Výročí 13. a 14. dubna

13. dubna

   1519 Kateřina Medicejská (+1589), francouzská královna, manželka krále Jindřicha II., pocházela ze známého florentského rodu Medici, který byl jedním z nejskvělejších na tehdejší italské scéně a tímto sňatkem si zajistil přední pozici v mocném sousedním království. Byla matkou posledních králů z rodu Valois Františka II., Karla IX. a Jindřicha III.. Dcera Alžběta se stala manželkou španělského krále Filipa II., mladší a slavnější Markéta řečená Margot si vzala Bourbona a navarrského krále Jindřicha, jehož ten sňatek později přivede na francouzský trůn, neb rod Valois po meči vymře, ale s Margot bude mnohá potíž, až nakonec zapuzena a rozvedena a Jindřichem 1600 vzata další medicejská princezna, tentokrát z toskánské větve. Ale to jsme moc přeběhli. Až bude mít 13. prosince narozky Jindra, ten patrně nejlepší král, kterého Francie kdy měla. Manžel Jindřich II. Katce dělá soustavné vrásky svým vztahem k starší a zkušenější Dianě de Poitiers.

   Pro relativně nízký původ se Katka dostala na francouzském dvoře do izolace a dlouho podceňována a nedařilo se úsilí o potomky, nakonec však jich bylo deset. Manžel umírá následkem propíchnutí oka dřevcem na turnaji a Katka bez jakýchkoliv vladařských zkušeností postavena na vedlejší kolej, neb syn a následník František II., manžel Marie Stuartovny naslouchá nejvíce své krásné ženě a jejím příbuzným z rodu Guisů. Tu pojednou i František II. umírá a nechává moc v rukou matky a bratra Karla IX.

   Dlouholeté ničivé války mezi katolíky a kalvínskými protestanty, zde zvanými hugenoti, uzavře nejhnusnější vražedný útok na hugenoty 24. srpna 1572 v den sv. Bartoloměje, a v následující dny vedený v Paříži a po celé Francii katolickou šlechtou v čele s Guisy a ochotně prováděn městskou lůzou, neb zabíjeni ti divní jiní, loupen jejich majetek a znásilňovány dívky a ženy, u nichž už nevadí, že jsou jiné. 

   Popis té doby u Dumase v Královně Margot a nejlépe u Merleho v jedné z knih jeho třináctidílného Dědictví otců. Vždycky po takových událostech se mocně spekuluje a fabuluje a i zde vina přičítána Katce. Nic proti tomu pogromu neudělala, leč jí režírovaný sňatek dcerušky katoličky Margot a hugenota Jindry byl nepochybně její snahou o smíření obou stran, jejichž spor ničil zemi už třicet let. Ještě si pamatovala dobu, kdy její manžel naraziv na hugenota, dal ho upálit. Porovnejte s relativní tolerancí na území českého království, které nebylo žádnou idylou, leč podobné excesy se tu odehrávaly dávno tomu už, před více než stoletím. Ještě se dočkala smrti Karlovy a nastolení posledního syna Jindřicha III., který předtím zvolen polským králem, ale tam se mu nelíbilo, proto ihned zvěděv o smrti bratrově, z rzeczypospolitej prchl ujmout se koruny cennější. Jeho vraždy z ruky fanatického mnicha Clémenta se už matka nedožila.

   1570 Guy Fawkes (+1606), anglický voják a vyznáním katolík, který se spolu s dalšími pokusil 5. listopadu 1605 spáchat atentát na krále Jakuba I. a celou vládnoucí garnituru. Spiklenci plánovali navézt do sklepení Westminsterského paláce tuny střelného prachu a to vše odpálit, což by pohřbilo krále a členy obou komor parlamentu, vesměs anglikány, nebo protestanty, a zcela zvrátilo politické poměry v zemi. A proto se ta událost jmenuje spiknutí střelného prachu. Plán však vyzrazen a Guy lapen u sudů s prachem. Pak se s ním už moc nemazali, zrádci bývali v Anglii pověšeni k přidušení, vykucháni a rozčtvrceni. On měl kliku, nebo to udělal záměrně, oslaben po mučení spadl z popravčího lešení a srazil si vaz. 5. listopadu se od té doby koná lidová oslava záchrany monarchie a krále. A výraz „guy“ (chlap) pochází právě od Fawkesova jména.

   1741 Thomas Jefferson (+1826), 3. prezident USA 1801-1809 a hlavní autor amerického prohlášení nezávislosti. Během americké revoluce guvernérem Virginie (1779–1781) a po Franklinovi velvyslancem ve Francii (1785–1789). Prvním ministrem zahraničí ve vládě prezidenta Washingtona (1790–1793). Po konfliktech s Alexanderem Hamiltonem rezignoval. Alexander byl takový americký Rašín.

