Tma na konci tunelu

Může být, že opoziční politici nepozbyli rozumu natolik, aby vyslyšeli lákání komunistů a okamurovců,  nesvrhnou vládu půl roku před řádným termínem voleb a nevyvolají jásot, potlesk a radostné tanečky vysoko nad hlavním městem, resp. v lánském lazaretu. Úlevné vydechnutí se však nedostavuje, neboť v říjnu hrozí naší zemi politická smršť, která nám občanům může vzít mnohé.

Pomiňme masakrózní volební výsledek, který dá Pirátům a Spolu méně, než 100 hlasů a postaví je před depresívní volbu - s Babišem nebo s komunisty? Oběsit nebo zastřelit?

Ale dejme tomu, že voliči budou laskaví a koalice Bartoš - Fiala získá parlamentní většinu. Bude to stačit? Obávám se, že nebude. Ti, kdo již zapomněli, by měli osvěžit svou paměť a vzpomenout pietně paní poslankyni Němcovou, která rozradostněna přinesla v roce 2013 na Hrad 101 poslaneckých hlasů potvrzených vlastnoručními podpisy. Nevzpomínám si již, zda byla puštěna přes vrátnici, ale jisté je, že premiérem se stal nikým nevolený, zato prezidentem jmenovaný Jiří Rusnok, který bez důvěry poslanecké sněmovny vládl od června 2013 do ledna 2014.

Pokud si tehdy vyzkoušel prezident tento způsob vládnutí nanečisto, tentokrát to už půjde naostro a ať se "vlády odborníků" ujme kdokoliv, bude se činit. Dostavba Dukovan pro Rosatom? 5G sítě pro Číňany? Sputnik V. do každé domácnosti? Odškrtnuto. Odbaveno. Vyřízeno.

Jen několik týdnů takové vlády může změnit naši zemi k nepoznání a obávám se, že není moci, která by takovému posunu zabránila. Ano, vím, právně budou takové kroky zpochybnitelné. Právně je možné všechno. Ale v zemi, k jejímuž uvržení do dvacetileté poroby stačil v srpnu 1968 dopis pěti aparátčíků, je pohled na blížící se povolební mlýnici frustrující.