Aston Martin A3: Prototyp sporťáku z roku 1921 je dnes nejstarším vozem značky
Nejstarší Aston Martin slaví století. Jde navíc o teprve třetí postavené auto s tímhle jménem, jeho předchůdci se dnešních dnů nedožili.
Robert Bamford s Lionelem Martinem založili první společnost už v roce 1912. Firma Bamford & Martin prodávala automobily Singer, GWK a Calthorpe. První vlastními silami společně postavený měl podvozek Isotta Fraschini ročníku 1908 a sotva litrový motor Coventry-Simplex (později slavný Coventry Climax). Nejednalo se tedy o zcela vlastní konstrukci, ale „co dílna dala“. Proto se také jmenovalo „The Hybrid“. Dosahovalo rychlosti 100 mil v hodině, tedy 113 km/h.
Lionel Martin byl také automobilovým závodníkem a po úspěchu s upraveným Singerem 10 ve vrchařském klání u Aston Clintonu v dubnu 1914 vozy dostaly značku Aston Martin. Plánovanou produkci v Kensingtonu však přesně o rok později přerušila válka, vznikl jen jeden další exemplář. Říkalo se mu Coal Scuttle (uhlák).
Číslo 3
Martin s Bamfordem získali další peníze od bohatého hraběte Louise Zborowskiho a mohli se věnovat stavbě závodních aut a překonávat světové rychlostní rekordy v Brooklands. Z této doby pochází i prototyp A3, v současnosti nejstarší dochovaný aston na světě a třetí vůz vůbec, který oba zakladatelé postavili a také jej sami testovali. Neví se, zda měl nějakou přezdívku, ale pravděpodobně ano. Jména vymýšlela Martinova manželka Kate.
Slaví tedy celé století od svého zrození. Pod kapotu dostal čtyřválec typu A s postranními ventily (SV), zdvihovým objemem 1486 cm3. V pramenech je uváděn skromný výkon 8 kW, tedy 11 koní, Ale pozor, šlo o koně daňové. Ve skutečnosti dávala pohonná jednotka takřka 30 kW, něco málo přes 40,5 koně. O palivo se staral jediný karburátor SU. Startér už byl elektrický a přímo řazená převodovka čtyřrychlostní.
Rekordman
Lehounké auto upalovalo na slavné dráze s vysokými klopenými zatáčkami průměrem 136 km/h na vzdálenost 100 mil, tedy našich takřka 161 kilometrů. Letmý kilometr proťalo v tempu 138 km/h. Ano, před celým stoletím. Kromě něj se zrodily ještě dva další prototypy včetně „králíčka“, přezdívku Bunny vymyslela znovu Kate Martin. Motor odvodil konstruktér Hamilton Victor Robb z vlastní jednotky Coventry-Simplex 1389 cm3, která poháněla první aston z roku 1915. Rám nesl značku Rubery-Owen, podlaha byla z borovicového dřeva. Na přední brzdy mohl řidič zapomenout, bubny byly jen vzadu.
Grand Prix
Hrabě Zborowski byl přihlášen do Velké ceny ACF 1922 ve Štrasburku, která se jela 16. července. Na start se postavil spolu s týmovým kolegou Clivem Gallopem. V konkurenci značek Fiat, Bugatti, Ballot a Rolland-Pilain však Aston Martin neuspěl, oba vozy závod o délce přes 800 kilometrů nevydržely. Zborowskimu se porouchal motor už po devatenácti okruzích ze 60, Gallopův dodýchal po polovině ujeté vzdálenosti.
Vznikly celkem tři závodní astony se šestnáctiventilovými dvouvačkovými motory: 1914 (The Green Pea – zelený hrášek), rekordní podvozek 1915 (Razor Blade – žiletka) a 1916, později přestavěný Halford Special. Oba pozdější se dochovaly dodnes. Robert Bamford v témže roce společnost opustil, odešel na penzi a svůj podíl . Následující letopočet 1923 ovšem znamenal také konec A3 v továrně, krátce po zmíněné francouzské Grand Prix byla A3 prodána soukromému zájemci.
První krach
V roce 1924 původní firma Bamford & Martin zkrachovala poté, co postavila 55 aut. Mecenáš Zborowski se totiž zabil 19. října při Grand Prix Itálie v Monze. Se svým továrním Mercedesem M72/94 vyletěl v 45, kole v zatáčce Lesmo z trati a narazil do stromu. Polskému šlechtici bylo pouhých 29 let. Finanční zdroje tak vyschly.
Na zachránce se však nečekalo dlouho, přišla Dorothea, lady Charnwood se svými penězi a synem Johnem Bensonem.. O rok později Martin definitivně odešel, novými majiteli se stala dvojice Augustus C. Bertelli – William S. Renwick, ti ji přesunuli do Felthamu a přejmenovali na Aston Martin Motors. Bertelli byl inženýrem a závodníkem. Majetná lady zůstala v pozadí coby investor, a. Značka se tak poprvé stala i názvem společnosti. V polovině 20. let se zrodilo ještě 8 vozů. V roce 1926 oba noví vlastníci definitivně odkoupili podíly rodiny Charnwood. Další osud automobilky byl pohnutý. Prodejní i sportovní úspěchy střídaly finanční trable, na rozdíl od mnoha jiných britských malovýrobců však přežila do současnosti.