   Pocházel z bohaté virginské plantážnické rodiny, která samozřejmě opírala o otrockou práci, což tehdy nijak divné. Byl však ostře proti dovozu otroků. Do prohlášení se pokusil prosadit i návrh na zrušení otroctví, ale ke svému velkému zklamání neuspěl. Však víme, co všechno z toho povstalo včetně pozdějších tři čtvrtě miliónu mrtvých v Občanské válce. Úspěšná a všestranná studia nadaného Thomase, jazyky, historie a přírodní vědy a zejména soukromě práva, v nichž vynikl nad jiné. Miloval hudbu, hrál na housle a jeho žena na klavír. Zároveň vedl k hudbě své děti i vnoučata. Plynně ovládal několik jazyků. Kromě toho byl nadšen do šifrování a tajných kódů a také chovatelství drůbeže a ovcí. Fascinován zkamenělými pozůstatky velkých obratlovců z doby ledové a domníval se, že stále někde žijí a dokonce je jako prezident dal hledat.

   Po odstoupení Washingtonově soupeřil 1796 neúspěšně o funkci prezidenta s Johnem Adamsem, který si ho vybral jako viceprezidenta. Uspěl až 1801. Volba byla nerozhodná mezi čtyřmi kandidáty a musela rozhodnout Sněmovna reprezentantů. 1804 znovuzvolen prezidentem, viceprezidentem se stal George Clinton (zajímavé). Stavba první státní silnice z Marylandu do Ohia. Zákaz dovozu otroků do USA, jejich pašování to ale nezabránilo.

   Již nikdy po skončení funkčního období neopustil Virginii, kde si postavil rezidenci Monticello a stále aktivně a se zájmem sledoval politický vývoj. Vybudoval Virginskou univerzitu v Charlottesville a sám navrhl plán univerzitních budov, utvořil fakulty, jejich učební plán a pro některé předměty sepsal skripta.

   Zemřel ve stejný den jako John Adams, 4. července 1826, v den 50. výročí americké revoluce. John Adams na smrtelném loži prohlásil, že: “Thomas Jefferson přežívá”, přitom netušil, že zemřel pár hodin před ním. Pohřben v Monticellu a na jeho hrobě stojí napsáno: “Zde odpočívá Thomas Jefferson, autor Deklarace nezávislosti a zákona o náboženské svobodě ve Virginii a zakladatel Virginské univerzity”. Ptám se: „Co bude napsáno na našich hrobech?“

   Není divu, že má ve Washingtonu známý kruhový klasicistní památník nedaleko od Lincolnova. Obdivuhodný člověk. A určitě si přečtěte životopis George Washingtona, to byl taky borec a slušnej chlap, leč intelektuálně v té době málokdo měl na Thomase.

   1771 Richard Trevithick, (+1833), britský vynálezce, inženýr a konstruktér první funkční parní lokomotivy. Otec důlním mistrem a Richard od dětství v kontaktu s parními stroji, které zde poháněly čerpadla vody. Právě tady vynalezl a zprovoznil vysokotlaký parní stroj. Do té doby se používal nízkotlaký Newcomenův, zdokonalovaný Wattem a Boultonem. 1801 konstrukce a stavba prvního parního stroje schopného samostatného pohybu. Pojmenoval ho "The Puffing Devil" (Bafající ďábel) a úspěšně ho otestoval. V roce 1802 si pak nechal vysokotlaký parní stroj patentovat. 1804 zkonstruuje první parní lokomotivu. Vyhraje sázku, že odveze 10 tun železné rudy asi 16 km daleko, což se zdařilo a ještě k tomu 70 cestujících v 5 vozech průměrnou rychlostí 8 km/h.

   Další významné vynálezy a projekty, mimo jiné dolování tunelu pod Temží, návrhy na vyzdvihování lodních vraků, několik zemědělských strojů a metody zúrodňování krajiny. Jedenáct let v jižní Americe prací pro majitele tamních stříbrných dolů. Pohřben v Dartfordu v neoznačeném hrobě. Socha před cambornskou knihovnou s jedním ze svých modelů.

   Takže si to pořád nepleťte, vynálezcem lokomotivy je Trevithick a ne Stephenson, jak dodnes hlupáci vykřikují a dokonce i zařazují do znalostních soutěží, ten jen na lokomotivu a železnici nejvíce upozornil a úspěšně v železnici podnikal.

