současné chvíli ani s ohledem na dosud neuzavřené kontroly a probíhající trestní řízení znát nemohou,“ uvedl Geuss.

Havárie dodnes nebyla vyšetřena, viník stále uniká.

Zdroj náhledové foto: Neovlivní.cz/Radim Beznoska