Porosteme, věří v liberecké zoo. K zebře a paviánovi přibudou další mladí

Hned v prvním výběhu si můžeme prohlédnout jubilejní stou zebru, která přišla na svět loni na Boží hod. 14 dní nato se narodila i stá první pruhovaná fešanda. To jsou zatím nejčerstvější přírůstky liberecké zahrady. K dalšímu omlazení se schyluje, narodí se kozy šrouborohé, nahuři modří, možná i sob, nějaká ta surikata nebo pavián, na vejcích sedí samice orlosupa bradatého. Ani malé zebry, ani březí samice kopytníků, ani hnízdící dravce ale ještě nemohli vidět návštěvníci. Zařízení je kvůli epidemii koronaviru už víc než 200 dní zavřené. Na jednom dni tratí na vstupném, ale i na příjmech za občerstvení nebo suvenýry desítky až statisíce korun.

Stopli knihu o zoo

Zoo je ročně zvyklá hospodařit se 130 miliony korun, zhruba polovinu jí přispívá město, zbytek je na ní. Loni skončila 13 milionů v mínusu. Část ztrát pokryl zřizovatel s Libereckým krajem, dílem podporovatelé, jejichž počet loni vzrostl na trojnásobek. Zoo musela sáhnout do všech rezerv a pozastavit cokoli zbytného jako vydání knihy ke 115 letům její existence. V letošním roce tratí na příjmech už další 4 miliony.

Sociálnější opice ťukají na sklo a předvádějí se před novinářskou návštěvou. „Je vidět, že jim chybějí lidé,“ směje se mluvčí zoo Barbara Tesařová. „Skupina paviánů se zabaví sama, nové, prosincové mládě zaměstná celou tlupu. Ale šimpanzům rozptýlení chybí,“ potvrzuje ošetřovatelka Soňa Drápalíková. S tím, že teď už opice naštěstí můžou do venkovního výběhu, kde mají víc zábavy. Blíž k ohradě jdou i osli somálští či sambaři skvrnití, kteří jsou normálně schovaní a jsou rádi, že mají klid. Aby se zvířata nenudila, ošetřovatelé řadě z nich připravují hračky, které jim mají připomínat divokou přírodu, rozhýbat je a donutit přemýšlet. Většina z nich je spojena s krmením. Například sloni mají obrovskou kouli, do které ošetřovatelé schovávají granulky.

Zoo Liberec v březnu 2021

Jsme natěšení na vyhlášené bílé tygry, jak se ale dozvídáme, zoo s nimi brzy skončí. V současnosti je tu už jenom poslední samice. Jak vysvětluje Tesařová, chov raritních, uměle vyšlechtěných zvířat s mnoha zdravotními komplikacemi se neslučuje s posláním dnešních zoo, která mají chránit ohrožená zvířata.

Pokud by se zahradě nepodařilo vybalancovat červená čísla, do nichž s prodlužovaným uzavřením dál padá, má připravené černé scénáře: nejprve omezování některých aktivit – jako například záchranářské projekty v cizině. Dále propouštění zaměstnanců. A nakonec i omezování chovů. Zvířata by nabídli spřízněným institucím v Evropě, kde jsou zoo přes celosvětově špatnou ekonomickou situaci zatím v lepší finanční kondici. Na to ale snad už nedojde. Vláda minulý týden všem českým zoologickým přislíbila mimořádnou pomoc, rozdělí si mezi sebou 50 milionů. V plném proudu je také jednání o změně zřizovatele, od které si v zoo hodně slibují.

Chystá se směna

Zoologickou, případně i s botanickou zahradou si má vyměnit Liberec s Libereckým krajem za dva jeho domovy pro seniory. „To by nám mohlo pomoct k rychlejšímu rozvoji,“ vysvětluje Tesařová. Město má v porovnání s jinými krajskými metropolemi na hrbu víc mandatorních výdajů, stará se nejen o dvě rozlehlé zahrady a provoz dopravního podniku s tramvajovým provozem, ale i o dvě divadla. Navíc je Liberec stále zadlužený po mistrovství světa v klasickém lyžování v roce 2009. A mnohé z aktivit pro občany, jako je právě zoo, má význam i nadregionální. To vše vede k tomu, že všem svým organizacím město nemůže zajistit rozvoj tak nutný v dnešní dynamické době. Rozmach už je nejen vize, ale i nutnost. Po hloubkové kontrole evropskými komisaři si na rozdíl od ústecké zoo ta liberecká sice udržela členství v prestižní asociaci EAZA, dostala ovšem jen pár let na zvětšení a modernizaci výběhů. Naštěstí je kam se posouvat. Od městských lesů dostala zahrada nedávno 12 hektarů pozemků, kam plánuje přemístit část chovů.