Hnutí ANO se v březnovém modelu vrátilo před Piráty, za jejich koalicí se STAN ale dál zaostává

Březnový výzkum agentury Kantar CZ naznačuje, že se nyní zastavil rostoucí trend přízně Pirátů i klesající trend hnutí ANO. V aktuálním modelu pro samostatné strany se tak ANO opět umístilo na první pozici, Piráti jsou druzí. Pořadí dalších stran, které se dostaly na pětiprocentní hranici a výš, se oproti únorovému dotazování nezměnilo. Stejně tak v případě modelu pro koalice dál náleží prvenství spojenectví Pirátů a STAN, ovšem jejich náskok se snížil. Průzkum, který ukazuje aktuální rozložení politické podpory, zpracovala agentura Kantar CZ pro Českou televizi.

Pro nejnovější volební model se sbírala data ve dnech 25. března až 1. dubna, v té době se opět prodlužoval nouzový stav kvůli pandemii koronaviru a dál platila přísná opatření, která vláda zavedla od začátku března.

Znatelný propad, který ANO, jenž tvoří vládu s ČSSD, zaznamenalo v předchozím modelu pro samostatné strany, tentokrát nahradilo zlepšení. Hnutí se tak podle březnového průzkumu vrátilo na první místo s 22,5 procenta, což je o dva procentní body víc než minule. Naproti tomu Piráti si podle těchto dat pohoršili o dva procentní body na 20 procent a náleží jim druhé místo.

Tyto pohyby jsou podle autorů výzkumu pod hranicí statistické významnosti. „Jinými slovy podle březnového i únorového modelu se aktuálně síly ANO a Pirátů zhruba vyrovnaly,“ uvádějí.

Volební model – strany samostatně
Zdroj: stat. chyba ±1/978 resp./25. 3. až 1. 4. 2021/1 p. b./Kantar CZ pro ČT/tech. CATI/0 až ±3

Ještě menší změny v ziscích jsou pak u dalších stran. Třetí místo si v novém modelu s dvanácti procenty udrželo hnutí STAN, následované SPD s 11,5 procenta. První pětici uzavírá opět ODS, model jí přisuzuje devět procent.

TOP 09, KSČM, KDU-ČSL a ČSSD se pohybují kolem pětiprocentní hranice. TOP 09 má podle průzkumu 6,5 procenta, komunisté pět procent, lidovci čtyři procenta a nejhůř je na tom z této skupiny sociální demokracie, která se propadla o 1,5 procentního bodu na tři procenta.

„Statistická chyba se u těchto stran pohybuje na úrovni jednoho procentního bodu, a nelze tedy s jistotou říci, zda by se za současné situace do Poslanecké sněmovny dostaly, či nikoliv. ČSSD a KDU-ČSL se ale v modelech pohybují pod pětiprocentní hranicí dlouhodobě a je tedy pravděpodobné, že by se za současné situace do dolní komory neprobojovaly,“ upozorňují autoři výzkumu.

Poprvé se pak v modelu, který zobrazuje politická uskupení dosahující aspoň na dvě procenta, objevilo hnutí Přísaha, které založil Robert Šlachta. Mělo by právě dvě procenta. „To, zda si našel již své stálé příznivce, ukážou až další měření,“ dodávají autoři výzkumu.

Prvenství koalice Piráti a STAN

V současnosti se počítá s tím, že některé strany budou kandidovat v podzimních volbách v koalici, a tak připravuje agentura Kantar CZ model právě i pro variantu, kdy se o hlasy uchází koalice Pirátů a STAN, koalice Spolu, která zahrnuje ODS, KDU-ČSL a TOP 09, a také koalice Trikolóra, Svobodní a Soukromníci.

Březnový model přisoudil koalici Pirátů a STAN třicet procent, což je o čtyři procentní body méně než před měsícem. Za poklesem podle dat stojí mírný odliv voličů od obou koaličních partnerů. Hnutí ANO by dosáhlo na 23,5 procenta, což je nárůst o 1,5 procentního bodu. Stejné zlepšení v modelu vykázala koalice Spolu na třetím místě se ziskem 19 procent.
Za nimi následuje v aktuálním modelu SPD s dvanácti procenty, KSČM s pěti procenty, ČSSD se třemi procenty, koalice Trikolóra, Svobodní a Soukromníci s 2,5 procenta a Přísaha se dvěma procenty.

Autoři výzkumu podotýkají, že voliči nespokojení s jednou z koalic SPOLU a Pirátů se STAN by se ve velké míře přesunuli k té druhé. Proto je výsledek koalic velmi blízký součtu preferencí jednotlivých stran.