A3 samotná neměla také na růžích ustláno. Po prvním prodeji šla z ruky do ruky jako lehká děva. R. W. Mallabar ji v roce 1927 vrátil do továrny s prasklou ojnicí. Motor mechanici opravili, dvoumístný sporťák ovšem ztratil kompletně svou původní černou barvu, byl přestříkán šedou a měl ještě navíc červená kola. A pak v životopise následuje bílé místo, tři čtvrtě století dlouhá „díra“. Nikdo neví, co se s ním dělo. Jisté je jedno: během tohoto období byl kompletně překarosován.
Renovace
Byl objeven až v roce 2001, následně putoval do aukce Bonhams, až tenkrát se zjistilo, co je vlastně zač... Bezpečně skvost identifikovala automobilka jako prototyp A3, což dosvědčil i dochovaný výrobní štítek. V sezóně 2003 se už natrvalo stěhoval k divizi Aston Martin Heritage Trust, peníze na něj získala darem. Vůz s registrační značkou XN 2902 měl tehdy tradiční „british racing green“, tedy britskou závodní tmavě zelenou barvu. Ta na něj ovšem nepatřila. Samotný výrobce jej dokonce vystavoval ve dvou showroomech, náležitě se s ním musel pochlubit.
V roce 2006 se do renovace pustila Ecurie Bertelli vedená Andym Bellem. Nedochovaly se žádné výkresy, proto bylo rozhodnuto, že A3 dostane cestovní karoserii. Ta musela být ručně vyklepána jako kdysi, coby vodítko ale sloužily pouze fotografie. Kromě kapoty se vrátil i černý lak. Kryt pohonné jednotky je totiž z hliníkového plechu – a pouze leštěný. Vzkříšení se dočkala i ona sama, bylo potřeba vzácný kousek znovu probudit k životu. Renovace neminula ani samotný rám, respektive kostru z jasanového dřeva, na které karoserie spočívala, dále chladič a z unikátu naopak zmizelo příliš mnoho chromu. Zrestaurovaná A3 měla premiéru 18. dubna 2009.
Hnidopich by poznamenal, že už to vlastně není originál s historií a patinou. Zda nechat auto v nálezové podobě po přestavbách a jen oživit techniku, nebo naopak provést renovaci do stavu, v jakém snad ani neopustilo továrnu, toť věčné téma diskusí veteránistů...
Na soutěžích elegance
A3 byla poté vystavena v červnu 2006 ve vísce Saint Saturnin severně od Le Mans na akci Classic British Welcome. Ta se konala těsně před slavnou čtyřiadvacetihodinovkou a ročník '06 byl právě zasvěcen této značce. Samozřejmě nemohla chybět ani při oslavách století v roce 2013. V dubnu 2013 si udělala výlet do Nizozemska, konkrétně do Hilversumu. Zde sídlí prodejce luxusních aut Kroymans a jeho akce se jmenovala „Licence To Thrill“ (do češtiny se dá přeložit jako „povolení nadchnout“). Znalcům bondovek netřeba vysvětlovat, že se jedná o slovní hříčku z jednoho dílu nazvaného „Licence To Kill“ (Povolení zabíjet). Spojení značky s agentem 007 není nutné dlouze rozebírat. Tenkrát se vedle A3 pyšnil DB5 z filmu Skyfall.
A současnosti? Aston Martin A3 se objeví ve dnech 3.-5. září 2021 na soutěži elegance v Hampton Palace Court, bývalém sídle krále Jindřicha VIII v jihovýchodním Londýně. Akce byla založena v roce 2012 u příležitosti diamantového jubilea britské královny, 60 let její vlády. V Quadrangle u hradu Windsorů se ukázala šedesátka aut, která patřila mezi nejvzácnější na světě. Po pěti letech se přestěhovala na současné místo a stala se mezinárodním kláním.
Dle domácích mazlíčků
Vedle něj budou stát individuálně karosované historické vozy, závoďáky v legendárních barvách Gulfu a Martini a moderní hypersporty. Vzhledem k tomu, že panovnice slaví půlkulatiny, bude zde také vystaveno po jednom britském voze z každého jejího roku života. Astonu se to ale netýká, je totiž o celých pět let starší než Alžběta II.
Mimochodem, i dnes mnoho majitelů astonů dává svým vozům jména, většinou domácích mazlíčků. Tato tradice tedy vydržela do současnosti.
Zdroje: Wikipedia, CarBuzz, AstonMartins.com, Wiki Fandom, Formula 1 Homepage of GP Results & History. (formula1results.co.za), Aston-Martin-Club.com. The Speed Journal, Aston-Martin.com, ClassicCarCuration.co.uk), Classic & Sports Car, Ruote Classiche. CD-ROM Autorevue 98, Autoaddicts.co.uk
Foto: Aston Martin Lagonda Ltd., Tim Wallace/Aston Martin 100 Year Centenary Book
Doporučujeme
Škoda
Volkswagen
Cupra
Mercedes-Benz
Ford
BMW
Audi
Opel
Renault
Toyota
Mazda
Fiat