Evropská komise vydala strategii, která má podpořit začlenění lidí s postižením do společnosti. Ti se stále potýkají se značnými překážkami, například při hledání zaměstnání. Europoslanci navíc přijali rezoluci, ve které vyzývají k zavedení kvót pro osoby s postižením na pracovním trhu.
Nějakou formou postižení trpí v Evropské unii zhruba čtvrtina osob. Zatímco zaměstnanost osob bez postižení dosahuje 78 procent, u lidí se zdravotním postižením je to 50,8 procenta. Ti jsou také méně aktivní ve veřejném životě. Neaktivních osob se zdravotním postižením je 37,6 procenta, zatímco u osob bez zdravotního postižení je to o 20 procentních bodů méně. Více než 28 procent lidí s postižením je navíc ohroženo chudobou a sociálním vyloučením.
Unie proto chce, aby měly osoby se zdravotním postižením v Evropě rovné příležitosti a rovný přístup k účasti ve společnosti, demokratickém procesu a ekonomice a nadále se nesetkávaly s diskriminací, již čelí přibližně 52 procent z nich. „Takové podmínky musíme zajistit všem občanům, aby měli možnost rozvoje a životního naplnění,“ dodala eurokomisařka pro rovnost Helena Dalliová.
EU má jít příkladem
Evropský parlament v březnu přijal rezoluci ke směrnici o rovném zacházení v zaměstnání. Nezaměstnanost osob se zdravotním postižením v Evropské unii dosahuje 17,1 procenta, zatímco v případě běžné populace to je o sedm procentních bodů méně. Pouze 20,7 procenta lidí s postižením pracuje na plný úvazek. Europoslanci tak tlačí na jejich zapojení do běžného pracovního trhu a vyzvali k aktualizaci směrnice o rovném zacházení v zaměstnání tak, aby odpovídala Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením.
Europarlament také vyzval Evropskou komisi a členské státy, aby zvážily zavedení zaměstnaneckých kvót pro lidi se zdravotním postižením. Chráněné dílny, ve kterých osoby s postižením často najdou uplatnění, by neměly být podle evropských zákonodárců jedinou pracovní příležitostí. Lidé s postižením by v nich mohli působit pouze po nějakou dobu a následně získat stejná práva jako ostatní pracovníci na evropském trhu práce. Zaměstnavatelům, kteří začleňování aktivně podporují a zaměstnávají osoby s postižením by měla být podle europoslanců poskytnuta finanční podpora, a to například skrze daňové pobídky.
Komise si na směrnici o rovném zacházení v zaměstnání posvítí ještě letos. Podívá se blíže na to, jak ji členské státy provádí do praxe a zda je taková úprava pro zlepšení situace lidí s postižením na evropském pracovním trhu dostačující. Pokud to bude potřeba, Komise navrhne novou právní úpravu, která na směrnici naváže. Soustředit by se měla zejména na posílení úlohy orgánů, které se věnují problematice rovného zacházení.
Strategie Komise se soustředí také přímo na pracovní příležitosti v institucích a orgánech Evropské unie. Podle dokumentu je cílem Komise „jít příkladem“, proto by unijní orgány měly osobám s postižením poskytnout vhodné zázemí a rovné příležitosti.
„Komise má v úmyslu dělat změny přímo v oblastech, které jsou velmi praktické a zaměstnávat lidi s postižením v institucích a agenturách EU nebo zavést inkluzi v evropských školách,“ okomentoval nový plán Komise ředitel organizace Inclusion Europe Milan Šveřepa.
„Nesmírně oceňuji, že Komise poskytla informace o strategii rovnou ve snadném čtení (strategie je dostupná ve verzi přizpůsobené osobám se zdravotním postižením – pozn. red.). To rozhodně není obvyklé ani na unijní, ani na národní úrovni. Doufám, že tento příklad bude mít mnoho následovníků,“ dodal.
Jeden průkaz pro celou EU
Evropští poslanci v rezoluci mimo jiné doporučili, aby v rámci EU došlo ke sjednocení definice pro zdravotní postižení a členské státy tento status u osob s postižením vzájemně uznávaly.
Pokrok v této oblasti mohou Evropané očekávat v roce 2023, kdy chce Komise navrhnout evropský průkaz osob se zdravotním postižením, který by platil pro celou EU, a usnadnil tak lidem se zdravotním postižením mobilitu v rámci Unie, která je jednou ze svobod evropského trhu. To považuje česká europoslankyně Radka Maxová (S&D), která se problematice osob s postižením dlouhodobě věnuje, za zásadní krok vpřed.
Do roku 2024 chce pak unijní exekutiva vydat rámec pro zkvalitnění péče a služeb pro osoby s postižením, který by měl členským státům poskytnout vodítka, jak péči a služby o tyto osoby ještě zlepšit. Cílem tohoto rámce je také zvýšit atraktivitu pracovních míst v těchto službách. Zaměstnanci pečující o lidi s postižením by si ale podle europoslankyně Maxové zasloužili ještě větší podporu.
„Závazek vytvořit do roku 2024 rámec pro zajištění kvality sociálních služeb pro lidi se zdravotním postižením oceňuji, strategie ale podle mě nevěnuje dostatečnou pozornost pečovatelům, včetně těch neformálních. Ti v Unii zajišťují 80 procent dlouhodobé péče. Jejich práce je extrémně náročná a promítá se do celého jejich života. Zaslouží si proto co největší podporu,“ sdělila redakci.
https://twitter.com/MaxovaRadka/status/1367547098061750275
Sdílení dobré praxe
Šveřepa ovšem upozornil, že konkrétní výsledky budou záležet na roli členských států. „Čert bude pochopitelně vězet v provádění opatření do praxe. Bude velmi záležet na praktickém provedení spolupráce s členskými státy, neboť značná část sociálních témat spadá do jejich přímé kompetence a EU má spíše poradní hlas,“ vysvětlil.
https://twitter.com/misver/status/1367092728081883137
Podobně jako v ostatních politikách členské státy mají vytvořit vlastní vnitrostátní strategie na podporu osob se zdravotním postižením a Komise je vyzvala, aby přišly s „ambiciózními“ dokumenty.
Ještě letos by měla vzniknout speciální platforma, která spojí vnitrostátní kontaktní místa Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, organizace osob se zdravotním postižením a unijní exekutivu. Tato platforma by měla pomoci v provádění strategií členských států do praxe a sloužit jako fórum pro výměnu informací, zkušeností a dobré praxe.