Velká ochota jít k volbám, negativní hodnocení politické situace

Ve společnosti dál přetrvává negativní vnímání aktuální politické situace, i když podle březnových dat se stav zlepšil. Minulá, tedy únorová vlna, odrážela hodnocení po dalším zhoršení epidemie a po přijetí přísných opatření vládou. Spokojenost se v únoru propadla na pouhých 11 procent, historické minimum. V březnu se začal postupně epidemický stav zlepšovat, což podle výzkumu může být příčina zastavení a otočení trendu v hodnocení politické situace. Aktuální měření tak ukazuje, že spokojeno je s politickou situací 18 procent občanů.

Deklarovaná ochota jít k volbám do Poslanecké sněmovny pak podle nových dat dosahuje 79 procent. Ve srovnání s předchozím obdobím se jedná o výrazně nadprůměrný výsledek, jedná se dokonce o nejvyšší naměřenou ochotu od voleb v roce 2017. „Za nárůstem může stát jednání politiků v právě vrcholící vlně epidemie koronaviru. To, zda se jedná o trend, nebo jen momentální výkyv, ukážou až další měření,“ uvedli autoři výzkumu.

V boji proti koronaviru si nejlépe vedl Blatný, nejhůře Babiš a Zeman

Výzkum respondentům položil také otázku, jak hodnotí konání a kroky politických představitelů v boji proti koronaviru. Nejlépe si podle výzkumu vedl nyní už exministr Jan Blatný (za ANO). Jako jediný získal více pozitivních hodnocení než negativních. K této metě se ještě přiblížila Jana Maláčová z ČSSD a na třetím místě předseda Pirátů Ivan Bartoš.

„Jan Blatný podporu sbíral napříč politickým spektrem, snad s výjimkou voličů ODS a zejména voličů SPD, kteří jsou k němu výrazně kritičtější než voliči kterékoliv jiné strany,“ doplnil analytik agentury Kantar CZ Pavel Ranocha.

Naopak nejvíce negativních hodnocení posbírali premiér Andrej Babiš (ANO) a prezident Miloš Zeman. „Oba tyto politiky velmi negativně, co se týče jejich práce proti epidemii, hodnotí bezmála jedna polovina české populace. Oba společnost velmi polarizují,“ okomentoval hodnocení Ranocha.

Jak hodnotíte konání a kroky následujících politických představitelů v boji proti koronaviru?
Zdroj: stat. chyba ±1/978 resp./25. 3. až 1. 4. 2021/1 p. b./Kantar CZ pro ČT/tech. CATI/0 až ±3

ZPRÁVA KE STAŽENÍ: 68. vlna průzkumu Trendy Česka – volební model

  • Aktuální průzkum pro ČT v rámci pravidelného projektu Trendy Česka provedla společnost KANTAR CZ, s. r. o. Sběr dat probíhal ve dnech 25. 3. až 1. 4. 2021 na reprezentativním vzorku 1200 respondentů, který odráží reálné sociodemografické rozložení společnosti (pohlaví, věk, kraj, vzdělání, místo bydliště).
  • Do volebního modelu pro jednotlivé strany vstoupilo 978 respondentů. Jedná se o respondenty, kteří nevylučují svou účast ve volbách a nepovažují za pravděpodobné, že volbu své preferované strany změní. Statistická chyba tohoto volebního modelu se v aktuální vlně měření pohybuje u jednotlivých stran v rozmezí +/- 1,0 (u stran s nízkým ziskem) až 3,1 (u stran s vysokým ziskem) procentního bodu.
  • Do volebního modelu počítajícího s koalicemi vstoupilo 945 respondentů. Jedná se o respondenty, kteří nevylučují svou účast ve volbách a nepovažují za pravděpodobné, že volbu své preferované strany změní. Statistická chyba tohoto volebního modelu se v aktuální vlně měření pohybuje u jednotlivých stran v rozmezí +/- 1,0 (u stran s nízkým ziskem) až 3,5 (u stran s vysokým ziskem) procentního bodu.
  • Březnová vlna projektu Trendy Česka byla podrobena nezávislé kontrole od Sdružení agentur pro výzkum trhu a veřejného mínění SIMAR. Během kontroly sběru a zpracování dat nebyly zjištěny žádné výrazné chyby ovlivňující kvalitu dat a výstupů. Sdružení tak konstatuje, že data, na základě kterých se konstruuje volební model pro projekt Trendy Česka, jsou kvalitní a hodnověrná.