Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Jaderná elektrárna Dukovany je byznys. Nikoli, zda někoho nemáme rádi

  11:40
Představitelé státu, poslanci i senátoři by měli zvážit odborné argumenty ohledně výstavby bloku jaderné elektrárny Dukovany a zamyslet se, jsou-li jejich antipatie a zájmy také v zájmu naší vlasti.

Jaderná elektrárna Dukovany. foto: wikimedia.org

Aktualizovaná státní energetická koncepce (ASEK) vyžaduje politickou shodu. Neschválil ji však ani Parlament, ani Senát zákonem, ačkoli by měly, aby dodala dlouhodobou stabilitu podnikatelskému prostředí. Vybrání projektu a naplňování ASEK je navýsost odborná a hospodářská povinnost specialistů. Snad se shodneme, že každý by měl dělat to, čemu rozumí, co je v portfoliu jeho povinností, a za co ponese odpovědnost.

Někteří členové zákonodárné moci si však vynucují právo mluvit do toho, kdo smí, či nesmí být přizván do soutěže o další nezbytný elektroenergetický zdroj, aniž by rozuměli problémům projektu a výstavby i následného provozu jaderné elektrárny Dukovany. Má-li se nový blok stavět (podle ASEK jich bude několik), očekával bych, že čeští poslanci a senátoři budou především usilovat, aby co nejvíce práce (a peněz ve mzdách a daních) zůstalo doma.

Ztráta suverenity

Slyšíme však emotivní politická prohlášení postrádající logiku, přičemž těm nejhloupějším dávají média největší prostor zřejmě proto, že silná slova a agresivita jsou v módě. Někteří naši politici hovoří o nebezpečí z východu. Čím bychom však ztratili suverenitu, kdybychom postavili část elektrárny Dukovany podle kvalitního ruského projektu, a nakoupili jen to, co se nevyplatí u nás vyrobit? Považuji petrohradský projekt jaderného ostrova za nejlepší a s nejlepšími bezpečnostními prvky na světě.

Necítím se ohrožen Čínou ani Ruskem, ale hloupostí některých vlivných spoluobčanů – jejich silnými slovy, jimž chybí rozvážnost. Srovnávání spoluúčasti Rosatomu se zvacím dopisem zrádců z roku 1968 je snad jen momentálním úletem poslance Jana Bartoška (KDU-ČSL), jinak by byl z dlouhodobého hlediska pro jeho stranu nebezpečný. Proč ta militantní normalizační rétorika? Proč čeští představitelé vytvářejí nepřítele tam, kde není?

Někteří naši politici hovoří o nebezpečí z východu. Čím bychom však ztratili suverenitu, kdybychom postavili část elektrárny Dukovany podle kvalitního ruského projektu, a nakoupili jen to, co se nevyplatí u nás vyrobit?

S kolegy z oboru se tážeme, co je špatného na tom, že „Rusy tlačí do tendru na Dukovany i čeští průmyslníci. Chtějí se na tom přiživit a mají vliv i na Zemana?“ Komu jinému mají tuto práci přát než vlastním lidem? Požadavek co největší účasti na výstavbě je totiž jejich povinností. Díky, že se ozývají, i když jsou málo slyšet. Dlouho se snažím šířit osvětu, jak zabezpečit co největší účast českého průmyslu, a kudy k ní vede cesta, a ve svém článku jsem mimo jiné popsal kritéria výběru, která by se měla vzít v úvahu.

Za prvé, jaderná bezpečnost projektu; za druhé, objem práce pro český a slovenský průmysl nejen po dobu výstavby, ale i na údržbu, služby a náhradní díly po celou životnost bloku 60, možná 80 let. Tento požadavek obsahuje i energetickou bezpečnost, protože budeme soběstační, a bude minimalizovaná závislost na zahraničních dodavatelích. S tím souvisí know-how = předání znalostí i dokumentace k výrobě komponent, které souvisejí s budoucí nezávislostí.

Za třetí, pořizovací cena je důležitá, ale nemůže být jediným kritériem při výběru. Je třeba vzít v úvahu klady a zápory za celou dobu provozu, nejen při výstavbě. Kromě technicko-ekonomických kritérií je nutné zvážit komplikace, jež může přinést geografická vzdálenost projektanta či dodavatele některých komponent. To je však geopolitický problém, nikoli, zda někoho máme, či nemáme zrovna teď rádi. A především je to byznys.

Nutnost spojenectví

Můj názor na vhodný projekt je založený na detailním technickém posouzení možností potenciálních uchazečů o výstavbu bloku jaderné elektrárny Dukovany. Řešení ale nelze investorovi vnucovat, protože ponese odpovědnost a bude muset posoudit informace o schopnosti a spolehlivosti uchazečů na analogických stavbách. Po podpisu kontraktu by bylo pozdě.

Po podpisu kontraktu musí jít o spojenectví investora, projektanta a dodavatele ohledně společného cíle, tedy dokončení díla. Pokud se takové spojenectví nepodaří vytvořit, bude stavba strádat a investor zaplatí nejen penězi, ale i zpožděním výstavby.

Při soutěži lze očekávat snahy nabízejících ovlivňovat veřejnost či představitele státu – někteří budou používat politický tlak, jiní výmysly i úplatky. Jde jim o obrovské (naše) peníze. Velká stavba není nikdy jednoduchá. Po podpisu kontraktu musí jít o spojenectví investora, projektanta a dodavatele ohledně společného cíle, tedy dokončení díla. I toto kritérium je pro výběr dodavatele důležité. Pokud se takové spojenectví nepodaří vytvořit, bude stavba strádat a investor zaplatí nejen penězi, ale i zpožděním výstavby.

Proto by měli představitelé státu, úředníci, poslanci i senátoři zvážit odborné argumenty a zamyslet se, zda jsou jejich sympatie, antipatie a zájmy také v zájmu naší vlasti. Podle mne často nikoli. Neuvědomují si, že je platí čeští občané a jen dočasně zaujímají pozice, jež jim svěřili.

Následky špatného výběrového řízení budou dlouhodobé a naší energetice se vymstí jak výběrem pokročilosti projektu, tak cenou. Kritizující politici po volbách v politice nemusejí být a určitě v ní nebudou po celou životnost bloku jaderné elektrárny Dukovany 60 až 80 let. Naše děti a vnuci však ano.