Tmavák. V táboře nucených prací v Tmavém dole bylo komunistickým režimem vězněno na 400 lidí

10. duben 2021

V městském muzeu ve Rtyni v Podkrkonoší finišuje práce na nové expozici. Bude také o táboře nucených prací v Tmavém dole, kde byly vězněny stovky lidí odsouzených komunistickým režimem. Nejen o tom mluvila s vedoucím městského odboru kultury Richardem Švandou redaktorka Romana Pacáková.

Nové expozice v městském muzeu ve Rtyni v Podkrkonoší bude rozšířená o informace o bohaté spolkové činnosti ve městě a podle Richarda Švandy, vedoucího městského odboru kultury, návštěvníkům také připomene tábor nucených prací v Tmavém dole, kde byli lidé odsouzení komunistickým režimem vězněni v 50.-60. letech 20. století. Pro tuto část expozice vznikne publikace ve spolupráci s Královéhradeckým biskupstvím, které na knihu finančně přispělo.

Čtěte také

Další dvě nové publikace přinesl Richard Švanda s sebou do studia Českého rozhlasu Hradec Králové. Střípky z méně známé náchodské historie II. navazují na první a u čtenářů velmi úspěšný díl populárně-naučné knihy o zajímavých událostech, místech a lidech z Náchodska, na něž se pozapomnělo. V druhém díle se dozvíte, kde se narodil organizátor moderního fotbalu, jací významní sběratelé žili v České Skalici, zajímavosti ze života knížecí rodiny Schaumburg-Lippe a mnoho dalšího.

V Infocentru v Městském muzeu ve Rtyni v Podkrkonoší budou už brzy k mání také Báchorky a pověsti ze Rtyně v Podkrkonoší. Nová brožurka pro děti i dospělé o pověstech tohoto regionu. Děti se mohou těšit na různé úkoly, které jsou součástí knížky. Zajímavé ilustrace pro knížku připravila náchodská rodačka a výtvarnice Silvie Vondřejcová.

Rtyňská muzejní tradice se zrodila roku 1936 ustavením padesátičlenného muzejního spolku, v jehož čele stál učitel místní školy Antonín Vorlický. Do jedné třídy tehdejší obecné školy začal spolek shromažďovat historické předměty a tím dal základ rtyňskému muzeu. Dnes je městské muzeum umístěno v bývalém Památníku 1775, který byl roku 1975 přestavěn z rychetské konírny k 200. výročí selských bouří.

Muzeum má tři stálé expozice:

Expozice etnografická dokumentuje historii města a života zdejších obyvatel, ukazuje nástroje, oblečení a nástroje denní potřeby 18. a 19. století.

Expozice selského povstání 1775 připomíná na dobových dokumentech příčiny a průběh selských bouří a seznamuje s vůdcem selského guberna Antonínem Nývltem - Rychetským.

Čtěte také

Největší a v severovýchodních Čechách ojedinělá je expozice 400 let dolování uhlí. Expozice vznikla roku 1992 a je každý rok rozšiřována a doplňována Dnes představuje řadu unikátních exponátů dokumentující těžbu rud a uhlí v oblasti Jestřebích hor od roku 1590 do roku 1990.

Jsou zde zastoupeny hornické uniformy, pracovní nástroje, historické i současné, minerály a fosílie, modely důlních zařízení. K unikátům patří hornické prapory z let 1828 a 1842, důlní mapy a kompletní řada důlních lamp a dýchacích přístrojů důlních záchranářů. Součástí expozice je naučná stezka po hornických památkách.

Po prohlídce muzea můžete navštívit i dominantu města - dřevěnou zvonici z roku 1592.

autoři: Romana Joudalová , baj
Spustit audio

Související

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.