   14. dubna

    1629 Christian Huygens (+1695), nizozemský fyzik, matematik, astronom, horolog a autor rané science fiction. K jeho zásluhám patří teleskopická pozorování vesmíru, díky nimž vysvětlil povahu prstenců kolem Saturnu a objevil jeho měsíc Titan, dále pak pokusy týkající se měření času, vynález kyvadlových hodin či výzkumy optiky a odstředivé síly. On vyslovil myšlenku, že světlo je tvořeno vlněním.

    Už během studií publikoval práce, které lze považovat za základy počtu pravděpodobnosti. V roce 1665 se v Londýně stane členem učené Královské společnosti. Na pozvání krále Ludvíka XIV. v roce 1666 do Paříže, kde se stane zakládajícím členem Královské akademie věd, jejímž členem byl až do roku 1681. V Akademii se seznámil a spolupracoval s Cassinim. Od toho kontaktu je logické, že dvě význačné kosmické sondy pojmenovány po nich. V roce 1686 jako protestant uprchne z Francie do Nizozemska (to ten úžasný král Slunce nesnáší hugenoty a přijde svou příslovečnou tolerancí o po Newtonovi patrně druhého největšího vědce doby). Oba se ostatně setkají 1689.

   Huygensovy objevy ovlivnily celou řadu fyzikálních oborů. V roce 1657 uveřejnil sdělení o svém vynálezu kyvadlových hodin s netlumeným pohybem kyvadla, používaných dodnes. Sestrojil je roku 1655 a podrobně popsal ve spisu Horologium oscillatorium (Kyvadlové hodiny) v roce 1673. Nezávisle na Angličanu Hookovi vynalezl i setrvačník, regulátor pro přenosné hodiny. Zobecnil také zákony otáčivého pohybu (zavedení pojmu moment setrvačnosti), objevil zákon zachování momentu hybnosti (1656), zkoumal zákony rázu těles a odstředivé síly (1659). Také se věnoval optice a postavil několik velkých dalekohledů s ohniskovou délkou až 75 metrů. Jo, když si postavíte takové přístroje, to se vám to hledají prstence a měsíce a marsovské čepičky, nebo útvary jako Syrtis Major.

   1925 Rodney Stephen „Rod“ Steiger (+2002), americký herec., Jen zběžně, natočil toho možná tolik jako Belmondo. Příkladmo Zastavárník, On the Waterfront, Oklahoma, Al Capone, Doktor Živago, Waterloo, Poslední 4 dny. Roli Pattona odmítl, neb mu vadila generálova zapálenost válkou. Válku však zažil také v Nejdelším dni, nebo Bondarčukově Waterloo. A vrchol vychází s Oskarem 1967 za V žáru noci, kde jeho role prohlášena za hlavní, přestože stejně závažná byla role Sidneyho Poitiera.

   1932 Loretta Lynn je americká herečka, skladatelka a zpěvačka, která působí zejména v oblasti americké country music, držitelka ceny Grammy a členka Grand Ole Opry. Narozena v kentuckém hornickém městečku příšerné špíny a nepořádku jménem Butcher Hollow, což nelze přeložit jinak, než jako řeznická díra. Kdo má aspoň trochu rád country, musí si ji oblíbit a zamilovat ihned po shlédnutí životopisného filmu podle autobiografické knihy Horníkova dcera, což je její nejslavnější píseň a název filmu v originále, kdežto ti hloupí tvořiči názvů u nás vymysleli První dáma country music. Za to, jak Lorettu od jejích 15 let, kdy si pro ni přijel džípem Oliver Lynn a vzal si ji, zahrála i zazpívala Sissy Spacek, patří jí Oskar právem. V 60. a 70. letech 20. století sama nebo v duetu nazpívala zhruba 70 hitů. Napsala přibližně 160 písniček a nahrála celkem 70 alb.

   1935 Erich Anton Paul von Däniken, švýcarský spisovatel a takzvaný záhadolog, proslavený svými knihami, v nichž píše o tom, že Zemi s jistotou navštěvovovali mimozemšťané a ovlivňovali historii. Vzpomínky na budoucnost z roku 1968 jsou v té řadě nesmyslů první a nejslavnější. Skvělý byznys jen tak mimochodem. Jeho knihy jsou snůškou spekulací i vyložených lží a hloupostí a jen dokládají, že lidstvo žádá senzace a jde po nich a věří tomu, čemu se věřit rozhodne a jakmile se rozhodne, ty s jiným názorem zmlátí a v horším případě ukřižuje. Samozřejmě, že i sebegeniálnější vědec neuspěje s dokazováním Dänikenových manipulací, po takové literatuře žádný nakladatel nesáhne. Svět holt chce být klamán.