Chiméra otevírající Pandořinu skříňku? Vědci složili embryo z člověka a opice

Lidsko-opičí chiméru vědci z výzkumného ústavu Salk Institute for Biological Studies v Kalifornii zplodili tak, že do embryí makaka zavedli kmenové buňky člověka. V Petriho miskách ji pak sledovali dalších dvacet dní. Studii zveřejněnou na portálu Cell vedl respektovaný španělský biochemik Juan Carlos Izpisua Belmonte. 

Ten říká, že si etické aspekty svého pokusu uvědomuje. A nad rámec obvyklých standardů nápad konzultoval se třemi nezávislými etiky a požádal o souhlas s experimentem nejen na své domovské univerzitě, ale i na institutu v Číně, který se na studii podílel.

Žena porodila dítě švagra, který nikdy nežil. Manžel je lidská chiméra

Belmontovým cílem je prý čistě vědecké poznání. „Nebudeme pěstovat lidské orgány v opičích tělech,“ uklidňuje vědeckou i laickou veřejnost.

„První kroky, které lidské embryo vykoná, jsou největším tajemstvím ve vývinu člověka. Zatímco víme mnohé o vývoji po narození a i něco málo o tom, co se děje během těhotenství, nevíme skutečně nic o vývoji v prvních dvou či třech týdnech po početí. A vše, co o rané embryogenezi víme, vychází z jiných laboratorních modelů - z krys, myší a červů - ale o nás samotných nic,“ říká Belmonte pro Time.

Uvádí, že oněch dvacet dní, kdy bylo embryo naživu, vystačilo pro zkoumání těchto raných stádií v lidském životě. Díky genetické blízkosti lidí a opic vědci mohli pozorovat, jak spolu buňky po oplodnění komunikují. 

Už dříve Belmonte podobný pokus zkoušel s lidskými a prasečími i ovčími buňkami, ale neúspěšně. Až s makakem to vyšlo. „Byl jsem překvapený, i když jsem doufal, že se to povede líp než lidsko-prasečí studie. Bylo to jako sledovat evoluci přímo před vlastníma očima,“ popisuje.

Prasata chce Belmonte nicméně případně využít pro rozvoj lidských tkání k transplantacím, dodává časopis. Celkem na pokus padlo pětadvacet kmenových buněk člověka a 132 opičích embryí. Postupně většina odumřela, až v devatenáctém dni pokusu žila jen tři.

Po dvacátém dni Belmontův tým i zbylé chiméry zničil. Etické otázky však zůstávají. Profesor Julian Savulescu z Oxfordské univerzity podle listu The Guardian upozorňuje, že ne všichni mohou jednat tak „čistě“ jako autoři tohoto pokusu. A studie tak podle něj otevírá pověstnou Pandořinu skříňku chimérám zčásti lidským a zčásti zvířecím.

„Je jen otázkou času, než se úspěšně vyvinou, možná i jako zdroj pro lidské orgány,“ říká Savulescu s tím, že hlavní otázkou je už samotný morální status těchto stvoření. „Než se na živě narozených chimérách provedou experimenty či než se jim odeberou orgány, je naprosto zásadní, aby se posoudily jejich mentální kapacita a život. To, co vypadá jako nelidské zvíře, může být mentálně blízko člověku,“ míní.

Zvířata s lidskými orgány dostala zelenou. Japonsko posunuje hranice

Dodává, že je také potřeba mnohem lépe pochopit život zvířat, jejich psychiku a vztahy, „než se začnou využívat k lidskému prospěchu“.

„Vědci za tímto experimentem říkají, že embrya chimér nabízejí nové příležitosti, protože nejsme schopní provést některé druhy pokusů na lidech. Ovšem jestli jsou tato embrya lidská nebo ne, je otevřené,“ pochybuje podle BBC také výzkumnice z University of East Anglia Anna Smajdorová.

Lidsko-opičí embryo. Kmenové buňky člověka jsou zvýrazněné červeně: