InzerujTEĎ

 
 
 

Kdy a kam

  • Čarodějnická párty pro děti s kreativními aktivitam

    pátek 26.4 15:00 - Knihovna, Blatná

  • Pecha Kucha Night: Práce jako na kostele – série krátkých přednášek

    pátek 26.4 20:00 - Kostel Narození Panny Marie, Vodňany

Zobrazit všechny události
 
 
 
 

Letní a zimní čas

V roce 2018 skončila v EU debata o letním a zimním času. Každý stát se má zařídit podle svého. Téma se odsunulo do pozadí, momentálně není na stole. Co vyhovuje vám?

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Úvod  >  Písecké postřehy  > 

V Mirovicích je skvělá parta, říká kanonýr Matěj Štochl

16.4.2021 16:14

MIROVICE – Než přišla další covidová pauza, zažívali fotbalisté Mirovic skvělý podzim. Z osmi zápasů ztratili body pouze jednou, když prohráli s druhým Sepekovem. Mužstvo, které by rádo nakouklo zpět do A třídy, táhl zejména útočník s ligovými zkušenostmi z Příbrami nebo pražské Bohemky Matěj Štochl. Nová mirovická posila nastřílela v osmi utkáních patnáct gólů a stala se postrachem všech defenzív v soutěži. ,,V Mirovicích jsou srdcaři a já si užívám skvělou partu, možná i to je ten hlavní důvod, proč se nám daří, jelikož to u nás funguje především v kabině,“ říká o svém týmu jedenatřicetiletý kanonýr, který působil například také v Žižkově, kde hrál pod trenérem Jindřichem Trpišovským. ,,Trenér Trpišovský má dar pracovat jak s celým týmem, tak s jednotlivci, což je za mě ten největší rozdíl oproti jiným trenérům. Už tehdy měl takový trenérský rukopis, který byl do značné míry postavený na fyzičce, ale nebylo to to jediné,“ přiblížil nejlepší střelec B třídy slávistického kouče. Matěj Štochl také prozradil, co bylo ve fotbale jeho největším zážitkem nebo to, jak se vůbec v mirovickém kádru ocitnul.

Vzpomenete na své fotbalové začátky? Jakými kluby jste prošel v mládeži?

Vzpomínám si na to poměrně dobře. Můj taťka hrával volejbal za Hořovice a já se tam na něj chodil dívat. Vedle volejbalového hřiště tam je i fotbalové, a když jsem tam viděl hrát kluky, tak se taťka zeptal, jestli si s nimi můžu zatrénovat, a já už u toho zůstal. Z Hořovic jsem ve starších žácích přestoupil do Příbrami, kde jsem pak vydržel až do A mužstva.

Nejvyšší soutěž jste hrál za Příbram nebo Bohemians Praha 1905. Jak byste zhodnotil svá angažmá v profesionálním fotbale? Kde se vám více líbilo?

Fotbalově jsem delší čas strávil v Příbrami, ale musím říct, že si mě Bohemka poměrně získala. Má velkou atmosféru, na zápasy chodila spousta lidí a fanoušci tam fotbalem opravdu žijí. Často do kabiny chodili i skalní fanoušci jako například Ivan Trojan a to samozřejmě tomu klubu jako takovému přidává na skvělé atmosféře. Jako týmu se nám dařilo a to se vždy pozitivně podepíše na jakémkoli angažmá.

 Co považujete za největší úspěch své kariéry?

Těžká otázka, ale paradoxně za největší úspěch své kariéry považuju v podstatě nefotbalovou věc. A to, že jsem si profesionální fotbal zahrál se svým bráchou. Vždy jsme drželi spolu a není nic lepšího, než když slavíte vítězství s někým tak blízkým.

 Máte nějaký zápas, který vám uvízl v paměti?

Rád vzpomínám na zápas v Ostravě, kde jsme s Bohemkou vyhráli tuším dva, nebo tři nula. A já i brácha, který v té době hrál se mnou v Bohemce, jsme dali gól. To se mockrát v lize nestalo, aby se během jednoho zápasu trefili současně oba sourozenci za jeden tým.

Zahrál jste si druhou ligu za Žižkov a Vlašim. Jak se vám dařilo tady?

Ve Vlašimi jsem byl na hostování jako poměrně mladý, bylo mi necelých osmnáct let, čili to pro mě byla super zkušenost s dospělým fotbalem. V Žižkově jsem byl naopak na hostování ke konci kariéry, trénoval nás Jindra Trpišovský a sešel se tam opravdu silný tým. Bylo nás tam snad jedenáct nových kluků, kteří tam v polovině sezony přišli, viděli se poprvé, ale trenér Trpišovský z nás uměl udělat tým a ten půlrok jsme udělali opravdu spoustu bodů.

Jaké bylo trénovat pod Jindřichem Trpišovským, když dnes vidíte jeho úspěchy? Už byl tehdy jeho herní styl postavený na kvalitní fyzičce a hodně běhání?

