Připomeňme spolupráci se symfonickým orchestrem Symphonicities, společná turné s Peterem Gabrielem a Paulem Simonem, která repertoárově těžila z „greatest hits“, vzpomínkové album My Songs s remaky a remixy starých hitů a s ním související hitové turné. Mezi to se sice vešel muzikál The Last Ship (2013), příjemné rockové album 57th & 9th (2016) a poněkud přeceněné, cenou Grammy otitulované společné album s jamajským zpěvákem Shaggym 44/876 (2018), nicméně při celkovém pohledu na Stingovu kariéru se ve srovnání s minulostí nelze zbavit pocitu jisté stagnace.
Album Duets, které právě vyšlo, tento dojem rozhodně nerozptýlí, jakkoli přináší dost pěkné hudby. Sting vybíral ze svých duetních nahrávek, natočených od roku 1992, ze kdy pochází jedna z nejlepších písní alba It’s Probably Me. Dialog Stinga s Erikem Claptonem a hlavně jeho kytarou pochází ze soundtracku filmu Smrtonosná zbraň 3.
Časovou osu na opačné straně uzavírá čerstvý duet s italským zpěvákem Zuccherem, přičemž vcelku tuctová anglo-italská balada September patří spíš k tomu, bez čeho by se posluchač na albu obešel. Mezi takové kousky můžeme zařadit i nevýrazný cover starého Stingova hitu Fragile od Julia Iglesiase nebo Rise & Fall, duet s Craigem Davidem, postavený na hudebním fragmentu Stingova hitu Shape Of My Heart, ale nepřinášející vlastně nic silnějšího, než je právě tento fragment.
Francouzština a standardy
Na albu jsou tradičně výborné mnohé typicky stingovské popové písně, jako jsou duety s vynikajícími zpěvačkami, se kterými se Stingův projev výborně doplňuje: duet s americkou jazzmankou Melody Gardotovou Little Something, dnes už klasika We’ll Be Together nazpívaná s Annie Lennoxovou nebo cenou Grammy poctěný duet s Mary J. Blige Whenever I Say Your Name.
Skvělých je ale i řada okamžiků, kdy Sting vykročí mimo svoji typickou komfortní zónu. Je zajímavé, jak krásně jeho styl zpěvu a barva hlasu ladí s francouzštinou. To se týká nejen duetu s šansonovým klasikem Charlesem Aznavourem v L’amour C’est Comme Un Jour nebo společné nahrávky s francouzskou zpěvačkou Mylene Farmer Stolen Car, ale třeba i spolupráce s konžským raperem říkajícím si Gims v písni Reste. Zde k pozitivnímu výsledku kromě francouzštiny přispívají i africké dotyky. Ostatně, etnovlivy Sting umí používat tradičně s grácií, jak si můžeme připomenout v jedné z jeho nejslavnějších písní Desert Rose, jež je duetem s alžírským zpěvákem Chebem Mamim.
Specifickou kapitolou jsou pak americké standardy, ke kterým se Sting staví s pokorou, vlastním výrazem a má k jejich interpretaci zajímavé parťáky, ať je to jazzový klavírista Herbie Hancock, soulový zpěvák Sam Moore, nebo trumpetista Chris Botti.
