Článek
Námět o partičce mstitelů, kteří jdou po nepotrestaných zločincích, sliboval veselo, ovšem Boží mlýny toho semlely až příliš mnoho najednou a nic pořádně. Kromě některých charizmatických herců (Martin Myšička, Robert Nebřenský, Eliška Křenková) už není čeho se chytit. Divní nejapní mafiáni v podání Matěje Rupperta a jeho poskoků nikomu strach nenaženou, nepobaví a zájem nevzbudí.
Hlavní problém tkví jednoznačně ve scénáři. Řídí se podle cimrmanovského „to je konec naší komédie, zlo prohrává a dobro žije“, takže výsledek je předem znám. K němu se navíc autoři propracovávají tak překombinovaně, až se dere na jazyk slovo nesmysl.
Martin Myšička jako spravedlivý mstitel
Už scénáře prvních dvou dílů obsahují několik věcí, které se jednoduše nemohly stát. Třeba kaskadérka předstírající, že ji pán přejel autem. Ve skutečnosti by policie nepřijela za dvě vteřiny a hlavně by žádala lékařskou zprávu, která by ukázala, že se nic nestalo. Následně by obhajoba zjistila, že jde o filmovou kaskadérku, a patrně by ji obvinili z podvodu. Nakonec by šla sedět ona, a ne řidič.
Boží mlýny přinášejí násilný polotrapný humor, humpolácky připravené situace a postavy pojaté jako chodící klišé. Hodní a zlí, tím to končí. Žádná ironie, legrační zvraty, komické váhání a hraní na obě strany.
Celkové hodnocení: 50 %