Jsem rád, že jsem takového trenéra zažil. Trenér Trpišovský má dar pracovat jak s celým týmem, tak s jednotlivci, což je za mě ten největší rozdíl oproti jiným trenérům. Někdo se pod tlakem sesype, jiný hráč pod tlakem podá lepší výkon než obvykle. A s tím uměl trenér i jeho realizační tým pracovat. Už tehdy měl takový trenérský rukopis, který byl do značné míry postavený na fyzičce, ale nebylo to to jediné. S celým realizačním týmem jsou spolu i dnes ve Slavii. Mají tak výhodu, že ví, co má jeden od druhého očekávat. I díky tomu jsou tak úspěšní.

V roce 2017 jste se přesunul do Rakouska. Proč jste se rozhodl pro zahraničí a líbilo se vám tady?

To už bylo opravdu na sklonku kariéry a už jsem zdravotně, jak se říká, dodělával. Bylo to hlavně z důvodu, že jsem si chtěl vyzkoušet zahraniční angažmá. Zkušenost to byla dobrá, ale taky poměrně dost náročná na cestování.

Jak se zrodil váš přestup do Mirovic? Kdo vás do týmu přivedl?

Za mým přestupem stojí především Honza Císař a Roman Peterka. Na Honzy Císaře rozlučce se svobodou ve slabé chvilce jsem jim to odkýval, no pak už z toho nešlo couvnout. S kluky se znám poměrně dlouho, a když mi řekli, že se v Mirovicích buduje super tým a parta, tak nebylo nad čím váhat.

Nepřišly vám i jiné nabídky?

Nabídky byly, ale musím se přiznat, že jsem o nich příliš neuvažoval, jelikož jsem to Mirovicím slíbil a chtěl jsem slovo dodržet.

Jaké máte s Mirovicemi ambice a jak se vám tady líbí? Je v Mirovicích dobrá parta?

V Mirovicích je především super parta a to byl také jeden z důvodů, proč jsem sem šel a proč jsem tu spokojený. Znám tu spoustu kluků nejen v rámci klubu, ale i po osobní stránce. Například Ondra Kocourek, Vlasta Ševr jsou kluci, které jsem znal už mnohem dříve a byli také silným impulsem pro to, abych šel do Mirovic. Co se týká ambicí, tak mou ve fotbale je už jen to, abych si užil vždy samotný zápas. V Mirovicích jsou srdcaři a já si užívám skvělou partu, možná i to je ten hlavní důvod, proč se nám daří, jelikož to u nás funguje především v kabině.

Co říkáte na úroveň B třídy? Čekal jste to lepší?

Upřímně jsem vůbec nevěděl, co očekávat od této soutěže, ale naopak mě úroveň některých zápasů překvapila. A myslím, že budu muset trochu přidat, jestli chci být i v příští sezoně pro kluky přínosem.

V letošní přerušené sezoně bezkonkurenčně kralujete tabulce střelců. V osmi zápasech jste nastřílel patnáct gólů. Jste s tím spokojený, nebo to může být ještě lepší?

Samozřejmě vždycky to může být lepší, ale na to, že už se na hřišti sotva hýbu, tak jsem za to rád. Pete (Roman Peterka) mi před sezonou slíbil, že mi do vápna za sezonu pošle na hlavu patnáct gólových centrů. No a v prvním zápase se radši zranil, takže teď mi jich ještě patnáct dluží. Tak třeba tam ještě něco v závěrečných zápasech padne.

Stihne se podle vás dohrát letošní sezona, a jaký scénář by byl ideální?

Věřím, že se stihne dohrát už jen zbývající polovina, aby mohly být uznané výsledky. Pokud ne, bylo by to poměrně demotivující, druhý rok po sobě. V naší soutěži zbývá odehrát nějakých pět zápasů, čili klidně bych je všechny sehrál hned, jakmile to situace dovolí, a klidně, ať se hraje víkend plus středa, aby se to odehrálo co nejrychleji.

Určitě sledujete českou nejvyšší soutěž. Co říkáte na výsledky Příbrami, kde jste roky působil?

Ano, sleduju, sice už ne tak jako dřív, ale rád se na jejich zápas podívám, jelikož s některými kluky, kteří tam buď hrají nebo trénují, se znám a držím jim palce, ať to zvládnou. Budou to mít těžké, je tam spousta nových kluků, nicméně teď se bude rozhodovat, zdali se dokážou semknout a udělat nějakou bodovou šňůru.

Jak trávíte dobu bez fotbalu? Udržujete se nějak ve formě, nebo si užíváte odpočinku?

Čím jsem starší, tím je ta vůle se hýbat menší. Mám dvě malé holky a skvělou ženu, která pochází z Mirovic, takže když mám trochu volna, tak se snažím trávit čas především s nimi.

Mirovický fotbal má řadu skalních fanoušků. Co byste jim vzkázal?

V první řadě, že děkujeme, že každý zápas chodí a skvěle fandí. A taky ať si připraví nový buben, aby až nás pustí na hřiště, jsme si mohli zase pořádně zakřičet.

Autor: Lucie Mužíková

Diskuse k článku - napište váš názor
 

Další zprávy z regionu

 
 

Diskuse ke článku

Zbývá znaků: 1200
 
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace