Do historie olympijských her se nemusí zapsat jen vítězové. Pro svou odvahu a odhodlání utkvěli v paměti fanoušků po celém světě také závodníci, kteří prokázali pod pěti kruhy také velkou osobní vůli a odvahu.
Eric Maoussambani
Plavec z Rovníkové Guineje se na olympiádě v Sydney málem utopil. Není se čemu divit. S plaváním začal pouhých osm měsíců před olympiádou, připravoval se v řece, jezeře, hotelovém bazénu a plavky si údajně koupil na tržišti v dějišti her. Kvůli tomu, že jeho soupeři z Nigérie a Tadžikistánu skočili do vody moc brzy, startoval v rozplavbě úplně sám… Stometrovou trať zvládl v čase 1:52,72, více jak o minutu pomaleji než pozdější šampion.
John Stephen Akhwari
Maratonský běžec z Tanzánie na olympiádě v Mexiku 1968 na devatenáctém kilometru ošklivě upadl, ale odmítl vzdát. Hodinu po vítězi vběhl na stadion osamělý běžec ve chvíli, kdy již drtivá většina diváků odešla domů. Akwari přesto hrdinně dokulhal do cíle.
Vanderlei Cordeiro de Lima
Brazilský maratonec na hrách v Aténách útočil v roce 2004 na zlato, na 35. kilometru měl náskok na soupeře půl minuty, pak vyběhl irský náboženský fanatik a vytlačil ho mimo trať. Lima ztratil sedm sekund, ale ztratil tempo a doběhl třetí. Získal medaili fair play, protože přijal s pokorou, že se výsledky nebudou měnit. Stal se brazilským sportovcem roku a na hrách v Riu 2016 zapálil oheň při slavnostním zahájení.
Gabriela Andersenová-Schiessová
Při prvním ženském maratonu v historii olympiád její tělo začalo vypovídat službu poté, co před koncem minula občerstvovací stanici. Švýcarská běžkyně se motala na dráze, poslední čtvrtku běžela pět minut a 44 sekund. V cíli ji obklopili lékaři a ve stínu ji naložili do ledové lázně. Trvalo hodinu, než se postavila zpátky na nohy.
Petra Majdičová
Při tréninku ve Vancouveru spadla slovinská běžkyně na lyžích do srázu a zlomila si žebra. Přesto nakonec ve sprintu dosáhla na bronzovou medaili. Na stupně vítězů ji museli dovést. Jak se ukázalo, jedno z žeber jí propíchlo plíci.
