7°C
Nepoznáváte je? Pátrá se po 11 židovských dětech, které zachránili odbojáři z Ostravska
Už je to devětasedmdesát let od doby, kdy se rozjela záchranná akce, do které byl zapojen farář Jindřich Březina, učitelka Emilie Buchtová a Bohuslav Bittner. Skupina, která byla napojena na odbojovou organizaci Lvice, se rozhodla pomoci jedenácti židovským dětem, které propašovala do Ostravy! Právě osudy těchto dětí se rozhodl vypátrat Shlomo Laufersweiler. O záchranné akci však není moc záznamů, a tak o pomoc žádá veřejnost. Nepoznáváte jedno z dětí na staré fotografii?
Byl rok 1942, když se učitelka Božena Hradilová dozvěděla o koncentračním táboře Terezín a transportech Židů. Byla napojena na odbojovou organizaci. Organizaci, do níž patřil Bohuslav Bittner, Jindřich Březina a Emilie Buchtová, která se rozhodla děti zachránit. Odbojáři byli také napojeni na buňku Lvice, která působila na Ostravsku.
V létě toho roku začali do Ostravy přivážet zachráněné děti. Učitelka Ludmila Dvořáková byla ta, která podle informací projektu Paměť Národa do Ostravy přivezla první dva chlapce. Z Prahy jeli vlakem. Ostatní děti už ale veřejnou dopravou nepřeváželi. Bylo to příliš riskantní. Na korbě nákladního vozu mezi pytli s moukou převezli devět dívek.
Všechny děti dostaly novou identitu a byly rozděleny do rodin. Za nové identity dětí se zasloužil zaměstnanec policejního ředitelství v Moravské Ostravě Bohuslav Seltenreich. Dostaly jména se stejnými iniciály jako byly jejich původní. Tedy A. Blumenscheinová dostala jméno Alice Budařová či Bařinová, J. Rosenzweigová se změnila na Jiřinu Raškovou, Kohnová naopak Kokešovou, Schöngutová byla přejmenována na Strádalovou.
Další nová jména zachráněných dívek byla Libuše/Ludmila Morýsková/Morisková, Iris Kubínková, Květa Kadulová, Ruth, jíž říkali Rudka. Jaká byla jména chlapců, není jasné. Všechny děti byly narozeny mezi lety 1928 až 1934. Farář Březina se ujal dvou chlapců a třech dívek. Dvě dívky si vzal na starost kněz z Ostravy Alois Olšovský a i další děti žily u rodin odbojářů. Nicméně nakonec musely kvůli bezpečnosti odejít z města a byly ukryty v rodinách na vesnicích.
O záchranné akci se moc neví. Po osudech dětí se rozhodl pátrat Shlomo Laufersweiler, který se o akci dozvěděl od Aleny Gruškové z Ostravy. Ona sama seděla v lavici s jednou z židovských dívek. Navíc její tatínek byl odbojář Bohuslav Bittner, který se na akci podílel. Co s dětmi bylo po skončení války, je velkou záhadou. Podle výše zmíněného webu však právě Ruth měla být v Anglii, jelikož poslala své učitelce Buchtové dopis. I další dívka měla uprchnout ze země, tentokrát do Švýcarska, a další chlapec měl pracovat jako horník. Laufersweiler proto prosí o pomoc veřejnost, která by mohla osvětlit osudy těchto dětí.
Pokud o osudech dětí něco víte, můžete kontaktovat projekt Paměť národa, který celé pátrání zprostředkoval v rámci organizace Post Bellum.
Já postbelákům fandím. Sice už hledají jen hroby, ale když je to nenapadlo před 30 lety, nedá se jiného dělat. Také stále přemýšlím na čem by se daly nahrabat nějaké státní dotace.