Jaký je rozdíl mezi viry a bakteriemi a které jsou pro nás nebezpečné?

bakterie 1 e1618571935895

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Viry a bakterie jsou příčinou mnoha onemocnění, ale některé z nich nám naopak pomáhají a jsou nedílnou součástí správného fungování našeho organismu. Kolik jich v těle máme, jak se množí a jak se léčit, pokud se vymknou kontrole?

V lidském těle najdeme 1013 – 1014 bakterií

Bakterie jsou velmi odolné jednobuněčné organismy a jenom v našem těle jich najdeme 1013 – 1014. Zdá se to jako neuvěřitelné číslo, které podle některých odborníků dokonce přesahuje počet lidských buněk, a pokud bychom je všechny zvážili, daly by dohromady váhu přes 1,2 kg. Bakterií je v lidském těle a na jeho povrchu asi 400 druhů – k nejprospěšnějším patří střevní bakterie tvořící tzv. střevní mikrobiom, které se vedle trávení starají o lidskou imunitu, nebo kožní mikrobiom. Tyto „přátelské bakterie“ s námi žijí v symbióze a rovnováze, dokud se nepřemnoží. V tu chvíli se jejich role mění z ochránce našeho zdraví na jeho nepřítele. Vedle přemnožení začínají škodit také v případě, kdy se dostanou, kam nemají – např. střevní bakterie se dostane na sliznici pohlavního ústrojí a zánět je na světě.

Víte, že jednou z nejnebezpečnějších bakterií, která je často rezistentní vůči léčbě antibiotiky, je zlatý stafylokok, který běžně žije na kůži nebo v nose? Vlivem poranění se dostane z kůže do rány a může způsobit zánětlivou reakci. Právě kvůli zvyšující se rezistenci bakterií na léčbu antibiotiky bychom to neměli s nasazením tohoto typu léčiv přehánět. Jestli si chcete ověřit, zda je vaše onemocnění bakteriálního nebo virového původu, otestujte se pomocí domácího CRP testu Veroval.

Vedle přátelských bakterií a bakterií, které škodí jen tehdy, když se dostanou na nesprávné místo, existují vyloženě patogenní bakterie – např. salmonela, lysterie a celá řada dalších, které škodí vždy a všude, když se s nimi tělo dostane do kontaktu.

Existuje přes 6500 druhů virů a nešíří se jen vzduchem

Oproti bakteriím jsou viry mnohem menší a nelze je sledovat ani pod klasickým mikroskopem. Oproti bakteriím také nepřežijí sami, ale potřebují hostitelskou buňku, kde se virus naváže na její genetickou informaci a začne se spolu s ní množit. Do našeho těla se nedostanou jen vdechnutím – umí přežívat i na povrchu předmětů nebo na kůži. Zatímco před vdechnutím viru se chráníme respirátory a rouškami, proti přežívání virů na povrchu předmětů a kůži pomůže účinná dezinfekce.

Víte, že koronavirus je tak nakažlivý, protože se od jiných virů liší svojí strukturou? Má totiž kolem sebe lipidový obal (patří tak mezi tzv. obalené viry), a proto je velice odolný a rychle se množí v těle hostitele. Tzv. neobalené viry, které lipidový obal postrádají (např. rotavirus, virus žloutenky typu A, virus dětské obrny) jsou ještě odolnější než obalené, a na jejich zničení tak nestačí obyčejná dezinfekce. Potřebujete tzv. plně virucidní dezinfekcí, jako je třeba oceňovaný Sterillium Gel pure – ten umí třeba zmíněný koronavirus na rukou zničit do 15 sekund.

Nejlepší prevencí proti virům je sice naše přirozená obranyschopnost, ale pro maximální ochranu je vhodné mít nějaké pomocníky v záloze. Ve chvíli, kdy vystoupíte z MHD, vyjdete z obchodu nebo se chcete najíst, vydezinfikujte si ruce účinnou dezinfekcí, jako je právě Sterillium Gel pure od Hartmannu, která nejenže ničí 99,99 % virů a bakterií, ale zároveň hydratuje pokožku rukou.