Pokud zrovna nejste nadšený kutil, ve valné většině případů vám bude stačit základní sada nejnutnějšího nářadí, která vám umožní provést jednoduché domácí opravy. Je však ale i mnoho takových, kterým tato úroveň nestačí a chtějí si pořídit i specializovanější nástroje, s nimiž lze o volných víkendech a večerech leccos vyrábět a opravovat pro potěchu a potřebu vlastní i svých bližních.
V základním vybavení každé domácnosti by určitě neměl chybět malý kufřík
Nové, nebo staré?
V základním vybavení každé domácnosti by určitě neměl chybět malý kufřík, kde bude uschováno nejdůležitější nářadí, bez kterého se prostě neobejdete. I v panelákové garsonce budete občas potřebovat něco přišroubovat, povolit, utáhnout nebo třeba pověsit na stěnu, zvlášť jezdíte-li třeba na kole. Kufřík nemusí být velký a není do něj ani třeba nakupovat speciální vybavení, na trhu je řada výrobků, které jdou použít univerzálně. Pokud jste nezdědili starý „vercajk“ po dědečkovi a nehodláte trávit volné soboty obíháním burz a dokupováním jednotlivých položek, můžete se porozhlédnout, co je aktuálně na trhu. Často jsou v nabídce hotové sady v boxu v cenových relacích od několika set až do několika tisíců korun, které mají tu výhodu, že oproti shánění jednotlivých kusů nářadí ušetříte čas, navíc budete mít esteticky vyhovující řešení, se kterým se nemůže tradiční stará plechová chrastící krabice srovnávat. Při výběru se však nenechte oslnit lesklým chromem a počtem dílů, které různé sady nabízejí, a raději se pečlivě podívejte, nakolik odpovídají vašim konkrétním potřebám.
Minimální výbava
Základní sada, kterou si můžete v nejhorším případě koupit i po kusech prakticky v každém železářství, by měla obsahovat přinejmenším následující položky: kladivo, šroubovák plochý a křížový střední velikosti, kombinované kleště a malý set plochých a imbusových klíčů. I s tímto minimálním vybavením budete schopni provést poměrně dost běžných domácích údržbářských prací. Pokud k tomu přidáte klasický svinovací metr, stavitelný klíč (s rozevřením aspoň 20 mm či více), instalatérské kleště „sikovky“ a nějaký pilník, rašpli, pilku a pár listů hrubého a jemného smirkového papíru, tím lépe. Rozumíte-li si s elektřinou, můžete přihodit i malou kapesní zkoušečku.
Pořádek musí být
Co by rozhodně nemělo v jakékoliv domácí dílně chybět, je nejčastěji používaný spojovací materiál. Ten si můžete rozdělit podle velikosti, délky a druhu do moderních plastových organizérů a hned na první pohled víte, kam máte sáhnout. Staré zavařovací sklenice plné nejrůznějších šroubků, vrutů, matiček, podložek a hřebíků mají sice své kouzlo na staré chalupě, avšak hledat v nich malou součástku určité velikosti, kterou zrovna nutně potřebujete, je časově náročné, navíc většinou, a to zásadně když je nejvíc potřeba, není k nalezení. Podívejte se, které rozměry se ve vaší domácnosti nejčastěji vyskytují, nakupte si malou zásobu, roztřiďte si ji a průběžně doplňujte.
Nezbytnou a univerzálně použitelnou součástí nářadí je vrtačka
Efektivní vrtání
Další nezbytnou a univerzálně použitelnou součástí nářadí je vrtačka. Ta patří k základnímu strojnímu vybavení každé domácnosti. Její výběr opět ovlivňuje oblast a četnost použití a vždy je to „něco za něco“. Na občasné domácí vrtání díry do zdi pro hmoždinku – pokud to není panel, na který je už lepší vrtací kladivo – je vhodná vrtačka s vypínatelným příklepem. Tu můžete použít i na jiné práce jako vrtání děr do dřeva nebo do kovu. Navíc elektrické vrtačky nejsou příliš vhodné na šroubování – máte-li vhodný bitový nástavec, nouzově je použít lze, ale obecně se na tuto práci mnohem lépe hodí vrtací nebo elektrický šroubovák.
Vrtací nebo elektrické šroubováky mají často nastavitelný dotahovací moment, při kterém se zastaví, mají také nižší a citlivě regulovatelné otáčky, a hlavně bývají většinou v akumulátorovém provedení, jež je podstatně mobilnější než klasická vrtačka s napájením ze sítě limitovaná délkou přívodního kabelu. Jejich nevýhodou je omezená doba činnosti. Mínusem je téměř u všech modelů podstatně nižší rozsah otáček oproti klasickým kabelovým vrtačkám.
Další parametry vrtačky, jež je třeba při výběru zvážit, jsou příkon (pro běžné práce stačí kolem 700 W), kroutící moment (čím více N.m, tím je vrtačka silnější a je schopná „utáhnout“ větší vrták), počet rychlostí (dvourychlostní převodovka poskytuje při nižším stupni otáček větší kroutící moment), hmotnost, ergonomie, regulace a rozsah otáček (čím nižší otáčky regulace dovoluje, tím lépe), uložení vřetene (ložiska, nebo kluzná pouzdra), rozsah upínání sklíčidla a jeho typ, u akumulátorového provedení potom zejména kapacita akumulátoru a typ sklíčidla – pokud má upínání pouze na držák bitů, budete ji těžko používat i na vrtání. Příjemným a vhodným příslušenstvím je nastavení dorazu hloubky vrtání, možnost aretace spouště a také přídavná rukojeť. A v neposlední řadě je také důležitý průměr upínacího krku – standard je 43 mm, a až se třeba někdy rozhodnete koupit k vrtačce stojan, v případě neobvyklého rozměru bude možnost výběru značně snížená.
Zdroj: Dům a zahrada, www.magazinzahrada.cz/dilna-a-jeji-vybaveni-bez-ceho-se-neobejdete
www.idnes.cz/hobby/dilna/vybaveni-dilny.A140303_093723_hobby-dilna_bma
