Klenot, který má svou pravdu. Pachlopník by mohl zářit, ale to by musel chtít

„Zatím se chová jako brigádník, ne jako dobrý zaměstnanec. Až to pochopí, posune se výše,“ oznamuje asistent trenéra Zbrojovky Petr Maléř. A není zdaleka jediný, koho přístup nadaného mladíka drásá.

Když po zmiňovaném utkání se Slavií hodnotil hlavní trenér Richard Dostálek výkon ofenzivního středopolaře, použil zvláštní obrat. „On je hráč, kterého potřebujeme udržovat v určitém napětí. Tento týden se to podařilo,“ prohlásil.

Co přesně tím myslel? Podle Maléře je to jemná verze interního názoru. „Pachli je takový, že někdy působí, že je mu to šumafuk. Musíme ho tedy nějak podržet v tom, že se o něco hraje, že se něco děje. Když se totiž nic neděje, tak Pachli naráz není,“ vysvětluje trenér pracující s jedenadvacetiletým talentem už od mládežnických kategorií.

Fotbalový šikula, o němž je řeč, se takovým názorům brání. „Sám jsem nevěděl, co tím kouč Dostálek myslel. Ačkoli to tak někdy nevypadá, dávám fotbalu všechno. Ale je těžké přesvědčit lidi, co mě neznají a berou moje vtípky vážně,“ sděluje Pachlopník.

Podobně jako Maléř jej přitom vidí i bývalý brněnský kouč Miloslav Machálek. „Je zvláštní tím, že ne úplně žije fotbalem. Kdyby se mu věnoval naplno, řekl bych, že už by byl dál. Je trochu introvert, nad vším přemýšlí - a nad fotbalem přemýšlí málo. V tom já vidím jeho největší problém,“ popisuje muž, který byl v prosinci od brněnského týmu odvolán.

Ani takové vyjádření není Pachlopníkovi po chuti. „To si mě asi pan Machálek spletl, určitě bych o sobě neřekl, že jsem introvert. Jediné, nad čím jsem přemýšlel krom fotbalu, bylo investování,“ oponuje záložník. Oba trenéři se však shodují, že talentově jde o nadstandardního hráče s potenciálem na větší porci minut, gólů i zajímavého angažmá.

„Znám ho odmalička, kdy jsem na něj chodil jako na žáčka, a už tehdy byl výjimečným hráčem. Když si však vezmete kluky ve Slavii a podobných klubech, jejich cesta byla rychlejší,“ upozorňuje Machálek.

Porovnání s mladými slávisty není postavené na vodě, o Pachlopníkovi totiž během podzimu hovořil s koučem Pražanů Jindřichem Trpišovským. „Říkal jsem mu, že je to velký talent, a za tím si stále stojím. Je jen otázkou času, kdy to ukáže na plné obrátky,“ říká Machálek. 

Přesto ho v sešívaném dresu momentálních českých vládců v dohledné době nečeká. „Základním článkem skautingu hráčů u Jindřicha Trpišovského je charakter. To lze vidět na hráčích Slavie. Ondra zatím není přesvědčený, že za každou cenu udělá maximum pro fotbal. To je obrovská překážka k přestupu do velkoklubu. Charakterově se do Slavie nehodí, fotbalově by přitom zapadl,“ věří kouč.

Jestli se brněnský klenot velkého angažmá skutečně dočká, už je také předmětem sázek. „Všichni mi říkají, že se už Ondra nikdy dál neposune. Já mu ale stále věřím a vsadil jsem se o to,“ líčí Maléř.

Ten komunikaci se svým svěřencem přirovnává k rozhovoru s teenagerem. „Když s ním mluvím, je jako můj sedmnáctiletý syn. Má na vše odpověď, ve všem svoji pravdu a nepřipustí jiný pohled. Jistě, fotbalista musí být správně drzý, ale nemůže to s tím přehánět. Byl jsem na něj už tolikrát vytočený, lámal nad ním hůl, ale pořád doufám, že se to změní,“ přemítá Maléř.

Vidí to celá kabina

I kouč Machálek hledal společnou cestu dlouho. „Je to s ním těžké. Na každého hráče platí něco jiného, u Ondry je složité najít impulz, který jej bude motivovat a nabudí ho k maximálnímu výkonu,“ přibližuje zkušený trenér.

Vynechání „zlobivého hocha“ ze sestavy by ale podle něj nic neřešilo, případně by uškodilo týmu. „Někdy i vzhledem k jeho přístupu si člověk řekl, že ho posadí. Na druhou stranu máte nějakou kvalitu mužstva a zjistíte, že ve většině utkání i ve druhé lize, kde jsme dominovali, to bylo přes něj nebo přes Adama Fouska. Takže máte pro a proti a já vždy volil řešení, které nás mělo dovést k vítězství,“ vysvětluje Machálek.

6 fotografií

I Maléř odmítá cestu represe. „Kdybychom na něj šli zhurta, tak by utekl do zranění, netrénoval by,“ předpokládá.

Pachlopníka a celou Zbrojovku čeká ještě devět ligových utkání, v nichž musí hodně věcí změnit, aby mohli pomýšlet na záchranu. Maléř svého svěřence nabádá ke změně přístupu a nebojí se veřejné kritiky. „Až přijde do kabiny, začne se protahovat, cvičit a makat na sobě, posune se výše. Dokud bude spoléhat na to, že vše umí, tak bude přešlapovat na místě. Je to tvrdá pravda, všichni to vidíme a celá kabina si to uvědomuje. Musí si to ale uvědomit i on,“ burcuje.