Krysy jsou v Praze vzácné, zato potkanů tu jsou miliony. Během deratizace bude položeno přes 13 tun nástrah

Start deratizace by byl při teplejším počasí možný už v polovině března, ale kvůli studenějšímu období se začne až na začátku dubna. Pokládání nástrah potrvá tradičně do konce října. Povinnost hubit škodlivé hlodavce je stanovená zákonem o ochraně veřejného zdraví.

Nejvíce finančních prostředků z balíku 3,7 milionu korun „spolkne“ povrchová deratizace. Ta bude stát skoro tři miliony korun. Zbytek půjde na položení nástrah do kanalizační a stokové sítě.  

„Tradičně začínáme v historickém centru na území Prahy 1. Deratizátoři se nejdříve objeví na Novém Městě, na Těšnově, v Rytířské ulici a v okolí Národní třídy. Následně se přesunou do další lokalit vytipovaných jako rizikové,“ informoval Tomáš Mrázek, tiskový mluvčí společnosti Pražské vodovody a kanalizace (PVK), která deratizaci každoročně provádí.  

Celý červenec a druhá polovina října budou věnované kontrolám lokalit se zvýšeným výskytem a ošetření míst podle dodatečných požadavků Hygienické stanice a Odboru životního prostředí magistrátu.

Přichystáno je zhruba 3,5 tisíc kilogramů nástrah, kterými se ošetří 13,5 tisíc kanalizačních vstupů. Deratizace tradičně odstartuje v první městské části. „Jako první přijde na řadu Nové Město a okolí Těšnova. Následně se deratizátoři objeví v dalších rizikových lokalitách,“ pokračoval Mrázek.

Deratizátoři letos ošetří 13,5 tisíce kanalizačních vstupů. Na každý z nich připadne zhruba jeden kilogram návnady. „Naprosto bez obav o své mazlíčky mohou být pejskaři. Naši pracovníci totiž ukládají návnady přímo do kanalizační stoky, nikoli na povrch,“ zdůraznil Mrázek.

Potkani neustále migrují, proto deratizéři umísťují návnady vždy na větší plochu. Místa, kde jsou nástrahy položeny, jsou vždy vyznačena varovnými cedulemi.

Pražská kanalizační síť je domovem zhruba pěti milionů potkanů. Na jednoho obyvatele hlavního města připadají podle hrubých odhadů zhruba čtyři až pět potkanů. Pravidelnou deratizací kanalizace se daří udržovat počet těchto zvířat na přiměřené úrovni. 

„Cyklicky prováděné deratizace představují pozitivní přínos pro udržení přípustné populace hlodavců, především potkanů,“ potvrdil mluvčí Hygienické stanice hlavního města Prahy Zbyněk Boublík. 

Mnoho potkanů je také na povrchu okolo popelnic a v neošetřované zeleni, kam obyvatelé vyhazují odpadky. Rovněž zvýšený stavební ruch vyhání potkany z kanalizace na povrch. Dalšími problémovými místy jsou lokality obývané lidmi bez domova.

Potkani se rychle rozmnožují – za rok může mít jeden pár desítky mláďat. K hubení potkanů se v Praze používají nástrahy vhodné do vlhkého prostředí. Ty obsahují například pekařské drobky, šrot, kukuřici, čokoládu, tuk a přípravek na ředění krve.

Když potkan byť jen malou část nástrah sežere, do dvou dní se mu udělá zle, začne mu řídnout krev a pomalu zemře na vnitřní krvácení. Odpadá tak problém se sběrem mrtvých potkanů, protože ti se rozloží v norách, případně je ze stokové sítě voda odplaví do čistírny odpadních vod.

Lidé si často pletou potkany s krysami. Oba hlodavci jsou si na první pohled podobní. Krysa je menší než potkan, má štíhlejší tělo a delší ocas. Potkan oplývá spíše robustnější stavbou těla. Krysa má špičatý čenich, uši má větší v poměru k hlavě než potkan a jsou téměř holé. Oči má větší. 

Zbarvení krysy bývá více do černa, zatímco potkan je spíše šedohnědý až hnědý. Krysa si libuje na suchých místech, vody se děsí. Potkan navštěvuje vlhká nebo mokrá místa. Krysa obecně vrhne sedm mláďat najednou, potkan vrhne třikrát až pětkrát za rok devět až dvacet mláďat. Krysy jsou v Česku poměrně vzácné.